Jaká je pozice České pozice?
Uveřejněno dne 26 června 2012 000 10:56
Novinář Čestmír Klos se na webu Česká pozice ptá, inspirován tím, že mezi kandidáty na titul Ropák roku je většina státních úředníků nebo politiků, takto: „Neměla by státní a veřejná správa sestávat spíše z lidí, kteří ctí přírodní dědictví a dobré životní prostředí pro všechny?“
Pokud bychom hledali důkaz existence ekologismu jako ideologického hnutí, které se snaží infiltrovat naše myšlení a znásilňovat společnost, nenašli bychom lepší příklad, než tuto větu „objektivního“ média. Podívejme se na ni pečlivěji.
Tak za prvé. Anticenu Ropák vyhlašují Děti země, tedy ekologické a společenské hnutí, které má svoje politické vyjádření formované Stranou zelených. Tedy představuje myšlenkový proud (nic proti němu, má plné právo na seberealizaci), který v posledních volbách neuspěl a ve volbách předcházejících uspěl „do jisté míry“, dokonce získal na určitou dobu vládní angažmá. Nicméně z dlouhodobého hlediska jde o proud minoritní nebo takový, který se prosazuje pouze v omezené míře. Naprosto neberu Dětem země udělovat Anticeny a udělovat jich klidně padesát ročně. To je legitimní boj o veřejné mínění.
Ale co je třeba odmítnout – a je nutné to odmítnout jako něco, co vysloveně ohrožuje demokracii v její standardní podobě – to je pokus povyšovat výsledky nějaké ankety na cosi, co by mělo měnit vládní politiku, tedy co by mělo ovlivňovat skutečná rozhodnutí. V demokracii platí, že lidé volí své zástupce a tito zástupci pak mají odpovědnost vůči voličům.
Pokud vládní činitelé a úředníci činí kroky, které neodpovídají politice Strany zelených (potažmo představám Dětí země), je to zřejmě tím, že zastávají jiné názory – takové názory, které zvítězily ve volbách. Požadovat, aby politici a úředníci činili kroky jako vystřižené z programu zelených nebo z letáků Dětí země, to znamená chtít přepsat volební výsledky. To je nepřijatelné.
Samozřejmě jde jenom o jednu větu, která sama o sobě nemusí nic neznamenat. Podstatné na ní ale je, že přesně ukazuje způsob myšlení určitých skupin společnosti, které jsou dlouhodobě politicky neúspěšné, ale přes to se usilovně snaží mít na společnost výraznější vliv.
