Kterak klimatické modely zavrhly roli Slunce v klimatu

Uveřejněno dne 21 října 2013 v 13:15

IPCC připisuje globální oteplení 20. století primárně CO2, a to na základě klimatických modelů s tvrzením, že nárůst sluneční aktivity během 20. století byl nedostatečný, aby způsobil pozorované oteplení. Tvrdí tudíž, že CO2 je dafaultním jedinou další možnou příčinou oteplení (oni ani neví, jak modelovat oceánské oscilace, tak jsou i tyto automaticky pohodlně jako příčina vyloučeny).

Klimatické modely jsou však naprogramovány s účinkem slunce, který je 5-13 krát menší, než jak byl zjištěn z rekonstrukcí sluneční aktivity, které jsou skutečně na výši doby. Např. klimatický model od NASA-GISS používá následující předpoklad slunečního účinku:


Ten ukazuje, že sluneční aktivita během 20. století vzrostla jen o asi 0,3 Wattu na metr čtvereční [W/m2]. Současné rekonstrukce sluneční aktivity však ukazují, že během 20. století sluneční aktivita narostla o 1,5 – 4 W/m2 čili 5 – 13 krát více než předpokládal model NASA-GISS.

Rekonstrukce Celkového slunečního osvitu (TSI) ukázané na horním grafu vpravo ukazuje nárůst o asi 4 W/m2 během 20. století.

Účinek slunce založený na těchto moderních rekonstrukcích je 1 – 2,6 krát vyšší než údajný účinek od vyšších skleníkových plynů během 20. století. Klimatické modely navíc neuvažují žádný z mechanismů zesílení slunečního účinku, které byly popsány v literatuře. IPCC a další tudíž zavrhly roli Slunce v klimatu pohodlným předpokladem, že se sluneční aktivita změnila 5 – 13 krát méně než naznačují výzkumy.

Navíc, jelikož se ukazuje, že účinek slunce byl daleko vyšší, než předpokládaly modely, tak z toho vyplývá, že účinek CO2 byl výrazně nižší, než předpokládaly modely.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist