Nábřeží žije, ale ne samo od sebe

Auto*mat, banda diletantů, kteří za peníze daňových poplatníků chtějí omezovat jejich svobodu, napadlo nechat uzavřít pražské Smetanovo nábřeží pro soukromou automobilovou dopravu. Že by to šlo i ve všední dny, kdy tudy projede prý až 23 tisíc aut denně, se snaží dokázat happeningy o sobotách. Pojďme se společně podívat, jak to tam vypadalo. Základem vítězství je dobře znát svého nepřítele.

Akce Nábřeží žije nedostávala až tolik mediální pozornosti, jak by jeden čekal; např. na internetu jsem objevil jen zmínku v článku o akci Zažij město jinak. A protože si myslím, že to není správně a že by o těchto zhoubných tendencích mělo být víc slyšet, vítejte u mé reportáže.

Před několika měsíci se konala debata mezi Vítem Masare, šéfem sdružení Auto*mat, a Ing. Štěpánem Radou, členem sdružení OSBID. Můžete si o ní přečíst zde.  Mimo jiných automatích keců se tam objevilo několik čísel o tom, kolik soukromých automobilů tudy projíždějících má cíl na Smetanově nábřeží či v okolí. Vít Masare tehdy tvrdil, že 66% automobilové dopravy je tranzitní. Web Auto*matu hovoří o 97% a přímo na nábřeží jsem zaslechl něco o 90%. To je dost pravděpodobně úplná blbost, jak ctěný čtenář zjistí z odkazovaného článku, případně, žije-li v Praze, jistě je schopen si ze stavu dopravy v centru informace vyvodit. Podobná akrobacie s čísly se u tohoto spolku vyskytuje celkem často.

Připomeňme, jak má podle Auto*matu Smetanovo nábřeží vypadat po uzavření. Je samozřejmé, že by tudy stále jezdily tramvaje. K tomu pochopitelně sanitky, hasiči a fízlové. Již méně pochopitelně také taxíky a i všichni ostatní, kteří by byli ochotni zaplatit za povolení k vjezdu. Co z toho plyne? Že nepůjde ani až tak o ekologii, zklidnění, korzování či co zrovna Auto*mat říká, jako o zdroj peněz.

Přicházím tedy po Národní k Vltavě, automobilový provoz zde není kdovíjak silný, i když jsem tu potkal už i slabší. Zahýbám za roh na Smetanovo nábřeží a vítá mě značka zákazu vjezdu a dvě policejní auta, pochopitelně až v tom zákazu. A úplně stejně, jako tu dnes stojí ona, tak by tu s největší pravděpodobností stálo nejméně jedno auto městapáků, plus něco na druhém konci, na rohu Křížovnické a Platnéřské. Podobně, jako dokreslují uvolněnou atmosféru velkoměstského bulváru na Václavském náměstí.

Pokračuji dál, procházím po tramvajových kolejích kolem stánků s různým jídlem, nápoji nebo s letáky. Mou pozornost poutá auto, které stojí zaparkované částečně na chodníku. Na akci, která je zaměřena tak moc proti soukromým autům, že to v rámci nenásilné nátlakové činnosti snad ani víc nejde. Napadá mě, zda mi to Auto*mat dělá záměrně snazší, nebo zda to jsou skutečně takoví dementi, že je nenapadne to auto aspoň přeparkovat někam z očí. Vlastně moment – vznikly se parkovací zóny, takže by kdekoliv jinde mohl být výsledkem pozdrav městapáků za stěračem. Možná proto. Nejde ani o dodávku, natož o elektromobil – je to normální třídveřový Golf. Dodávka zde však stojí taky – má rakouské značky a na kapotě je webová adresa rakouské půjčovny aut. Jestlipak za ni zaplatil Auto*mat (z dotací), nebo město?
Zdejší přítomnost aut potvrzuje jeden naprosto zásadní argument proti uzavření Smetanova nábřeží – když potřebujete přivézt stoly do své restaurace, postel do svého hotelu, lavice do školy, obrazy do galerie (a ano, všechno tohle tady na nábřeží existuje) nebo třeba stany, stánky a aparaturu kvůli nějakému happeningu, povezete to tramvají? Samozřejmě, že to povezete autem. A co když vám ve vjezdu bude bránit pěší zóna? „Zajděte si na magistrát, vážená paní/vážený pane, a kupte si jednorázové povolení k vjezdu.“ Klidně za pětikilo na celý den, dnes tu stojí parkování od osmi do osmnácti hodin tři stovky v rámci placeného stání u chodníku.

Všimněte si také, na přiložených fotografiích, že se lidi drží víceméně u kraje nebo rovnou na chodníku, z tramvajových kolejí má většina z nich tak nějak přirozený respekt. Tramvaje projíždějí pomalu a zvoní, později zvoní víc a projíždějí pomaleji, protože účastníků akce přibývá. Kdo však znáte Náměstí republiky v Praze nebo Náměstí svobody v Brně, jistě víte, že by za chvíli řidiči tramvají jezdili, jako by to ukradli, jak jezdí běžně i za rohem po Národní, kde je méně místa.

I když to tak na některých fotografiích nemusí vypadat, skutečně tady je docela živo. Všichni však nepatří k podporovatelům akce – na tvářích mnoha lidí, kterých jsem si všiml, je vidět přinejmenším skepse. Ne všichni však jsou dostatečně informovaní; jeden z účastníků, novinář a publicista, kterému jsem osvětlil, jak má nábřeží po uzavření pro auta vypadat, změnil názor. Nedělám si tedy iluze, kolik z běžných lidí, přítomných na této akci, má kolik informací o povaze místa po změně režimu.
Zamysleme se však nad jednou věcí. Představme si, že tady ty stánky nejsou. Kolik lidí tu bude? Polovina? Desetina? A když už jsme u čísel – zde se hovoří o osmnácti tisících lidí. Nevím, jak vy, ale pro mě je osmnáct tisíc lidí fakt hodně; pro představu, je to téměř plný stadion Sparty na Letné. Pokud nebyli všichni ti lidi neviditelní, nebo nacpaní u Karlových lázní, ani trochu nevěřím takovému počtu. Odhadem bych řekl, že tu bylo tak dva, možná dva a půl tisíce účastníků a vůbec to nevypadalo prázdně. Devětkrát tolik lidí by se sem ještě s tramvajemi těžko vešlo – pravděpodobně další příklad akrobacie s čísly. Vzpomeňme si také na citaci z filmu Auto*Mat z roku 2007: „Kdybychom to tady takhle nezalidnili, tak tady toho zase tolik nebude.“ Souviselo to právě se Smetanovým nábřežím.

Již víckrát jsem také přemýšlel nad důvodem uzavření. I když Auto*mat prezentuje Smetanovo nábřeží jako výstavní bulvár Prahy, nejsem si jist, zda můžu zcela souhlasit. Je tady několik zajímavých a stovky let starých domů, to je pravda. V jednom sídlí Fakulta sociálních věd UK, v druhém občas vybouchne plyn a třetí je domovem několika restaurací, včetně kavárny Slavia. Pak tu máme parčík, který, ač pěkný, je místem, kde si pochybné existence různými způsoby aplikují pochybné substance, kam počítám i krabicové víno. O Krannerově kašně s pomníkem Františka I. uprostřed tohoto parčíku se Karel Havlíček Borovský vyjádřil slovy „Kol dokola Čechů chlouba a uprostřed stojí trouba.“ Nejen podle toho tam ta socha mezi léty 1919–2003 nebyla. Dále opět několik domů s restauracemi a hospodami a nakonec Karlovy lázně s velmi pochybnou diskotékou a pasáží, kde Rusové prodávají cetky.

Opravdu potřebujeme zrovna z tohoto místa dělat pěší zónu natrvalo? Občasné happeningy se stánky a pouličními umělci nejsou špatný nápad, dokonce bych si dovedl představit i nějaké pravidelné konání, ale rozhodně ne za městské peníze. Trvale tady ty stánky nikdy nebudou, protože oproti Václavskému náměstí tady běžně tolik lidí jednoduše není, pro jejich provozovatele by to nebylo rentabilní. A i kdyby nakrásně ano, za nějakou dobu by přišel někdo, kdo by ty stánky zrušil. Pamatujme, že město vede Hudeček.

Kromě toho – doprava je jako voda, když jí zahradíte jednu cestu, bude si hledat jinou, nejkratší a nejsnazší. To je samozřejmě Malá Strana, která je ještě těsnější, než Smetanovo nábřeží. Tramvaje tady s auty sdílejí jízdní pruhy výrazně delší dobu. Na spoustě míst, například zde (pes se normálně číst moc nedá, ale občas se tam objeví něco zajímavého. Všimněte si i jména autorky) se o minulé sobotě objevily informace, že se Malá strana ucpávala a tramvaje nabíraly více jak desetiminutová zpoždění. Nevěřím tomu, že to tentokrát bylo jinak, a představte si tuto situaci za provozu ve špičce ve všední den.

Argumentovat tím, že si řidiči „zvyknou,“ je scestné; uzavření Smetanova nábřeží by způsobilo dopravní kolaps, jak potvrzují i lidi z branže. To však Auto*matu nevadí – i když na výše zmíněné diskusi s OSBIDem Masare uvedl, že „napřed potřebujeme plán alternativ,“ web Auto*matu říká, že „podmínkou zklidňování není existence alternativ.“ Takže tak.

Nenechme si z poměrně důležité dopravní tepny v centru Prahy udělat další dolní půlku Václavského náměstí, protože nikam jinam to nesměřuje. A nemyslete si, že když nežijete v Praze, tak se vás to netýká – mor potírání soukromé osobní automobilové dopravy, schovaný za krásným slůvkem zklidňování, se pomalu rozrůstá i do dalších měst České republiky.

  22.09.2013 Bloody Cardinal

Zdroj