Břidlicový plyn významná energetická pomoc pro ČR nebo iluze?

V současné Evropě stoupá poptávka po energii. Evropská unie nemá takové zásoby ropy a zemního plynu, aby plně uspokojila své energetické potřeby, a je proto velmi závislá na Rusku. Největší zásoby břidlicového plynu má Čína, USA a Argentina. V Evropě pak Polsko, v ČR je to zatím nejistá neznámá.

Do širšího připomínkového řízení byla zaslána Energetická koncepce České republiky. Ve výhledu asi 30 let má u nás především dojít ke zvýšení podílu jaderné energetiky na výrobě elektřiny se současným útlumem tepelných elektráren spalujících hnědé uhlí. Nadále zůstává ožehavá otázka, jak snížit závislost na dovozu zemního plynu a ropy. Pokud se týká zemního plynu, především z Ruska, mohl by být do budoucna řešením břidlicový plyn. Břidlicový plyn je v podstatě metan, který je v několikakilometrové hloubce rozptýlený v břidlicích. Samotný průzkumný vrt pro přírodu a krajinu žádné ohrožení znamenat nemusí. Při těžbě se však využívají i chemikálie, které by mohly znečistit zásoby podzemní vody. Metoda tzv. hydraulického štěpení spočívá v tom, že se vyvrtá až 4 kilometry svislý vrt, a vrt vodorovný. Ve vodorovné části se vytvoří síť trhlin a do vrtu se pod vysokým tlakem 10 – 100 MPa vhání voda s příměsí písku a chemických látek Reálná těžba již probíhá hlavně v USA. V Evropě se zatím zkoumají jeho zásoby, přičemž Francie a Bulharsko průzkum zastavily.

Z energetického hlediska považuji za nutné zodpovědět zásadní otázku, zda je ekonomicky a následně ekologicky potřebné znát podrobně hlavní zásoby břidlicového plynu. Jeho množství a lokalita výskytu všech nerostných surovin se zjišťuje pouze průzkumem, především příslušnými vrty. Bohužel je zde několik, možná velmi nešťastných rozhodnutí. Především je zde nesouhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí. Uvedené ministerstvo připravuje další průzkumy lokalit břidlicového plynu pozastavit, než bude upravena příslušná legislativa do roku 2014. Podporu mělo asi v tisícovce nedostatečně informovaných občanů vyjadřujících nesouhlas s průzkumem. Pouze připomenu, že zde je chyba na straně těžařů, že nedokázali důsledněji občany informovat. Uznávám značnou obtížnost, neboť různé iniciativy mnohdy demagogicky občany proti průzkumům podněcují. Připojili se i senátoři, kteří připravili zákon týkající se zákazu těžby břidlicových plynů metodou hydraulického štěpení. Vedou se proto pouze diskuse, zda těžit nebo netěžit. Odpůrci těžby argumentují katastrofálním ohrožením přírody, hlavně zásob podzemní vody. Zastánci zase považují za hlavní přínos snížení ceny energie a nastartování naší současně upadající ekonomiky. Spojené státy těžbu břidlicového plynu podporují. Těží se již v Polsku, naopak bulharský parlament těžbu tzv. hydraulickým štěpením zakázal, rovněž tak i Francie. V Rakousku těžaři po odporu obyvatel zatím couvli a chtějí přezkoumat dopad na životní prostředí.

Břidlicový plyn, jehož průzkumu i těžby se občané obávají, budou projednávat poslanci v Evropském parlamentu. Někteří by přitom těžbu nezakazovali a počkali, až budou o této nové energetické problematice ze zadaných studií více vědět. Evropský parlament bude o možnostech těžby plynu hlasovat v září.

Z uvedeného pohledu se zdá, že rozhodnutí ministerstva životního prostředí o zastavení povolení k průzkumu ložisek břidlicového plynu v ČR je možná ukvapené. Bez důkladného a řízeného průzkumu, nelze o případné těžbě vůbec mluvit. Je zcela v přádku vyjádřit své obavy o zachování zdrojů kvalitní pitné vody. Boj proti průzkumu a těžbě břidlicového plynu se často prezentuje jako boj za čisté životní prostředí. Jenže tahle mince má pochopitelně i druhou stranu. Již dnes se kvůli vysoké ceně zemního plynu a elektřiny v mnoha částech ČR, při opakujících se inverzních meteorologických stavech obtížně dýchá. Lidé, kteří nemají na drahý zemní plyn, jsou nuceni z ekonomických důvodů spalovat v zimě ve svých kamnech všechno co shoří, počínaje nejlevnějším uhlím a vším možným spalitelným odpadem. Značně tím zpětně zatěžují kvalitu ovzduší, kterou všichni bez rozdílu dýchají. V řádu několika let se může stát, že česká ekonomika přestane být kvůli vysokým cenám energií konkurenceschopná a pro vysoké platby za dovážený zemní plyn bude o hodně chudší než jejich polští nebo maďarští sousedé. Spojené státy, největší ekonomika světa, se díky těžbě plynu z břidlic, stávají z velkého dovozce zemního plynu jeho vývozcem. V USA dokážou dnes plyn těžit v ceně 88 dolarů za tisíc kubických metrů, Rusko za svůj plyn vyvážený do Evropy požaduje kolem 600 dolarů za tisíc kubíků. Vzestup cen plynu začíná být spolu se zdražováním cen všech energií pro konečné české uživatele, tedy domácnosti limitujícím faktorem ke snižující se životní úrovni.

Považuji proto za rozumnější, místo hádek a zákazů vypracovat vědecky odbornou ekonomickou a ekologickou studii. Studie by měla určit, za jakých technických předpokladů, za jakou cenu pro občany lze těžbu realizovat, jak nutno ochránit zásoby podzemní vody a o kolik se sníží naše závislost na dovozu ruského zemního plynu

Zdroj