Beroun: Ohavné zneužívání dětí školou povinných

Uveřejněno dne 20 března 2013 000 16:45

pralesV budově berounské radnice, podle jedné staré pověsti, působí již od pradávných let skřítek jménem Klepáček, který se projevuje klepáním, dějí-li se na radnici nepravosti. Zdá se, že právě nyní nastal čas, kdy by se, je-li pověst pravdivá, mělo z radnice ozývat frenetické klepání slyšitelné na míle daleko. Protože co může být horším příkladem nepoctivosti, než radní, který staví svůj politický mandát na manipulaci, překrucování fakt, lhaní, a spojenectví s nejhoršími nepřáteli všeho lidského.

Právě to se dnes na berounské radnici děje – a ačkoliv nejde o politickou korupci, která se všeobecně pokládá za to nejhorší, čeho se může politik nebo úředník dopustit, jde ještě o něco horšího: korupci etickou. Právě minulý týden, od 6. března, se v Berouně konal sjezd odpůrců těžby zemního plynu z břidlic pomocí metody hydraulického štěpení. Akce vystoupila proti plánovanému monitorování území Českého krasu za účelem vytipování lokalit vhodných pro těžbu. Kromě konference vybraných odborníků se konaly ještě dvě doprovodné akce, zaměřené na širokou veřejnost: první z nich je koncert Za živou vodu, na němž vystoupilo několik hvězd českého šoubyznysu, a jehož součástí bylo i promítnutí fabulačního dokumentu Gasland.

Druhou akcí byl pochod nazvaný Záchrana hradu Karlštejn, jež, jak název napovídá, mířil právě na slavný gotický hrad. Pochodu se zúčastnily zejména školou povinné děti a studenti středních škol, pravděpodobně v rámci tzv. environmentální výchovy, což je jen eufemický výraz pro vymývání mozků. O karlštejnském happeningu se však podrobněji rozepíši v druhé části článku.

Etickým motivům protestů proti těžbě zemního plynu metodou hydraulického štěpení jsem se věnoval v článku Protesty proti těžbě břidlicových plynů jsou útokem proti rozumu. Tyto motivy se nijak zvlášť neliší od všech ostatních tažení, jež environmentalisté vedou proti všem projevům lidské touhy po ovládnutí a co nejefektivnějším využívání naší planety. Jejich motorem je nenávist, jejich praxí je destrukce, jejich nástrojem je lež a vyvolávání strachu, jejich podporou je altruistická etika a antikapitalistická mentalita veřejnosti. Nic nového pod sluncem, a ani když zapojím fantazii, nedokážu si představit, že právě problematika hydraulického štěpení je tou jednou jedinou, první výjimkou, kdy environmentalisté nelžou. To je možnost až příliš fantastická. V článku jsem odkázal na práce autorů, kteří pokládají metodu hydraulického štěpení za bezpečnou. Nyní se chci zaměřit na něco jiného.

Postup berounské radnice považuji za nehorázný, což by mě ani tak netrápilo, kdybych nebyl berounským občanem, který má své město rád a cítí k němu určité pouto. Instituce místní samosprávy se mají starat o věci veřejné, a i když je toto slovní spojení v současném politickém marasmu poněkud zprofanované, stále by mělo mít nějakou náplň, zvláště na komunální úrovni. Komunální politik by se neměl pokoušet uhrávat politické body na lžích a překrucování, neměl by se pokoušet vyvolávat strach, a rozhodně by se neměl snažit zneužívat k tomu školní děti a středoškolskou mládež. Jestliže vidí nebezpečí – které je v tomto případě značně zveličené – měl by se snažit nacházet konstruktivní řešení, namísto destrukce, a neměl by stavět na vyvolávání falešného dojmu, že v celé věci panuje široký konsenzus.

V Berouně je spousta skutečných problémů, které by měl zodpovědný politik působící na místní úrovni řešit – a každý Berouňák je moc dobře vidí na své vlastní oči. Politik, který si zvolí pohodlnou cestu vytváření zástupných a falešných kauz, ztrácí svou důvěryhodnost, protože implicitně rezignoval na to, co má být prvořadým úkolem místního politika.

Mimochodem, na stejnou notu se rozhodl zabrnkat i jinak velice rozumný senátor Jiří Oberfalzer, který se k protestu proti těžbě zemního plynu připojil. Dosud jsem pokládal senátora Oberfalzera za jednu z posledních jistot ve skomírající ODS, a volil jsem ho. Nyní musím konstatovat, že v žádných dalších senátních volbách můj hlas již získat nemůže.

Ať tak nebo onak, čekal bych minimálně konstruktivní řešení – tedy uznat, že ve věci hydraulického štěpení rozhodně nepanuje žádný vědecký konsenzus. Třebaže odpůrci vystupují maximálně agresivně, nemohou zakrýt fakt, že proti nim stojí určitá opozice, jejíž argumenty nepostrádají legitimitu ani relevanci. Jestliže se tedy berounská starostka Šárka Endrlová rozhodla svolat do Berouna „odbornou konferenci“ (na níž, kromě vědců, vystoupili i politici a profesionální ekologisté jako je Martin Bursík nebo Kateřina Jacquesová, která sice ještě donedávna nevěděla, co je biomasa, ale nyní se chce vrtat v problematice ropných břidlic), mohla udělat alespoň minimálně seriózní gesto, a učinit z konference nikoliv uzavřenou akci, ale otevřít ji berounské veřejnosti, a pozvat též odborníky, kteří zastávají názor, že hydraulické štěpení je bezpečná a relativně šetrná metoda těžby. Nic takového se však nestalo. Vytváří se tady dojem, že odpor proti těžbě nemá odbornou opozici – což je postoj značně falešný. A zatímco berounští občané by si zasloužili možnost setkat se s názory obou stran, byla jim nabídnuta jen bohapustá propaganda: koncert a výlet na Karlštejn s šamanským divadelním představením.

Abych se nesnížil k jednostrannému odsudku, musím uznat, že zde existuje ještě jedna možnost, která postup berounské radnice a jejích politiků staví do poněkud méně odporného světla: je možné, že zastupitelé skutečně věří, že metoda hydraulického štěpení znamená zničení Českého krasu a zboření Karlštejna, a že nelze zemní plyn těžit šetrně, s minimalizací rizik pro obce i jejich občany, a v neposlední řadě pro soukromý majetek. Možná jsou zastupitelé skutečně tak hloupí. Možná jejich motivem nejsou zlé úmysly, ale jen obyčejná omezenost. Možná i oni jen skočili na špek prolhaným environmentalistům. Pak bych se jim rád omluvil – ovšem jedním dechem je nutné poznamenat, že hloupý a naivní politik, jemuž může jakkoliv zprofanovaný podvodník nakukat takřka cokoliv, nemá na radnici co dělat.

Ať je motivem hloupost nebo strach, nebo skutečně zlotřilé úmysly, tím skutečně nejšpinavějším na celém třídenním kolotoči pod hlavičkou sdružení STOP HF je zneužití dětí školou povinných a studentů středních škol, kteří se zúčastnili pátečního pochodu Za záchranu Karlštejna. Tohoto pochodu jsem měl tu čest se sám, se dvěma podobně smýšlejícími přáteli, zúčastnit a být na vlastní oči a uši svědkem až děsivé míry manipulace, jíž jsou děti ve školách vystaveny, a o nic méně děsivější míry fanatismu a nenávisti, který to v nich vyvolává. Více zítra, v druhé části textu.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist