Sharing jako faceliftovanej komunismus

Uveřejněno dne 13 května 2014 000 11:29

Komunismus je out a to nevadí. Zato šéring je in! Paní učitelka nám na prvním stupni základní školy vykládla takovou story o husitech. V Táboře na náměstí měli káď a v ní měli věci. Když husita něco potřeboval, z kádě si to vzal a když to už nepotřeboval, tak to do kádě vrátil. Tím pádem husité nepotřebovali soukromý majetek. Byl to prvopočátek komunismu…

Známe program zvaný carsharing. To je takový komunismus s auty pro opruzy, kteří potřebují auto, ale nechtějí si ho kupovat a na půjčovnu nemají prachy. Auta jsou v takový jako kádi a odtud si ho vytáhnete a můžete jezdit a když ho nepotřebujete, zase ho tam vrátíte, aby si ho půjčil jinej zoufalec. Je to samozřejmě naprosto výhodné, protože kromě cesty z domova do cíle můžete navíc ještě cestovat ke kádi, od kádě domů, po návratu z cesty z domova do kádě a samozřejmě od kádě mastnou tyčí domů. Nebo bikesharing. To je výmysl pro líný teplý lůzry, co nemají prachy na carsharing a zbylo na ně jen růžový kolo. Dále se uchytil jobsharing – to je komunismus s pracovními místy, najdete nějakého užitečného idiota a pošlete ho místo sebe do práce, protože právě plníte nějaké vznešené poslání. Nejlepší je pracovní komunismus kombinovat s prvky otrokářství, sjednat si práci z domova, najmout nějakého kuliho z rozvojové země, co to bude dělat za vás za čtvrtinu platu a odebrat se placenou neoficiální dovolenou. Je ironií osudu, že expat Okamurka, kterému dala Česká republika příležitost zbohatnout, zatímco doma by mlátil do šutrů klackem, chce nyní vyhánět přistěhovalce z jejich pracovních míst, což by mohlo jobsharing dále zlevnit. Úspěšně prosperuje také multikulturní housesharing, kdy dokonce ani není vyžadován nějaký rozsáhlý konsensus s původním majitelem, protože šéring je in a majetek je přežitek, ne-li rovnou krádež. V tomto případě se dokonce podařilo celý koncept propojit s foodsharingem. Pak existuje wifesharing, nazývaný politicky nekorektně prostituce. Narozdíl od bikesharingu se netěší státní podpoře, ačkoli je vystavěn na stejných principech a hlavní myšlenka – nemít něco, co po většinu času nepotřebuji – je stejná. Je to také jediný tržně úspěšný koncept.

Ve třídě se nacházel jeden žák jménem Kotek. Kotek se paní učitelky zcela pragmaticky dotázal, kdo tu káď v Táboře plnil.

Vůbec jsem nepochopil, proč vůbec má stát nebo obce podporovat carsharing nebo bikesharing (a proč se jim wifesharing podporovat nechce). Proč by to vůbec měli podporovat, když je to tak prima, tak se to přece musí uživit dobře samo! Podobně jako tržně úspěšný wifesharing. Problém je v tom, že tyto koncepty jsou nekonkurenceschopné a je třeba do nich lít prachy podobně jako do mastné tyče, protože jejich tržní cena je nižší než náklady. Myslím si, že zavádění carsharingu bude klasickým vařením žáby. Nejdřív do toho budou města pod různými záminkami přímo nebo nepřímo lít prachy a budou dělat různá opatření, například vyhrazenou infrastrukturu, a když si dostatečný počet lidí navykne na carsharing, tak pomocí něho začnou řídit mobilitu občanů. Jo ty jsi chtěl dneska někam jet? Tak to nepůjde. Dnes je středa a středa je Den Země, takže se autama nejezdí. Zítra je čtvrtek a čtvrtek je Den městské cyklistiky a tak to taky nepůjde. Pak je pátek, to sice zatím není den ničeho, a to je třeba snižit počet aut, protože úředníci vyjíždějí na víkend a chtějí mít volné silnice. Takže až v sobotu, ale to už máme plnej pořadník. Stačí teda v neděli, to tady máme volnou deset let starou Škodu Citygo na zemní plyn.

Paní učitelka Kotkovi odpověděla, že káď se plnila předměty, které husité získali v bitvách od poražených nepřátel.

Husité ty věci ukradli. To budování husitského komunismu usnadňovalo, ostatně krádež je základním stavebním kamenem všech kolektivistických společností. Později se ukázalo, že plnění kádí probíhalo jiným způsobem. Dominantním zdrojem obsahu kádí bylo totiž zdanění. Každý, kdo to Tábora přišel, musel do kádí odyspat svůj majetek.

Dnes už se to nedělá tak okatě, dnes se tomu říká solidarita. Není nutné absolvovat namáhavé a nebezpečné činnosti jako dobývání měst a zdolávání hradeb. Zlodějna se institucionalizovala do podoby daní a z nakradených peněz se zafinancuje šéring, podobně jako v Táboře, do kterého už není možné nepřijít. Okrádaní se také nesmí bránit, podobně jako činili poskytovalé zdrojů pro husitský sharing, protože obrana proti daním je trestný čin. Středověk byl vlastně fér.

Jsem si jist, že pokud Kotek ještě žije a nepřejelo ho neosvětlené černé kolo, tak komunismu na chuť nepřišel. Musíme si začít zvykat na to, že komouši nejsou jen ty brunátný strejdové z hospod a že komunismus se nemusí nutně jmenovat jen komunismus. Jisté je jen to, že to komouši nepřestanou zkoušet. Mladej komouš na sebe klidně vezme podobu nějakýho hipsterskýho vyjebance v oranžových kalhotách, komunismus se nebude jmenovat komunismus, ale bude to nějakej sharing za veřejné peníze a nebude vám ládovat do hlavy třídní boj, ale zklidňování dopravy.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist