Zelená vadne: Evropa pohřbívá cíle ochrany klimatu

Evropa asi vycouvá ze svých ambiciózních cílů ochrany klimatu. Reputace EU jako modelu ekologistické odpovědnosti se brzy může stát historií. Evropská komise chce opustit ambiciózní cíle ochrany klimatu, aby se vydala k frackingu – na této cestě ohrozí Německem podbízenou energetickou revoluci.

Klima je mezi Bruselem a Berlínem teď znečištěné, což je cosi, co činitelé Evropské komise připisují mj. „bezohlednému“ způsobu jakým německá kancléřka Angela Merkel během své kampaně za znovuzvolení zablokovala větší přísnost na emise ve výfukových plynech, aby utišila domácí automobilové výrobce jako Daimler a BMW. Tito činitelé si ztěžovali právě na tento druh otevřeného stranění vlastním zájmům, že právě ten to klima otravuje.

Vypadá to ale, že pro Evropskou komisi, výkonnou složku moci EU, teď už klima stejně nemá nic moc velkou důležitost. Zdroje z této komise už dávno naznačovaly, že tento orgán má v úmyslu opustit své ambiciózní cíle ochrany klimatu. V úterý o tom tak referoval i Süddeutsche Zeitung.

Na základě žádosti presidenta Komise José Manuela Barrosy už členské státy EU nebudou dostávat konkrétní směrnice pro rozvoj obnovitelných energií. Ten vyhlášený cíl zvýšení podílu zelené energie po celé EU až na 27 procent bude sice zachován. Teď se ale v rámci toho plánu nebude regulovat, jak vážně se jednotlivé země s tímto problémem potýkají. Od roku 2020, kdy vyprší současné závazky k dalšímu zvyšování podílu zelené energie, se bude ochrana klimatu v EU zjevně prosazovat na základě dobrovolnosti.

Už žádné klimatické vůdcovství?

Takovouto politikou však Evropská unie vážně ohrožuje svou vůdčí roli v globálním klimatismu. V roce 2007, když zastávalo Německo presidentství Evropské rady, tak se tento orgán rozhodl o balíčku klimatické a energetické legislativy známém jako cíle „20-20-20“, které mají být splněny do roku 2020. K tomu patřily:

• 20 procentní redukce EU emisí skleníkových plynů;
• Nárůst podílu energetické spotřeby EU produkované z obnovitelných zdrojů o 20 procent;
• 20 procentní zlepšení energetické účinnosti EU.

Všechny tyto cíle byly formulovány vzhledem k úrovni roku 1990. A těchto cílů by šlo docela dobře dosáhnout. Ale budoucí klimatická a energetická politika Evropy možná bude omezena jen jediným projektem: snížení emisí skleníkových plynů. Komise rovněž plánuje stanovení nových závazných cílů pro energetickou efektivnost.

Vítejte, frackeři

Tento úřad navíc rovněž chce v EU vydláždit cestu pro kontroverzní praktiku frackingu, sděluje deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Zpráva říká, že Komise nemá v úmyslu stanovovat jasná pravidla pro těžbu břidlicového plynu, jen minimální standardy k ochraně zdraví a životního prostředí.

Tento plán bude oficiálně prezentován příští středu ještě před březnovou schůzí summitu EU. Pozorovatelé však věří, že k tomuto rozhodnutí nejspíš nedojde dříve než v létě. Avšak už letos se musí přistoupit k akcím: Počátkem roku 2015 proběhne v Paříži klimatická konference, na níž má být vydobyta globální klimatická dohoda.

Evropský parlament nejspíš nebude plány Komise potěšen. Zrovna počátkem ledna hlasovala silná parlamentní většina pro redukce uhlíkových emisí po celé EU o 40 procent do roku 2030 a pro zvýšení podílu obnovitelností ve spotřebě energie nejméně o 30 procent.

Energetické cíle Německa jsou v ohrožení

Komise dále přikračuje k izolaci Německa. „Velká koalice“ vlády Merkelové její konzervativní strany a centro-levicových Sociálních demokratů (SPD) usiluje o zvýšení podílu obnovitelností v energetickém mixu této země do roku 2036 na 60 procent. Jak bylo hlášeno v posledním vydání SPIEGEL, Sigmar Gabriel, předseda SPD a ministr energetiky a hospodářství, nedávno naléhal na klimatickou komisařku Connie Hedegard a komisaře energetiky Günthera Oettingera, aby předložili povinné rozšíření cílů pro obnovitelné energie v EU do roku 2030. Evropa si „nemůže dovolit tuhle příležitost promarnit,“ napsal Gabriel.

Uvnitř Komise byl tento ambiciózní projekt ale už dávno kontroverzní. K tomu samému dochází i v členských státech EU, jak Gabriel nedávno zjistil. Tento ministr před Vánoci spolu s osmi kolegy z celé EU volal po „cílech pro obnovitelnosti“ v dopise Komisi. Ale některé země, jako Francie, se v té době k této výzvě přidaly jen váhavě. Paříž by radši k dosažení přísnějších požadavků na uhlíkové emise výrazněji spoléhala na jadernou energii.

I komisař energetiky Günther Oettinger, z německé Křesťansko demokratické unie Merkelové, projevil zdráhavost. Místo aby se stanovily jasné cíle pro podíl obnovitelností, tak chce pevné cíle jen u omezení uhlíkových emisí – a i nich je skeptický ke 40 procentnímu cíli navrženému klimatickou komisařkou Hedegaard.

V Berlíně sídlící německý Institut pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti (SWP) v nedávné studii napsal, že umírněnější klimatické cíle EU a menší podpora obnovitelných energií by mohla mít reálný dopad na tzv. německou Energiewende, čili energetickou revoluci. „V tomto kontextu,“ píše tento nestranický mozkový trust, „bude pro Německo čím dál obtížnější úspěšně realizovat průkopnické politiky.“

By Gregor Peter Schmitz in Brussels
DPA
Zdroj