Kam zmizelo globální oteplování? Schovává se pod mořem?

Uveřejněno dne 25 září 2013 000 12:45

Tato hypotéza má dva háčky. Za prvé, oceány reagují se zpožděním. Za druhé, nelze srovnávat vrstvy oceánu, které mají různou tloušťku.

(Tento článek vyšel na www.Osel.cz)
==============================

Lovecraftovy hororové příběhy o mořských nestvůrách zvaných „Cthulhu“ fascinují čtenáře dodnes. Nebezpečí číhající v hlubinách. Motiv, při kterém tuhne v žilách krev. http://lovecraft.wikia.com/wiki/Cthulhu

==================================

„Kam se podělo globální oteplování?… Neumíme vysvětlit, proč se neotepluje a je to trapas… Naše pozorovací systémy jsou nedostatečné.“ Tato slova klimatologa Kevina Trenbertha obletěla svět. Pocházela z jeho korespondence, která unikla na veřejnost díky aféře Climategate (2009).

Světové hladiny CO2 nedávno překročily 400 ppm. Podle alarmistických modelů by díky růstu CO2 měla přibývat v klimatickém systému kvanta energie. Ale nepřibývají. Kde jsou? Kam se podělo chybějící teplo (missing heat)? Trenberth se upjal k myšlence, že se tato energie schovává do hlubin oceánů. Tam oteplování nepozorovaně probíhá dál.

GRAF 1: I železniční inženýr Pachauri, který řídí klimatický panel OSN, uznal počátkem roku 2013, že už asi 17 let není žádné statisticky prokazatelné oteplování (viz). Samozřejmě je stále tepleji než před sto lety. Ale růst teplot už hezkou dobu dále nepokračuje. V grafu vidíte teploty atmosféry. Křivky vyjadřují předpovědi modelů. Čtverečky a kroužky dole vyjadřují naměřenou realitu. Modely se mýlily. (Zdroj: Dr. Roy Spencer, vynálezce metody satelitního měření globálních teplot, UAH)

Alarmista Cook na svém webu Skepticalscience.com dokonce říká, že oteplování se po roce 1998 nikoli zastavilo, ale naopak zrychlilo. Jenom dnes většina oteplování jde nepozorovaně do hlubin moří.

Autoři to zdůvodňují grafy (zde graf. 2), ze kterých to vypadá, že čím hlouběji v oceánu jdete, tím více se tam otepluje. Nad čímž zůstává rozum stát. Kudy se tam to teplo dostalo? Jestliže teplo proniká do moří z atmosféry napěchované skleníkovými plyny, teplo by přece mělo být největší u zdroje, tedy u hladiny.
Chyba je v tom, že autoři srovnávají hrušky a jablka. Porovnávají různé vrstvy oceánu, které jsou jinak silné. Alarmističtí klimatologové bez uzardění porovnávají tenkou vrstvu povrchu moří (0-100 m) se silnou vrstvou hlubokého oceánu (700-2000 m). A pak se hrozně diví, že vrstva, která má větší objem vody má i větší obsah tepla.
Pokud byste ale strčili teploměr kilometr pod hladinu, naměříte samozřejmě jak nižší absolutní teplotu i pomalejší tempo oteplování než u hladiny moře (viz graf 3). Přesně jak zdravý rozum napovídá. Teplota v nějaké hloubce je něco jiného než energie v litru vody.
Ještě více fascinující je ale názor autorů, že nárůst objemu tepla (heat content) v hlubinách oceánu po roce 1998 nějak souvisí s růstem skleníkových plynů v atmosféře po roce 1998. To není možné ze stejného důvodu, proč nejdříve vidíte blesk a teprve dlouho poté slyšíte hrom. Je tu časové zpoždění.
Současné teploty v hlubinách oceánu nijak nesouvisejí se současným klimatem. Je to zpožděný důsledek toho, co se s atmosférou dělo KDYSI dávno. Oceány mají totiž velkou tepelnou setrvačnost (thermal inertia).  Ono trvá, než tam dolů to teplo doputuje. Je to zřejmé i z toho, že čím jdete do větší hloubky, tím větší zpoždění oteplování má.

–  Na povrchu oteplování začalo v půli 70.let. Tak jako v atmosféře.
–  V hloubce 100-700 m se oceán začal oteplovat až kolem 1995. O generaci později.
–  V hloubce 700-2000 m se začalo oteplovat až kolem 2001.
Proč se alarmisté nepodivují, proč se hlubiny moří NEOTEPLOVALY v době atmosférického oteplování ve 70. až 90.letech (viz graf 3 níže)? Proč nehledají tehdejší „chybějící energii“? Ano, po roce 1998 skutečně vzrostl objem tepla v hlubinách moří. To je ale důsledek oteplování atmosféry, ke kterému došlo PŘED rokem 1998. Skvěle to vysvětlil Willis Eschenbach v blogu „The Layers of Meaning in Levitus“.
Pokud nevěříte, že oceány reagují s takovým zpožděním, přečtěte si něco o růstu hladin moří. Každý oceánolog vám potvrdí, že při oteplování hladiny moří stoupají, protože teplejší voda má větší objem. Dochází k tomu ale se zpožděním sto až dvě stě roků. Takže středověké teplé období (dle Moberg 2005) vrcholilo někdy kolem roku 1000 n.l., ale hladiny moří vyvrcholily až kolem 1150 n.l. (viz studie Grinsted a kol. Reconstructing sea level from paleo and projected temperatures 200 to 2100 AD).
Oteplování, které se záludně „schovává“ v oceánu, aby jednoho dne zákeřně „udeřilo“ jako nějaká příšera z hlubin? Bude zajímavé sledovat, zda se tato zápletka objeví i v Páté zprávě IPCC (tzv. AR5). Tonoucí se stébla chytá. První část AR5 – zabývající se velikostí a příčinami oteplování – má být zveřejněna koncem září 2013. Vzhledem k tomu, kolika chybami a skandály byla prolezlá ta minulá (Čtvrtá zpráva IPCC čili AR4, 2007), se čtenáři jistě už nemohou dočkat.

GRAF 2: Zavádějící graf oblíbený u alarmistů. Zelený graf největší hloubky je největší. Je to proto, že tam dole se otepluje nejrychleji? Proč je větší než graf modrý a červený? Je to tím, že jeden graf zahrnuje druhy graf. Takže nemůže nebýt větší. Je to sčítání vrstev, ne porovnávání různých vrstev! Každá vrstva má navíc různou tloušťku, jiný objem – je to srovnávání hrušek a jablek. Graf ukazuje obsah energie v nějakém objemu vody (litr, hektolitr a pod.). Nikoli teplotu v jisté hloubce. Větší objem vody má samozřejmě i větší objem energie. (Zdroj: Eschenbach, The Layers of Meaning in Levitus WUWT)
GRAF 3: Správný graf. Toto není obsah tepla, ale obyčejná teplota v jisté hloubce. Nejvíce se samozřejmě oteplil povrch moří (0-100, surface). Čím hlouběji do moře sestupujeme, tím menší oteplení vidíme. Zcela logicky, jak člověk očekává. Záhada vyřešena. (Zdroj: Eschenbach, Why reanalysis data isn’t. WUWT)

Mimochodem, náhlý skok v obsahu tepla oceánů (OHC) kolem roku 2003 je nápadný. Co se tehdy stalo tak mimořádného? Inu, to máte tak. V těch letech byla aktivována síť měřících bójí Argo. Ta nahradila starší XBT metodu měření (z lodí). Pokud různá data z různých zdrojů nesprávně sešijete dohromady, objeví se vám v grafu zub.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist