Poslanec o „průseru“, který způsobil Jan Fischer

Místopředseda poslaneckého klubu TOP 09, místopředseda hospodářského výboru a člen rozpočtového výboru František Laudát varuje před podporou fotovoltaiky a obnovitelných zdrojů energie. Lidé i stát za to zaplatí obrovské peníze pro soukromý byznys a navíc to likviduje i životní prostředí. Podle Laudáta se na tom dost podepsal i expremiér a kandidát na prezidenta Jan Fischer.

„Jde o byznys pro vybrané skupiny obyvatel. Výsledkem je dramatické zdražování elektrické energie nejenom pro běžné uživatele, ale i pro podnikatele. Znamená to obrovské vysávání státních financí na to, aby se platily dotace podnikatelům. Mnohdy ani nevíme, zda tam nefigurují někteří bývalí politici. My jsme se absurdně zavázali platit a musíme posílat část daní, konkrétně na příští rok bylo plánováno 9,7 miliardy,“ řekl ParlamentnímListům.cz Laudát.

Státní dotace musela narůst, aby to nepoložilo české firmy

Státní dotace se ale musela navýšit. Vzhledem k tomu, že boom solárních elektráren byl obrovský a povinná dotace je 22 miliard korun, tak se uskutečnilo jednání s podnikateli, protože dochází k ohrožení klíčových vývozců zvláště u energeticky náročných výrob, informoval Laudát.

„Bez zvýšení podílu státu na té dotaci to nejde a došlo by k dramatické nekonkurenceschopnosti našich vývozců. Ceny energií by byly naprosto obrovské. Ministr financí proto sáhl do rezerv a zvětšil tu státní podporu z 9,7 miliard na 11,7 miliardy. Zároveň tlačíme na ministerstvo průmyslu a obchodu a energetický regulační úřad, aby v co nejkratší době problém vyřešily. Bohužel budou ještě dvacet let dobíhat závazky státu z tohoto ekologického zvěrstva,“ zlobí se Laudát.

Německé podniky jsou podle Laudáta do značné míry osvobozeny od poplatků na dotace a tím pádem mají obrovskou konkurenční výhodu. „Čili opravdu hrozilo fatální podlomení důležitých vývozců,“ vysvětluje Laudát navýšení státní dotace.

Fischerova vláda neudělala nic

„Pokud v tom chce někdo podnikat, ať si to zaplatí sám. Bohužel to tady rozjela jedna z končících poslankyň ČSSD. Podle tvrzení odborníků se z toho stal obrovský byznys, protože cena solárních panelů se snížila. Vláda Jana Fischera podle tvrzení řady odborníků měla šanci toto solární šílenství podporované z veřejných peněz pozastavit a přibrzdit. Neudělala nic. V Německu byly též nastaveny vysoké podpory, ale tam to průběžně brzdili. Čili teď se hasí požáry za cenu enormních nákladů z rozpočtu a zároveň růstu cen energií. Není to ale konečná. Protože to je zatím jenom odložení toho průseru, protože jsme doslova z ministra Kalouska vyrazili ještě další dvě miliardy korun. Na základě vývoje státního rozpočtu ministr přislíbil, že se bude dále zabývat nějakým hledáním cest i pro druhé pololetí příštího roku,“ říká Laudát.

Již před jistým časem označil označil Jana Fischera za viníka problému s fotovoltaikou tehdejší ministr životního prostředí Pavel Drobil.

„Mimo jiné, ten problém, který dnes existuje s fotovoltaikou, a který by měl být mementem pro českou společnost, byl dominantně zaviněný vládou pana Fischera. Tou nejpopulárnější českou vládou, která tady byla. Ta vláda rok nedělala nic, proto mohla být populární. Na situaci mohla reagovat, byla na to upozorňována. Podle mých informací pan Fischer řekl, že to upozornění vnímá, ale skutek utek‘. Nic se neudělalo. Tím největším viníkem této situace je ČSSD, která shodila Topolánkovu vládu, a vláda Jana Fischera. Větší viníci nejsou,“ řekl Drobil.

Topolánek prý Fischera varoval

Fotovoltaiku vyčítá Fischerovi i bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek. „Mě tak trochu překvapuje poněkud sebevědomé vystupování premiéra Jana Fischera. Zatímco si ladí svůj mediální obraz, měl by trochu zpytovat svědomí, a to ve věci fotostatických elektráren. Byl jsem u toho, když jej Mirek Topolánek upozornil na toto hrozící nebezpečí, a on s tím neudělal vůbec nic,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Paroubek, který byl tehdy předsedou ČSSD.

Fischer tehdy odpověděl na slova Drobila s tím, že jeho vláda na problém reagovala. „Samozřejmě můžeme dnes vést debatu, zda-li by opatření navržená mojí vládou a následně hladce přijatá parlamentem byla dostatečně účinná. Osobně se domnívám, že ano. Proč však tehdy nezazněly návrhy na jejich „přitvrzení“, se musíte ptát tehdejších poslanců či senátorů, koneckonců řadu z nich (a to i vašich spolustraníků) v obou komorách parlamentu najdete i dnes,“ reagoval tehdy na Drobila Fischer.

Fatální selhání Jana Fischera

Novela zákona č. 180/2005 z dílny vlády Jana Fischera podle Drobila řeší výkupní cenu elektřiny ze zdrojů z fotovoltaických panelů připojených do sítě v roce 2011. Ale neřeší prý nic z toho, co musela řešit vláda premiéra Petra Nečase, tedy možný dramatický nárůst cen elektřiny v roce 2011 ze zdrojů připojených do distribuční sítě převážně v letech 2009 a 2010.

„To jsou fakta, která pan Fischer nazývá ´lacinou argumentací bez hledání argumentů´ a nebo přímo lží. Takže znovu: Situaci s možným dramatickým zdražením elektřiny v roce 2011, kterou řešila Poslanecká sněmovna a vláda premiéra Nečase, zavinila vláda premiéra Fischera svým fatálním selháním a v této oblasti i nekompetentností. Od května do podzimu 2009 nedělala nic,“ uvedl Drobil.

Novelu zákona o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů projednala Fischerova v listopadu 2009 a podle Drobila naprosto nepochopitelně ji nechala v této krizové situaci v legislativním procesu až do května 2010. Tím podle Drobila trestuhodně promarnila to nejdůležitější, tedy možnost bez retroaktivních dopadů řešit problém zdrojů připojených do sítě v roce 2010.

Média o „ekologických“ zvěrstvech nehovoří

Laudát upozorňuje i na další problémy takzvané ekologické agendy: „U nás se o těchto zvěrstvech nikdo nedozví, protože média popřávají sluchu spíše těm takzvaným ekologům. Nikdy ale nebyli schopni dodat skutečnou ekologickou stopu solární energetiky od výroby až po likvidaci. Nikdo mi není schopen nebo ochoten dát toto číslo. Mám pocit, že zcela účelově dávají čísla jen o tom, co se jim hodí, co se jim nehodí, o tom čísla nedávají. Ty technologie jsou energeticky náročné a likvidace solárních farem může pak být také nepříjemným překvapením.“

„Je to něco podobného jako u bionafty, kdy se ukázalo, že když se to začne přehánět, vede to ke zdražování potravin a hladomorům ve světě. Navíc je to ekologicky zatěžující, protože náklady na jeden litr bionafty jsou tak obrovské, že ten přínos je malý. Také to ničí kulturní krajinu. Myslím si, že bychom měli již tohoto sociálního inženýrství nechat a být k tomu obezřetní. K těmto bláznivým rádobyekologickým nápadům bychom měli zaujmout princip předběžné opatrnosti,“ dodal Laudát.

Podobně se podle Laudáta rýsuje problém i s bioplynovými stanicemi: „Likvidovat biomasu z lesů a polí, to se nám může vymstít v totálním kolapsu kvality zemědělské i lesní půdy. Tak se zase připravuje nějaká brzdící legislativa. Musíme se bránit tomu, aby nedošlo k drancování biomasy z území České republiky. Jaký je pak rozdíl, když krajinu devastuje nějaká uhelná elektrárna, nebo tito v uvozovkách ekologové? Ty následky mohou být svým způsobem srovnatelné. Dokonce horší, protože tady může jít o plošné narušení typu eroze a tak dále. My jsme měli jednu z nejhezčích kulturních krajin v Evropě a nyní se dělají zákony, kterými přikazujeme, kde se co má a nemá pěstovat.“

1492 miliard

ParlamentníListy.cz nedávno také informovaly, že pokud se nebude novelizovat zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie, hrozí, že náklady na podporu elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů energie (OZE) narostou až do výše 1492 miliard korun. To je aspoň základním obsahem varování v dopise, který poslala předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková členům hospodářského výboru Poslanecké sněmovny.

ERÚ vyčíslil náklady tří možných variant scénářů dle toho, kdy by byla zastavena podpora oněm podle současného zákona nově podporovaným zdrojům. Částky jsou vskutku astronomické, blížící se až k 1,5 bilionu korun.

„Pokud by došlo k zastavení podpory od roku 2014, aniž by byly podporovány výše uvedené zdroje, činil by budoucí závazek do roku 2034 včetně již zaplacených vícenákladů na podporu elektřiny z OZE částku ve výši zhruba 874,3 miliardy korun, zastavení podpory elektřiny v roce 2020 bez zohlednění nových podporovaných zdrojů by mělo za následek závazek do roku 2034 ve výši cirka 1071,7 miliardy korun a konečně v případě, že by k zastavení podpory došlo v roce 2020 se zohledněním nákladů na nově podporované zdroje, dosahovala by výše závazku do roku 2040 včetně již zaplacených vícenákladů na podporu elektřiny částky ve výši zhruba 1492 miliard korun,“ napsala v dopise Vitásková.

Zdroj