Analýza Cyklogenerelu na Praze 10

Uveřejněno dne 31 července 2014 000 13:32

předchozím příspěvku jsem komentoval způsob, jakým radnice Prahy 10 připravuje cyklogenerel. Záhy po uveřjnění článek linkovalo několik publistických serverů, dostal se na seznam doporučených na blogu iDnes a rovněž jsem obdržel dva pozitivní emaily od občanů Prahy 10, za které jim děkuji. Radnice jakoby mávnutím kouzelného proutku přestala mlčet a dva dny po uveřjnění článku obeslala mailem občany ze seznamu návštěvníků projednávání (aspoň já jsem ho dostal, dál jsem nepátral) a informovala je o dění. Pouhé tři týdny po uveřejněnícyklogenerelu také vydala tiskovou zprávu na webu radnice a tím poprvé oficiální cestou upozornila na existenci tohoto dokumentu. Za zmínku také stojí posunutí termínu pro připomínkování do konce července 2014.

Výchozí pozice

Můj komentář k cyklogenerelu bude subjektivní s několika odkazy na dokumenty či studie, které považuji za dostatečně průkazné, takže by je i zpracovatel generelu a radnice neměli brát na lehkou váhu. Dalo by se říct, že jsem ideálním multimodální osobou tak, jak si ji Ing. arch. Cach vysnil ve svém dokumentu. Do práce to mám zhruba dva kilometry, proto od jara do podzimu, pokud neprší, ani není příliš horko ani zima, jezdím na kole – značnou částí přes Prahu 10. V práci nemáme sprchu a já odmítám obtěžovat své kolegy tělesným pachem. I přesto, že se udržuji v poměrně slušné kondici, díky strmému stoupání z Vršovic na Vinohrady nelze přelstít přirozené tělesné pochody. Pokud bych měl sčítat čas kola a následné sprchy, je výhodnější jít vycházkovým tempem a kolo nechat doma. V průměru jezdím na kole zhruba dva až tři dny v týdnu. Pokud prší, je horko či naopak zima a nepotřebuji zařizovat nic jiného ve městě, jdu pěšky přes Bezručovy sady nebo jedu MHD a poslouchám hudbu. Opět se tak dá popsat jeden až dva dny z pracovního týdne. Zbylé dny používám auto, za svůj život jsem najel zhruba 120 000 km. Poslední pokutu jsem dostal v roce 2009 za 62 km/h na 50 km/h. Od té doby mám čisté bodové konto, nechodí mi ani obsílky od PČR či MP. O víkendech vypouštím kolo a MHD, protože zpravidla potřebuji překonávat delší vzdálenosti, včetně nákladu. Oba způsoby dopravy se tímto stávají neefektivní. Naopak v noci, když se jdu bavit do centra s přáteli, používám taxi a MHD.

V zimě a za sychravého počasí odmítám jezdit na kole, protože respektuji fyzikální zákony. Chápu, že i auto vybavené ABS a kontrolou trakce má na mokrých, nedej bože zledovatělých kostkách, co dělat, a také se nepohodlnost kola dostává daleko za únosnou mez. Praha je velmi členité město. Zapotit se ve dvou stupních při šlapání do kopce a následně zmrznout při sjezdu dolů není žádný med. Zastávám názor, že bych se měl dopravě podřizovat pouze omezeně. Odmítám se převlékat do speciálního oblečení jen proto, abych se někam přepravil. Dopravu na kole v Praze nevnímám subjektivně jako nebezpečnou, některé momenty jsou ale nepříjemné. Dodržuji dopravní předpisy, zásadně nejezdím po chodníku a po přechodech. I za cenu vedení kola. Na toto chování jsem u ostatních cyklistů přímo alergický a jsem přesvědčen, že dělá cyklistům špatnou vizitku. Jsem si vědom váhové nevýhody kola oproti autům a zároveň jeho delší brzdné dráhy. Zkušenosti nasbírané za volantem mi pravidelně pomáhají předvídat krizové situace, např. že mě někdo nevidí nebo nečeká tam, kde se objevím. Přál bych si, aby si cyklisté odjezdili intenzivně aspoň 10 000 km za volantem a aby i automobilisté sedli na kolo a vyrazili do hustého provozu.

Podklady

Mrzí mě, že vypracovaný cyklogenerel vychází z malého množství zdrojů. Mám rád exaktní vědy a bohužel se nespokojím s dojmologií a pocity. Takovýto zásadní dokument by měl vycházet z podkladů od TSK o intenzitě automobilové dopravy v jednotlivých ulicích, statistiky ze sčítačů cyklistické dopravy, dopravy v klidu kvůli vhodnosti redukce parkovacích místnehodovosti od Policie ČR a také výzkumu veřejného mínění ohledně požadavků na cyklodopravu. Jako příklad uvádím studii GfK Czech, ale Praha 10 by si zasloužila vlastní k tomuto tématu. Budget na to byl. Z těchto podkladů by se dala vydedukovat riziková místa pro cyklisty, úseky, kde prioritně přidávat cykloopatření apod. To se však neděje.

