Od r. 2014 nedám na podporu obnovitelných zdrojů ani korunu.
Uveřejněno dne 15 února 2013 000 10:14
Je s podivem, že se o podpoře OZE začíná mluvit teprve když předsedkyně ERÚ paní Vitásková nařídila audit ve svém úřadě. Už začátkem r. 2012 přinesl týdeník Ekonom rozhovor s paní Vitáskovou, který začíná jejím výrokem: „Od roku 2014 nedám na podporu obnovitelných zdrojů ani korunu“. Teprve teď jakoby si kdosi uvědomil, že se tu děje něco co nemá s podnikáním v demokratické svobodné zemi vůbec nic společného.
Celý problém s obnovitelnými zdroji začal už v r. 2004 naším vstupem do EU. Tehdy ČR přijala indikativní cíl výroby elektřiny z OZE a povinnost zavést odpovídající legislativu. A ta legislativa, to je opravdu záživné čtení.
Zákon č. 180/2005 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů:
– Lokální distributoři mají primární povinnost připojovat nové zdroje vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů do své sítě. Odmítnout mohou jen vyjímečně a musí toto své odmítnutí zdůvodnit.
– Plošné odmítání připojování nových slunečních a větrných elektráren, zejména pokud se jedná o zařízení přistupujících do sítě na úrovni nízkého napětí, není v souladu se zákonem a lze si na něj ztěžovat.
– Distributoři elektrické energie mají prioritně povinnost vykupovat elektřinu vyrobenou z OZE.
Na to navázala novela zákona č. 1820/2005 sb., kterou se omezuje podpora pouze na fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem 30 kW, které jsou umístěny na střešních konstrukcích, nebo obvodových stěnách budov.
Zde je evidentně už v zákonech rozpor. Novela zákona č. 1820/2005 přece podporuje jenom fotovoltaiku na střechách budov, tedy nikoliv tu, která tak zdatně vyrostla na polích. To doufám taky někdo vysvětlí.
Výkupní cena elektřiny z fotovoltaiky byla pro r. 2012 snížena ze 7,50 na 6,16 Kč, přesto se na podporu OZE vydalo 38 miliard Kč. Letos to má být 44 miliard. Jestliže ERÚ sníží dotaci státu, neboli jak paní Vitásková avízovala – od r. 2014 nedám na podporu OZE ani korunu – , neznamená to, že tam ty peníze nepůjdou. Dotlačí je tam odběratel, my všichni, kteří máme doma elektřinu, měřenou elektroměrem. Pro letošek je ten náš podíl 600,- Kč za spotřebovanou MWh. Pro ty kdo se neorientují. Průměrná spotřeba elektřiny rodiny v panelákovém bytě 3+1, kde se elektřinou ani netopí, ani neohřívá voda je cca 4 MWh/rok. Taková rodina zaplatí ve prospěch OZE letos 2400,- Kč (jenom poplatek, cena za silovou elektřinu a distribuci je na faktuře na jiném místě). Kolik asi zaplatí ten kdo vytápí rodinný domek? Při spotřebě cca 15 MWh to bude 9000,- Kč jenom polatek na OZE.
Tedy jenom někomu strčit peníze. Kde je Úřad na ochranu hospodářské soutěže? Tady je zaručený podnikatelský zisk, který není vygenerován úspěšností firmy, ale byrokratickým opatřením vstřícným určité skupině podnikatelů. A to nemá s podnikatelskou soutěží vůbec nic společného. Navíc způsob jakým je spotřebiteli tento poplatek účtován. Kde a z jakých zdrojů dodavatel elektřinu nakoupí, mě jako spotřebitele nemusí vůbec zajímat. Jaký ten energetický mix je mi dodáván. Já mám smlouvu na dodávku elektřiny, nikdo mě nenechal podepsat závazek, že mám platit nějaký poplatek ve prospěch nějaké podnikatelské lobby. To by tam mohl být taky poplatek jako příspěvek na dostavbu Temelína.
Přitom cena silové elektřiny, nakupovaná na energetické burze stagnuje, nebo spíše klesá. Jak krásně jsme si naběhli, když přebíháme k různým dodavatelům, kvůli zaručeně nižší ceně. Žádný z těchto dodavatelů nám nižší cenu nenabízí, snaží se nám nejvýš garantovat cenu stejnou. Tedy cenu silové elektřiny, která paradoxně spíše klesá. Poplatek na OZE tam je taky, takže fakt nevím, kdo si přeběhnutím k jinému dodavateli skutečně pomohl.
Asi nemá smysl připomínat, že celý ten bolavý problém přišel s alarmistickým pojetím globálního oteplování. Když si člověk dá práci a vyhledá si co celosvětově pod patronací OSN svět vydal za prostředky, tak odmítá věřit. Mluví se už v řádu trilionu dolarů na něco, co svět uvrhlo zpět do chaosu hospodářské stagnace, dalšího zbídačení rozvojových zemí, kde se místo potravin pěstuje na polích biolíh a biomasa. I v té naší vyspělé Evropě se dějí věci, že člověk žasne. Německo musí vystavět novou přenosovou síť, aby dostalo elektřinu vyrobenou ve větrných elektrárnách VE v Baltském moři do svých jižních spolkových zemí, kde se odstavují jaderné elektrárny. A to nebude nová kvalitnější přenosová síť, ale druhá paralelně k té staré, protože elektřina vyrobená v obnovitelných zdrojích si se sítí, která přenáší elektřinu z běžných elektráren, vůbec nekonvenuje. Je to dáno fyzikálními zákony, které žádný parlament nepřehlasuje. To je ovšem na jiný článek.
Dotace na fotovoltaické elektrárny jsou peníze ukradené občanům státu a nezákonně darované několika spoluobčanům. Pokud stát chtěl odpovědně zlepšit životní prostředí, měl být sám investorem a vlastníkem těchto zdrojů elektřiny. Avšak jako správný hospodář by to nikdy nemohl učinit, protože FVE se nikdy nezaplatí a tudíž jsou i neekologické. Zde musím souhlasit s tím, že v tomto případě jde ekonomie ruku v ruce s ekologií. Pokud nezávislý soud odhalí nezákonnost poskytnutých dotací, mělo by dojít k vyvlastnění všech takovýchto fotovoltaických elektráren. Ještě poznámka k obnovitelnosti FVE. Žádná část FVE neroste ani v lese ani na poli. Jen tam stojí jako budoucí nebezpečný odpad.
Občan