Skyfall pana Ače

aneb Jak se kuřátko Strašpytlík bálo, že spadne obloha

Znáte kuřátko Strašpytlík (Chicken Little) z klasické americké pohádky? Kuřátku na hlavu spadl ze stromu žalud a ono začalo panikařit, že padá nebe. „Sky is falling down,“ vykřikuje kuřátko.

Různé verze této bajky jsou až dva a půl tisíce staré. V Aarne-Thompson-Utherově klasifikaci folklóru jde o příběh typu 20C, který zahrnuje příběhy o paranoii a masové hysterii.

Alexander Ač z „Ústavu pro výzkumu globální změny“ (změny čeho, to nevíme) se nedávno k odkazu tohoto kuřátka přihlásil. V klimatickém článku Skyfall: Klimatický James Bond napsal, že název poslední bondovky – Skyfall – má prý „nadčasové poselství“. Chce tím pan Ač říci, že nám nebe (sky) spadne (fall) na hlavu?

Svou tezi o tzv. klimatickém rozvratu (Skyfall) pan Ač dokazuje na teplotách z Grónska,které se prý totálně vymknuly kontrole. Teploty jsou prý tak nenormální, že je nelze vysvětlit přírodními cykly. Ani cca 1500 let dlouhým Bondovým cyklem (podle klimatologa Geralda Bonda). O jehož existenci se v „Masarykových debatách“ v lednu 2013 – poněkud zaskočeně – dozvěděl ode mne (viz Jak se stát českým alarmistou).

Kuřátko v pohádce se dopustilo omylu, když žalud pokládalo za kousek nebe. Jakou chybu udělal pan Alexander Ač?

Přecenil (misunderestimated) svou schopnost práce s grafy. Známá teplotní rekonstrukce GISP2 (ledovcový vrt) jde jen do roku 1855 a nezahrnuje 20. století. Aby to mohl porovnat s dnešními teplotou, přimontoval k GISP2 přístrojová měření dnešních teplot z meteo stanice Summit (AWS). Výsledek vidíte v grafu č.1 níže.

Poučení do budoucna: Když vám vyjde něco, co na první pohled vypadá jak blbost… s největší pravděpodobností je to opravdu blbost.

GRAF 1: Páně Ačův výtvor. Modrá křivka ukazuje teploty dle vrtu GISP2 v Grónsku. To jsou sesekané, zhlazené průměry, z kterých roční výkyvy byly vymazány. Detaily se do tak malého grafu nevejdou. Ale pan Ač to klidně srovnává s přesnou teplotou roku 2010 podle meteorologické stanice Summit… která je někde jinde… a měří teploty v jiné výšce!

Pan Ač porovnává dva data sety, které se časově nepřekrývají.

Data z vrtu GISP2 končí rokem 1855 a nezahrnují 20. století. Jestliže chtěl pan Ač tato data prodloužit až do dneška, je záhadou, proč si k tomu vybral studii McGrath a kol. 2013. Protože ta má data jen od roku 1950 do současnosti. Jelikož se oba data setynepřekrývají a zeje mezi nimi propast sto roků, nevíme, jak je na sebe správně napojit. To je ošidné. Absolutní teplota obou lokalit/typů měření se totiž může lišit… A do této pasti se pan Ač také vskutku chytil.

Jiná lokalita

Nelze do jednoho hrnce naházet vše, co se nám líbí – jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Oboje data sice jsou ze středního Grónska. Jenže meteorologická stanice AWS je celých 20 km od vrtu GISP2. Jiná lokalita má samozřejmě jinou absolutní teplotu.

Jiná výška

Ale především, ledovcový vrt odráží teploty vzduchu při kontaktu se sněhem. Naproti tomu meteo stanice měří teplotu vzduchu 2 m nad zemí, kde je tepleji. I u mě v obýváku je u stropu tepleji než na podlaze. Oboje data nelze mechanicky propojit, jak se o to pokouší pan Ač. Doporučuji mu nastudovat něco o „homogenizaci“ dat v meteorologii. Podrobnosti ve studii Kobashi a kol. 2011 v části 5.1.

„It is necessary to make an adjustment, as firn temperatures are colder than air temperatures by 0.2°C to 2.6°C in Greenland [Steffen and Box, 2001] as a result of the surface radiative cooling and inversion.“

Sčítání průměrů a neprůměrů

Normálního člověka by asi nenapadlo vzít si průměrnou teplotu ČR loňského roku (kolem 8 °C), srovnávat to s oteplením dnes od rána do oběda (22 °C) a vyvozovat z toho, že došlo ke katastrofickému globálnímu oteplení.

Ale právě něco takového pan Ač udělal. Autor srovnává hrušky a jablka. Klidně vezme osekané zhlazené teplotní průměry ze středověku a chce to porovnávat s přesným přístrojovým měřením roku 2010. To je jako porovnávat váš plat hrubého s mým platem čistého. A dokonce to pošle k otištění na Neviditelného psa! Je to jako by někdo vyloupil banku, vyfotil se u toho a poslal tu fotku na policii.

Happy ending

A jaká je situace v Grónsku ve skutečnosti?

