NĚMECKO: Důsledek energetického obratu

Uveřejněno dne 13 února 2014 000 14:34

Více energie z obnovitelných zdrojů = více zařízení na výrobu bioplynu = více vypěstované kukuřice = více divokých prasat. Co teď?

Kukuřice pro výrobny bioplynu

Kukuřice je v Německu energetickou plodinou číslo jedna. Hodně zemědělců si s ní díky státem podporovanému energetickému obratu přijde na pěkné peníze. I v letech 2013 a 2014 byly a budou napojeny na energetickou síť další výrobny bioplynu. Podle zprávy Sdružení provozovatelů těchto zařízení boom sice mezitím mírně poklesl, přesto však stále každé potřebuje palivo a tím zpravidla bývá kukuřice.

Ochránci životního prostředí zvýšenou produkci kukuřice kritizují, přestože jinak energetický obrat podporují. Intenzivní pěstování této plodiny má ale i jiné důsledky – divoká prasata užívají těchto polí jako dobrého úkrytu a zároveň i nevyčerpatelné zásobárny potravy.

Prasečí pohroma, problematický lov

Jeden farmář o tom píše na fóru: „Má-li pole rozlohu 20 nebo 100 hektarů, není ani pro sebelepšího lovce možné na něm divočáky vypátrat. Dobře to znám z našeho školního závodu, tam jsme měli pole, které na pohled z cesty vypadalo dobře, ale zašel-li člověk do něj o takových deset řad hlouběji, zjistil, že na takových pěti hektarech nezůstalo vůbec, ale opravdu vůbec nic.“

A to je jádro problému. Divoká prasata jsou chytrá, velmi chytrá. Dobře vědí, že na velikém poli jsou před lovci v bezpečí. A problém už mezitím přerostl do obřích rozměrů. Spolkové ministerstvo pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele vydalo proto v roce2012 praktický manuál „Hospodaření s černou zvěří v zemědělské krajině – problémy a opatření“. Aby se přemnožení divokých prasat zabránilo, doporučuje se tam užší spolupráce mezi zemědělci a myslivci.

V brožuře se píše také o zřízení lovných pásů napříč kukuřičným polem. Divočáci jsou však mazaní a takovým nezvyklým uličkám se vyhýbají. Z prudce vzrůstajících počtů odstřelené černé zvěře za posledních 40 let je dobře patrné, jak enormně populace divokých prasat vzrostla. Profesor Hans-Dieter Pfannenstiel na durynském zemském sněmu na konferenci „Ochrana přírody, zemědělství a lov“ referoval o tomto problému ve svém příspěvku nazvaném „Černá zvěř je v zemědělské krajině vítězem – co s tím?“ Jeho závěr zní: „Změna klimatu, intenzivní zemědělství, ale i některé chybné kroky myslivců, to vše dohromady ničí biodiverzitu a černé zvěři prospívá.“

Lovecký průzkum pomocí malých dronů

Škody na zemědělství způsobené divočáky mohou brzy jít do desetitisíců eur. To je příčinou napětí mezi nájemci honiteb a zemědělci. Myslivci jsou totiž povinni zemědělce odškodnit. Takové velké ztráty inspirovaly však jednoho chytrého podnikatele k novému řešení – Peter Koppendorfer vyvíjí a konstruuje dálkově ovládané malé bezpilotní letouny, zejména pro filmaře a fotografy. Dostal nápad vybavit svůj vrtulníček termokamerou a vysílačem pro přenos obrazu. Stádo divokých prasat ukryté v kukuřičném poli se tak dá přesně lokalizovat. S takovou leteckou podporou je pak možný i úspěšný lov. Bohužel je ale tato technika velmi drahá. Koppendorfer sestrojil a otestoval zatím první prototyp.

Jiným uplatněním pro takové malé drony by byla kontrola solárních panelů nebo střech. Defektní panely se totiž od ostatních funkčních liší vyšší teplotou.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist