Konec žárovek v EU

Uveřejněno dne 12 září 2012 v 11:48

usporna_zarovkaZítra končí v prodeji 40W žárovky. Ty výkonnější skončily už dřív. A důvod? Žádný.

Tedy ano, dostalo se nám vysvětlení, že žárovka strašně žere a má malou účinnost. Co na tom, že dává světlo, na které jsme po tisíciletí zvyklí. Z principu je to stále oheň, jehož spektrum je naší přirozenosti nejbližší, stejně jako slunce a vzduch.

První experimenty se zářivkami vypadaly nadějně. Bylo to něco nového, svítilo to větší plochou, a míň to žralo. Paradoxem je, že tenkrát spotřeba nikoho nemusela trápit. Ale pokrok nezastavíš.

Věcí, na kterých by se dnes dalo vydělat už moc není. Potraviny, léky, pohřební služba… Na něco jsem zapomněl? Ano, máte pravdu: „úsporné“ zářivky!

Klasická žárovka se skládá z nějakých šesti dílů, které popíše i malé dítě. Dá se vyrobit kdekoliv, i bez nepostradatelné čínské továrny. Pokud odejde, vyhodíme ji do popelnice a příroda si s ní lehce poradí.

„Úsporka“ se skládá přibližně ze 120 dílů, včetně životodárných rtuťových kapek. Pokud sečteme energii potřebnou na výrobu všech jejích dílů, vyjde nám docela velké číslo. Dokonce tak velké, že z ekologického hlediska je název „úsporná“ nesmysl. Je to jako se slunečními elektrárnami, ale to by byla zas jiná kapitola.

Pokud dům v dobré víře – či  zblblí diktátem evropského šimla – osadíme „úsporkami,“ elektroměr se nám skutečně bude točit pomaleji. Ale že při výrobě uniklo do ovzduší více CO2, než kdybychom svítili žárovkami, to už nám nikdo neříká. Proč taky, když to bylo někde nad Čínou. Strčíme hlavu do písku, a ten jejich CO2 sem nedoletí.

Pojďme se podívat do obchodu. Regály jsou plné zelených krabiček. Nahoře jsou ty s největší cenovkou. Úplně dole se krčí klasické žárovky. Jako by se ve společnosti těch „ušlechtilých“ světelných zdrojů styděly, že jsou tak neekologické.

Vybíráme si jednu z nejdražších krabiček. Píšou na ní: 20W svítí jako 100W! Doma ji našroubujeme, a ono to opravdu svítí pěkně, děti. Mamko, skoč se podívat na elektroměr. Točí se? Ale pomaleji, viď mamko. Mamka zmateně přikývne. Ale taťko, to světlo je takové divné. Hmm, myslíš? Tak počkej, skočím koupit ještě jednu. Anebo radši dvě.
Tak, a teď už je to dobré, viďte, prohlásí taťka vítězoslavně u večeře. Nad hlavou jim září tři úsporky, spotřeba v součtu 60W, namísto tří 40W žárovek, které skončily v popelnici. Rodinka, včetně pokrokového taťky, si neuvědomují, že začínají víc mrkat a mžourat.

Po půl roce odešla první úsporka. Prostě přestala svítit. Taťka ji odnesl do marketu, přísná prodavačka ji všelijak natáčela proti světlu, a po pečlivém zkoumání a s nevrlým výrazem mu ji vyměnila za jinou. S další už sem nepůjdu, říká si rozmrzelý taťka. Radši si koupím do zásoby. Jde k regálu, a už sahá po úsporce, ale v poslední chvíli si to rozmyslí a sáhne po žárovce. Všimne si nenápadné cedulky: Prodej 40W žárovek končí 31.8.2012. Zamyslí se, a ta mrzutá prodavačka musí do skladu pro karton žárovek.

Raději nedomýšlet, jak by to bylo s reklamací úsporky, pokud by při rozsvícení udělala „pink!“ Střep s luminoforem v polévce – a ovzduší naplněné rtutí. Reklamace se neuznává – mechanické poškození. Když tohle udělala žárovka za deset kaček, nikdo to neřešil. A bylo to bez rtuti. Tři stovky zamrzí.

Málem bychom v našem rozhořčení zapomněli na skvělé LED „žárovky.“ Technologie která letí kupředu. Jsou sice složitější než klasické žárovky, ale je tam míň součástek než v úsporce.
Ty cenově dostupné svítí jako chaloupka za první republiky. Dražší jsou na tom o poznání lépe. Zdálo by se, že tudy vede cesta. Jenže ouha! Oči z těch LED jsou unavené stejně jako z „úsporek,“ protože mají podobné spektrum. Slunečnímu světlu, na které jsme stavění, a kterému je nejblíže žárovka, se to nepodobá ani náhodou.

Osvětlení žárovkami se podílí na spotřebě domácnosti jednotkami procent. Tomu odpovídá i produkce toho ošklivého CO2. Co třeba zavést ledničky na kliku, televizi na šlapací pohon? Raději jsem to neměl psát, nebo to někoho z úředníků napadne!

Víte, že výbuch velké sopky vyprodukuje tolik CO2 jako lidstvo za sto let? A výbuch nějaké opravdu velké sopky smete lidstvo i  se všemi nesmyslnými zákazy a příkazy. Dokud se tak nestane, budem si ničit nervy tím, jak úsporky po půl roce odcházejí. A až si definitivně zkazíme zrak od jejich blbého světla, vrátíme se zpátky na stromy a budem si v noci svítit očima. Bude nám zima, a protože ohníček bude zakázaný, bude nás hřát pocit, že to s námi EU myslí dobře.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist