Biopaliva – chybný výpočet nebo alibismus?

Uveřejněno dne 28 srpna 2012 000 16:04

actanonverbaPraha, 16. 8. 2012 – V posledních letech byla zpochybněna celá řada předpokladů, které stály u zrodu koncepce biopaliv. Hlavním důvodem pro zavedení biopaliv bylo úsilí o snížení emisí CO2. To se neděje a výroba biopaliv naopak produkuje více tohoto plynu oproti výrobě klasických paliv.

graf2

Obecně prospěšná organizace Acta non verba po mnoha peripetiích získala studii, kterou zadalo Ministerstvo životního průmyslu. Jedná se o takzvanou LCA („LIFE CYCLE ASSESSMENT“) studii. Měla odpovědět na otázku, jak si stojí emise CO2 při výrobě biopaliv v porovnání s těmi klasickými. Ze studie jasně vyplývá, že zvýšení produkce CO2 při výrobě biopaliv je dokonce značné. Při výrobě paliva MEŘO z řepky olejky vzniká 5,3x více CO2 než při výrobě nafty. Srovnání výroby lihu (EtOH) a benzínu vyznívá jen o málo lépe. Produkce lihu ze pšenice vyprodukuje 5,1x více CO2 než výroba benzínu. Extrakt studie je možné si prohlédnout zde.

Zadavatel studie, kterým je ministerstvo životního prostředí, tedy ví, že výroba biopaliv produkuje 5x více CO2 oproti klasickým palivům. Jak to, že s tím tento úřad jako hlavní hlídač produkce CO2 něco nedělá? Je to jednoduché. Stačí zavřít obě oči a použít malý trik. Řekne se, že spalování biopaliv v motorech aut neprodukuje žádný CO2, protože rostliny jej pohlcovaly v průběhu svého růstu. Fosilním palivům se pak jen přičte k tíži CO2, který vzniká při jízdě, a je to. Pak už to vyjde a biopaliva vyhrají.

Šéfredaktor serveru AKADEMON, který popularizuje vědu, RNDr. Ondřej Dvořák, CSc., komentuje absurditu produkce biopaliv: „Vypěstujeme-li na jednom hektaru plodiny pro přípravu biodieselu, nahradíme jím několik tun nafty fosilního původu. Necháme-li na stejné ploše růst lebedu, spotřebuje z atmosféry srovnatelné množství oxidu uhličitého, jaké by se uvolnilo při spálení těch několika tun fosilního paliva, a to bez jakýchkoli nákladů a úsilí.“

Univerzitní profesor Ing. Miroslav Kutílek, DrSc., má podobně kritický názor: „Zásahy administrativního a upraveného ekonomického charakteru směřující ke snížení emisí CO2 nemohou vést ke zpomalení nebo dokonce k zastavení současného přírodního klimatického cyklu. Výzkum a realizace uváděných opatření vedou nejen k plýtvání penězi ale také k dosud nehodnoceným ekologickým škodám.“

Prof. Kutílek dokonce z následujících důvodů principiálně odmítá LCA a na ní založené studie:

1. Vychází z administrativně uměle vymezeného ekosystému (ES), někdy uváděného jako životní prostředí (ŽP). Toto vymezení směřuje pouze k hodnocení energií a produkce CO2 a záměrně zanedbává vlivy na základní faktory ES, např. na změnu kvality půdy při preferenční produkci plodin potřebných k výrobě „biopaliv“. Důsledkem je již dnes monokulturní systém. Zanedbává nutnost podstatně zvýšené aplikace herbicidů při bezorebných metodách se všemi důsledky nejen ekologickými, ale i to, že při výrobě herbicidů dochází k další produkci CO2 definovaného jako škodlivina.

2. Přebírá chybné zařazení CO2 mezi škodlivé látky. Zvýšená koncentrace CO2 znamená zvýšení fotosyntézy, a tedy výnosů, při současném snížení transpirace. To znamená, že na produkci 1 kg organické hmoty se spotřebuje podstatně méně vody. Zanedbává se tedy pozitivní vliv růstu koncentrace CO2 na půdní hydrologii. (Viz např. M.B. Kirkham (2011). Elevated Carbon Dioxide: Impacts on Soil and Plant Water Relations. CRC Press, Taylor and Francis Group, Boca Roton, London, New York, 399 pp.)

3. Předpokládá platnost hypotézy, že současná oteplovací fáze klimatické oscilace je způsobená především lidskou činností. Z analýzy oscilačních cyklů v holocénu však vyplývá, že tato hypotéza je chybná a neplatná. Klimatická oscilace je pouze součástí celého řetězce oscilačních cyklů způsobovaných v holocénu 4 až 5 faktory, mezi něž se sice řadí skleníkové plyny, ale je prokázaná dominance ostatních faktorů ve všech dosavadních oscilačních cyklech. (Viz např. M. Kutílek and D. R. Nielsen (2010). Facts About Global Warming: Essays in GeoEcology. Catena, Reiskirchen 227 pp. Nebo M. Kutílek (2011). Soils and Climate Change. Soil & Tillage Research 117: 1–7. M. Kutílek (2012). Klima v holocénu proti skleníkové hypotéze. Vesmír 91:298–300.)

Ředitel obecně prospěšné organizace Acta non verba Vojtěch Razima dodává: „Všechno nasvědčuje tomu, že ministerstvo dobře ví, že biopaliva jsou pouze drahým plýtváním a situaci jen zhoršují. Alibisticky však před skutečností zavírá oči. Proto jsme dnes vyzvali ministra Chalupu, aby jeho úřad celou záležitost s biopalivy přehodnotil. Máme za to, že vláda ČR by si měla nechat vypracovat komplexní studii na téma užitečnost biopaliv. ANV společně s týmem spolupracovníků formulovala otázky, na které by veřejnost měla znát odpovědi.“

Ing. Vojtěch Razima, ředitel společnosti Acta non verba, o.p.s.
mobil: 602 547 235
e-mail: vojtech.razima@kverulnat.org

RNDr. Ondřej Dvořák, CSc., šéfredaktor serveru Akademon

mobil: 602 282 772

e-mail: ondrej.dvorak@akademon.cz

Prof. Ing. Miroslav Kutílek, DrSc.

e-mail: miroslav.kutilek@volny.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist