UK Met Office svolává summit

Uveřejněno dne 26 července 2013 000 12:59

prsiMokrá léta. Rychlé povodně. Mrazivé zimy. Sníh v květnu. Sucha. Narůstá pocit, že se něco s naším počasím děje. Je to ale prostě na přirozené variabilitě, nebo za to může klimatická změna?

Aby zkusili tuto otázku zodpovědět, tak Met Office sezval na příští týden bezprecedentní schůzku klimatických vědců a meteorologů, aby prodebatovali možné příčiny „zklamání“ z počasí v UK v posledních letech, zjistil Guardian.

Úterní schůzka v ústředí předpovědí v Exeteru je svolána v reakci na letošní studené jaro, které je podle oficiálních záznamů nejchladnější za 50 let.

Toto jednodenní shromáždění povede Stephen Belcher, šéf Hadley Centre při Met Office a profesor meteorologie na University of Reading, a zúčastní se ho až 20 expertů z vedoucích institucí klimatického výzkumu v UK.

Tahle „beseda u kulatého stolu“ zkusí nastínit „hybné činitele dynamiky chladného jara 2013“, účastníci však očekávají i debatu o „zklamání z léta v posledních sedmi letech.“

Oficiální záznamy ukazují, že k nadprůměrným teplotám naposledy došlo v létě 2006 s nadprůměrnými sezónními hodinami slunečního svitu a podprůměrným deštěm. Jediné léto, které nám od té doby poskytlo průměrné podmínky, bylo v roce 2010.

Schůzka rovněž prodiskutuje mokré léto 2012 a mrazivou zimu 2010-11.

Met Office řekl, že ještě nikdy nesvolal takovouto formální schůzku k prodiskutování možných příčin za neobvyklým počasím v UK v posledních letech.

Ale místo aby přiznali, že klimatické modely se ukázaly jako fiasko, tak to vypadá, že „establišment“ teď „staví vozovou hradbu“ a fabrikuje výmluvy, aby mohl spojit všechny události počasí s „člověkem způsobenou klimatickou změnou“ – definovanou jako cokoliv, co překračuje „přirozenou variabilitu“. Proč by ta „přirozená variabilita“ měla být ale porovnávána jen s normálem posledních 150 let. Proč by i Malá doba ledová, Římská teplá perioda či Středověká teplá perioda neměly být součástí „přirozené variability“, co se použije jako referenční? Pokud letošní hladina záplav na jaře v Německu v Passau dosáhla stejné výše jako před 500 lety, proč by to počasí / klima před 500 lety nemělo být součástí „přirozené variability“?

Pokud bylo letošní jaro v UK nejchladnější od 90. let 19. století, tak to jistě dokazuje, že události počasí jsou z velké části ty samé, jako byly před 130 lety. I to velké zemětřesení Tohuku v roce 2011 a tsunami byly události, které se opakují a dochází k nim jednou asi tak za 1000 let. Nebylo to přeci „nepřirozené“ jen proto, že k tomu nedošlo 1000 let. Stejně tak je dnešní počasí pouhým opakováním událostí, které se odehrály už v minulosti, tudíž převažující pravděpodobnost je v tom, že je to součástí přirozené variability.

Všechno, co nezapadne do určeného „přirozeného“ vzoru není nutně antropogenickým účinkem. Může to docela dobře zapadnout do hájemství toho, že co nevíme, to prostě nevíme.

Guardian pokračuje:

Jeden z účastníků schůzky Doug Parker profesor meteorologie na University of Leed řekl: „Všeobecně zjišťujeme, že vazby mezi komunitami počasí a klimatu se čím dál více překrývají. Většina klimatických otázek se redukuje na otázku, jaké budou události počasí, a reprezentace krátkodobých událostí počasí jsou klíčovým problémem klimatického modelování. Lidé jsou si čím dál více vědomi, že v našem počasí dochází ke změnám. Klíčovou otázkou je, zda to připadá jen na přirozenou variabilitu nebo zda se teď do toho promítá i klimatická změna a přidává se k přirozené variabilitě. Půjdu na tu schůzku s otevřenými očima a ušima.“

Mně ale připadá, že se zabedněnou myslí!

Mluvčí Met Office řekl: „Spatřili jsme v UK a v severní Evropě řadu neobvyklých sezón, jako chladnou zimu 2010, loňské mokré léto a letošní studené jaro. To nemusí být nic víc než probíhající přirozená variabilita, ale na počasí mohou mít dopad i další faktory, ať už je to nově se vynořující výzkum, který naznačuje, že existuje vazba mezi poklesem arktického mořského ledu a evropským klimatem – jak by to ale mohlo přesně fungovat a jakou důležitost by to mohlo mít mezi spoustou dalších faktorů, to zůstává nejasné.“

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist