Prsa v ledu

Monzunová sezóna s teplotou vzduchu pohybující kolem třicítky při téměř stoprocentní vlhkosti, a na ni navazující léto, kdy už panuje pouze vedro, představují pro japonskou energetiku zatěžkávací období. Ochlazování vedrem sálajících kanceláří a domácností a sražení vlhkosti v nich stojí totiž každou hodinu podstatně více kilowattů, než je spotřebováno na jejich ohřev v relativně mírném a vlídném zimním období.

Letošní sezóna bude podle všeho zkouškou jaksepatří, protože odstavení veškerých komerčních jaderných reaktorů kvůli zevrubné bezpečnostní kontrole, o kterém jsme si povídali minule, způsobí deficit výkonu v okolí měst Kjóto a Ósaka v očekávané výši téměř patnácti procent.

Vláda proto apeluje na podniky a obyvatele této oblasti, aby dobrovolně snížili spotřebu o dvacet procent, protože pro předejití výpadkům dodávky elektřiny (blackoutům) je zapotřebí udržet alespoň tříprocentní rezervu výkonu. Přesto, že monzunová sezóna ještě zdaleka neudeřila, vláda požaduje, aby toto nezávazné či dobrovolné šetření započalo již tento týden. Také uvažuje o tom, že navržené snížení spotřeby bude pro největší energetické žrouty v oblasti od konce týdne povinné. Navrhované krácení spotřeby může být zmírněno na „pouhých“ patnáct procent, pokud se podaří část očekávaného výpadku nahradit dodávkami ze sousedních oblastí Čúbu a Hokuriku, jež mají vyrovnanější energetickou bilanci. Šetřit se bude i na severním ostrově Hokkaidó, kde minulý týden odstavili vůbec poslední běžící japonský reaktor. Zde však k vyrovnané bilanci bude stačit sedmiprocentní úspora výkonu.

Výše uvedená čísla představují tu nejhorší variantu, podle níž se neočekává opětovné spuštění reaktorů. Některá z odstavených zařízení však již revizí prošla. Například dvěma reaktorům elektrárny v Ói v prefektuře Fukui, ležící jen několik desítek kilometrů na sever od Kjóta, již nic nebrání v opětném zahájení provozu. Souhlasí s ním i lokální představitelé. Zbývá pouze jediné, a to zlomit odpor veřejnosti, která je od loňské fukušimské katastrofy naladěna v celé zemi ostře protijaderně. To platí především pro tu část obyvatel, která sice ještě žije v zóně ohrožené rizikem z případné havárie, ale restart reaktorů by na ni neměl přímý ekonomický efekt. Průzkumy zjistily, že naopak obyvatelstvo, žijící na území elektrárnám přilehlém, je obnovení provozu celkem nakloněno. Je to pochopitelné – v řídce osídlených oblastech, kde jsou elektrárny stavěny, je práce v nich hlavním zdrojem obživy, takže ekonomicky je s jejich provozem svázána až polovina místních obyvatel.

Záměry vlády jdou však dále. Reaktorům, které náročnou a zevrubnou kontrolou projdou, má být prodloužena životnost ze současných třiceti na čtyřicet let. Přes ujišťování o bezjaderném Japonsku, které vyneslo Jošihika Nodu do premiérského křesla, se vláda podle všeho plánů na výstavbu nových jaderných reaktorů úplně nevzdala. Dva z nich by měly stát v areálu elektrárny Tsuruga, která již dvě energetická zařízení provozuje. K odmítavému postoji se však přidala nová, neočekávaná překážka: Podle japonských pravidel nesmí být jaderná elektrárna postavena na území, které bylo v uplynulých 110 až 120 tisíci let seismicky aktivní. Odborníci z nově utvořené Jaderné a průmyslové bezpečnostní agentury (NISA) zahájí práci na šesti výzkumných vrtech, které mají potvrdit či vyvrátit jejich obavy, že se elektrárna Tsuruga právě na jednom z takových území nachází. Tuto domněnku však provozovatel elektrárny, Japan Atomic Power Co., vehementně popírá. V případě, že by se očekávání pracovníků NISA potvrdilo, byl by restart stávajících dvojice reaktorů, které do sítě dodávaly výkon cirka 1,5 GW, vyloučen.

Významně pomoci ekonomice by mohlo chladné léto. A to přesto, že nad mírným létem naříkají pivovary, jimž klesá odbyt, i potravinářské koncerny, které musejí brzdit provoz ve výrobnách ekonomicky výnosné zmrzliny a naopak zvyšují obrátky ve svých čokoládovnách. Očekávaným vedrům se Japonci chystají čelit uvolněnější módou, která jim dovolí přežít i v mírněji klimatizovaných místnostech: Odložení kravaty a rozhalenka s krátkými rukávy jsou přípustné již od éry premiéra Koizumiho, který tuto odlehčovací kampaň, nazvanou cool biz, spustil v létě roku 2005. Loňské léto, poznamenané fukušimskou krizí, přineslo další uvolnění – povoleny byly vzdušné havajské košile a dokonce i šortky, neboli tak zvaný super cool biz. Přicházející léto chystá módní inovaci především pro dámy. Jde o podprsenky, které mají v košíčcích kapsy, do nichž lze vkládat kousky ledu nebo lépe chladící sáčky. Revoluční spodní prádlo je kvůli zesílení pocitu chládku ozdobeno motivem akvária. Copak hezkého nám přinese léto příští…

Zdroj