Kobashi a kol. 2011 udělali nová měření v lokalitě GISP2 pomocí nové metody (argon). Vyšlo jim, že teplota v GISP2 v prvním desetiletí 21.století je -29,9°C. Čili teplota jestejná jako ve středověkém optimu a zároveň – jak autoři výslovně píší – je stejná jako ve 30-40.letech 20.století. Za posledních 4000 let byla spousta období, kdy tu bylo o 1 až 1,5°C tepleji než dnes.

Kobashiho závěr odpovídá tomu, co víme od jinud. GISP2 roku 1855 končí na teplotě okolo –31,5°C. U Jasona Boxe (2009) vidíme, že za 150 let přístrojového měření se v Grónsku oteplilo asi o 1 až 1,5°C. A když to sečtu, dostanu se na cca -30°C, což je právě to, co tvrdí Kobashi.

Kdo nevěří, ať si to srovná s jiným ledovcovým vrtem. Vrt GRIP je jen 30 kilometrů od GISP2, ale má data až do současnosti. Ve studii Dahl-Jensenové si potvrdíme, že kolem 1995 bylo chladněji než za druhé světové války a zároveň chladněji než ve středověku.

Za druhé světové války byly hladiny CO2 v atmosféře dosud nepatrné, okolo 310 ppm.Oteplení za druhé světové tedy bylo přirozené! A dnešní teploty se od toho moc neliší. Oteplení od 30. let dodnes je menší než ochlazení do 30. let do 80. let. dvacátého století.

Přední expert jednoho z ústavů Akademie věd

Pan Alexander Ač pracuje v CZECHGLOBE, což je tzv. Ústav pro výzkum globálního ochlazování, globálního oteplování, globální změny klimatu globální změny. Výzkum globální změny čeho? To se neví. Tento ústav vznikl po aféře Climategate. Asi aby se utužila kolísající víra. Byl založen za ¾ miliardy Kč z rozhodnutí Evropské komise, která má prosazení uhlíkové daně jako politický program. Czechglobe navenek nejhlasitěji reprezentuje právě pan Alexander Ač spolu s Janem Hollanem. Ani jeden z nich není meteorolog či klimatolog. Na svém blogu http://ac.blog.sme.sk/ pan Ač neúnavně varuje před blížící se katastrofou. The sky is falling down!

Bohužel to není poprvé, kdy pan Ač popletl klimatologické grafy. Což je problém, protože jakožto pracovník Akademie věd pan Ač opakovaně přednáší o změnách klimatu pro veřejnost na Týdnu vědy a techniky. V roce 2008 například dokazoval absenci vztahu mezi sluneční činností a oteplováním na grafu, který měl převrácený vzhůru nohama! To nevymyslíš (video, minuta 10:30, viz též graf 7 níže).

Uzná pan Ač, že se mýlil a že současné klima v Grónsku je normálně v rámci přirozené variability? Chyby děláme všichni. Vzniklo by tak východisko k tomu, abychom nalezli společnou řeč.

GRAF 2: Modrá křivka je rekonstrukce teplot z lokality GISP2 novou argonovou metodou. Od začátku do konce jsou data průměrována stejně, včetně červeného konce. A vida. Dnes je tam teplo jako ve středověku. Rozejděte se, tady není nic k vidění. (Kobashi 2011)

GRAF 3: Červeně je měření AWS na meteorologické stanici Summit. Pokud někdo křičí o mimořádném výkyvu 2010, pak by ale také měl křičet o mimořádném chladném výkyvu počátkem 90. let. Prostě je v té lokalitě velká variabilita. Autoři na rozdíl od pana Ače vědí, že když k tomu chtějí přimontovat červená přístrojová měření, musejí to posunout na teplotní hladinu daného místa. (Kobashi 2011)

GRAF 4: V jednotlivých letech teploty divoce kolísají nahoru a dolů. Od půle 19.století se v Grónsku oteplilo asi o 1 – 1,5°C. Přístrojová měření. (Jason Box 2009)

GRAF 5: Pro srovnání. Takto vypadají teploty na jihu Grónska. Alarmista jako McGrath by vám ale ukázal jen modrou část od roku 1950. Abyste neviděli, že teploty kolem 2000 se podobají tomu, co tu bylo ve 30. a 40. letech. (Petr Chýlek 2006).

GRAF 6: Červeně je ledovcový vrt GRIP, který je hned pár kilometrů vedle GISP2. Podle GRIP zde bylo ve středověku o 1°C tepleji než v 90. letech. (Dahl-Jensen 1998).

GRAF 7: Z jiného soudku. Takovýhle graf pan Ač předváděl na Týdnu vědy a techniky v listopadu 2008. Modře je stoupající růst teplot v posledních desítkách let. Naproti tomu šedá křivka ukazuje kosmické záření. Jenže tento graf má Ač vzhůru nohama. Tam kde Ač ukazuje pokles kosmického záření, tam sluneční činnost STOUPALA. Není pak divu, že pan Ač žádnou korelaci mezi teplotami a Sluncem nemůže najít. Teploty totiž stoupají, když sluneční činnost stoupá, ne klesá. (Youtube video, minuta 10:30)

Zdroj