Je za dveřmi malá doba ledová? Mizí totiž skvrny na Slunci
Uveřejněno dne 3 února 2014 000 10:45
Solární fyzici, kteří sledují cyklický vývoj sluneční aktivity soudí, že vzhledem k úbytku skvrn můžeme být svědky nástupu „velkého slunečního minima“. Taková fáze sluneční aktivity by měla za následek chladnější průměrné teploty a opakování malé doby ledové.
Slunce v posledním roce dospělo do stadia maximální sluneční aktivity, ale skvrn bylo údajně pomálu, prý nejméně za posledních 100 a možná i 200 let, upozorňují vědci na které se odvolává deníkem Christian Science Monitor. Pokud po očekávaném cyklickém přepólování magnetického pole naše hvězda skutečně vstoupí postupně do velkého minima, bude příštích několik desítek let na Zemi studenější klima, než jaké klimatologové předpovídali.
Srovnatelným minimem prošla Země naposledy v letech 1638 až 1715. Období je známé jako Maunderovo minimum, kdy se ochladilo podnebí především na severní polokouli.
Vývoj sluneční aktivity za posledních 400 let ve vztahu k počtu skvrn ZDROJ: NASA
Slunce bez skvrn tak podle australských a amerických odborníků během přinejmenším padesáti let výrazně zbrzdí dosavadní trend globálního oteplování a sníží průměrné teploty o několik desetin stupně. Oteplování samo prý však nezmizí a po skončení předpokládané malé doby ledové začnou průměrné teploty opět růst.
„Ve chvíli, kdy se skvrny vrátí a s nimi i vyšší sluneční aktivita, teplota vyskočí zpět, blízko k hodnotě, kde byla, než skvrny vymizely,“ zdůrazňuje vědecký vedoucí nové studie Gerald Meehl z Národního centra pro atmosférický výzkum v Boulderu. Na základě současného vývoje cyklické sluneční aktivity Meehl s kolegy očekávají, že skvrny ze Slunce vymizí někdy kolem roku 2022. Následujících 50 let by tak mohl být ve znamení ochlazení.
Změna výkonu sluneční aktivity se odehrává především v ultrafialovém spektru. UV záření ohřívá stratosféru, protože stimuluje produkci ozonu, při které se uvolňuje teplo. Pokles teploty by ovlivnil následně změnu cirkulace i v dalších vrstvách atmosféry.
