Když ledu ubývá, je to kvůli oteplování. Když ledu přibývá, je to kvůli … oteplování.

Vědci zjistili, že navzdory globálnímu oteplování v posledních letech rostla mořská ledová pokrývka na Antarktidě. Dokonce se jedná o takovou plochu, že letos dosáhla rekordního maxima za dobu měření. Tento fakt se ovšem podle nich nijak nevylučuje s tezí o globálním oteplování.

Antarktida, která je pátým největším světadílem po Asii, Severní Americe, Jižní Americe a Africe, začala mrznout před zhruba 45,5 miliony let. Led pokrývá zhruba 98 procent našeho nejchladnějšího světadílu a je jednou ze dvou stálých ledových pokrývek na Zemi (kromě horských ledovců). Jeho objem je odhadován na zhruba 26,5 milionů km³. Kdyby všechen led na tomto světadíle roztál, hladina světového oceánu by se zvedla o přibližně 70 m, což by mělo neblahé následky na celý svět. Také jeho mocnost je úctyhodná – vždyť na některých místech se hovoří o hloubce v jednotkách kilometrů.

Satelitní snímek Antarktidy, zdroj: Wikipedia

Teplota vzduchu na Antarktidě roste
Podle studií se povrch Antarktidy od roku 1957 ohřívá průměrně o více než 0,05 °C za desetiletí, na západě se tak děje dokonce o více než 0,1 °C. Nejvíce se oteplování projevuje v zimě a na jaře. Díky gravitaci mají tamější ledovce obecný směr pohybu k pobřeží. Tam jsou unášeny i takzvanými ledovými proudy a následně jsou vyplaveny do moře, kde mohou vytvářet obrovské kusy ledu, které postupem času tají. Pokud by bylo tání ledu kompenzováno napadáním ekvivalentního množství sněhu jako náhrady, hladina oceánu by neměla růst. Podle výzkumu NASA je ale tento poměr 2:1 ve prospěch tání, tím by se měla zvyšovat hladina oceánu včetně jeho teploty a zmenšovat objem ledu.

Zalednění je letos rekordní
Nyní však vědci přišli se zprávou, která je sice pozitivní, ale základní myšlenku globálního oteplování podle některých odborníků nevyvrací. Rozloha mořského ledu v Antarktidě dosáhla 22. září 2013 maxima 19,5 milionů km². Jedná se o nejvyšší hodnotu změřenou od počátku měření z roku 1979. Předchozí rekord pocházel z loňského roku (19,4 milionů km²). Ve srovnání s dlouhodobým průměrem (1981-2010) byla maximální rozloha o 3,6 procenta větší. Otázka, proč tomu tak je, nabízí celou řadu vysvětlení. Například nizozemští badatelé jsou zastánci toho, že vrstva vody do určité hloubky pod hladinou oceánu okolo Antarktidy je chudší na sůl, což zapříčiní to, že voda mrzne rychleji a v zimě se vytváří více ledu než v předchozích letech.

Arktida je na tom letos také lépe
Pro srovnání v oblasti Arktidy, která leží u severního pólu, se minimum ledové pokrývky v roce 2012 pohybovalo kolem 3,4 milionů km², což byla nejnižší naměřená hodnota v historii. Letos se situace zlepšila, minimální zalednění dosáhlo v září 5,1 milionů km². I přesto se ovšem jedná o 6. nejnižší hodnotu od roku 1979. Maximální zalednění se pohybuje kolem 15,5 milionu km². Severní pól je náchylnější na globální oteplování, protože Antarktidu tvoří převážně pevninské ledovce i několik kilometrů silné, kdežto Arktida je tvořena většinou mořským ledem. Rozdíl celkového pokrytí ledem (mořský i pevninský) v létě a zimě je tak na jižním pólu jen 12 procentní a na severním pólu až 50 procentní.

Odledňování pak může mít katastrofální následky, například v podobě rozmrzání půd, pod kterými se nachází zásoby metanu, tedy skleníkového plynu, což může působit další oteplování naší planety nebo oteplování oceánů z toho důvodu, že voda pohlcuje daleko více příchozích slunečních paprsků nežli led.

Tabulka ukazuje minimální naměřená zalednění na Arktidě, zdroj: NSIDC.org

Zdroj