Místo toho dokument startuje se zcela zásadním sdělením. Je třeba zvýšit podíl cest vykonaných na kole ze zhruba 1% na 5% – 7%. Pokud nahlédnete do studie GfK Czech, kterou jsem linkoval výše, zjistíte, že jako cyklistu se považuje 35% Pražanů. Zejména pan Filler ze hnutí Auto*Mat, jakožto odborný konzultant cyklogenerelu s ním velice rád a často šermuje. Těchto 35% Pražanů pak vytvoří 1% modal splitu. A proč? Protože se za cyklistu považuje každý, kdo aspoň jednou za měsíc v létě sedne na kolo. Dalších 13% o cyklistice uvažuje a zbytek nebude jezdit na kole za žádných okolností. Trojčlenkou se dostaneme na zhruba 1.4% potenciálu za předpokladu, že uspokojíme všechny uvažující občany. K naplnění pětiprocentního cyklistického proroctví budeme potřebovat aspoň 175% Pražanů na kole. Případně redukovat počet chodců, automobilů, MHD a zásadně zvýšit délku vykonaných cest na kole. Jaké prostředky se k tomu dají použít, nechám na laskavém čtenáři. Cyklogenerel jich pár nastíní.

Dokument neobsahuje kromě poškozeného (pravděpodobně pouze technickou chybou) a zastaralého výkresu A08 intenzity motorové dopravy žádná naměřená data. S čísly se v podstatě absolutně nepracuje. Dokonce i intenzita cyklodopravy je na výkresu A 09 znázorněna pouze odstínem barvy z GPS měřičů dobrovolníků. Bez měřítka a sebrané z takového množství cyklistů, že lze podle intenzity bezpečně identifikovat žižkovskou základnu Auto*Matu, oblíbenou hospodu v ulici a domovy jednotlivých členů.

Chválím výkres A 03 – geomorfologii terénu, ze které se i v dokumentu vychází a která naznačuje, které směry jsou pro cyklistu fyzicky více náročné. Generel poprvé v historii prací pana Cacha připouští, že některými směry je doprava na kole výhodnější, než jinými.

Nemůžu si odpustit komentář k celkovému vzezření dokumentu. Vypadá jako powerpointová prezentace a oproti předchozímu cyklogenerelu od Metroprojektu z roku 2008 na mě působí velice amaterským dojmem. Vadí mi nadužívání bodových seznamů, nejednoznačnost vyznění, nezřídkakdy chybějící definice, nevysvětlené zkratky, nevysvětlené obrázky a jejich příliš malé velikosti.

Oproti předešlému cyklogenerelu na Praze 3 se na desítce pan Cach záměrně vyhýbá konkrétním řešením. Za dopravní restrikce na Žižkově sklidil vlnu ostré kritiky, nuto uznat, že převážně oprávněné a tuto chybu nechce opakovat. Cyklogenerel na desítce pro jistotu nenavrhuje až na pár změn konkrétně nic (o nich dále), vše je popsáno velice zhruba, značně obrysově. Copy pastem z generelu P3 se dozvíme, že existují integrované koridory, chráněné prostory a klidné / zklidněné místa a vyjmenovává konkrétní úpravy, která lze v každe kategorii aplikovat.

Tento dokument je tak neskutečně gumový, že na něj jde narobouvat v podstatě libovolné vyjmenované opatření. A že jich je! Záleží pouze na vládnoucí garnituře na radnici. Pokud i po komunálních volbách bude mít na starosti územní rozvoj paní Cabrnochová (SZ), můžeme se těšit na další čtyři léta v převážně restriktivním duchu. Ostatně malé demo komunikace předvedla při projednávání cyklogenerelu. Společně s moderátorem celé akce, prodejcem jízdních kol. A pokud se vládnoucí garnitura na radnici vystřídá a místo paní Cabrnochové tam bude někdo, komu to nemyslí tak krásně politicky, ideologicky, zeleně a nedej bože ke svým rozhodnutím používá vstupní data a fakt, že ani přes všemožné snažení aktivistů cyklistika v Praze neroste? Dává aktivistum do ruky páku, kterou se musí nastupující radní řídit. A věřte mi, že budou mít v kanceláři neustále profesionální lobbisty, placené z veřejných peněz, kteří jím vysvětlí, jak s cyklogenerelm správně nakládat. Pro formu upozrňuji, že od roku 2009 neroste ani automobilová doprava, pouze se jí neustále hází klacky pod nohy, čímž se prodlužuje doba cesty a tím i zvyšují emise ve městě.

Zklidněné zóny

Jeden z nejzásadnějších rozporů cítím v opatřeních u zklidněných zón a oblastí. Zklidněné zóny jsou v podstatě všechny ulice, které nepatří do základní sítě typu Vršovická, Černokostelecká, Korunní apod. Zhotovitel se odvolává na doporučení EP (bod 54) pro plošné zavedení limitu 30 km/h. Tento limit je v některých oblastech Prahy 10 již zaveden a např. na sídlišti Solidarita se ani nedosahuje. Bydlím v oblasti, kde k omezení zatím nedošlo a jsem přesvědčen, že takováto úprava není na drtivé většině území nutná. Autor vychází z předpokladu, že se ve zklidněných oblastech jezdí pouze povolenou padesátkou. Nejezdí. V telefonu mám nainstalovanou aplikaci Google Tracks, kterou používám pro logováni rychlosti. V těchto místech jezdím 15 – 50 km/h, dle potřeby, nejčastěji však 25 – 40 km/h a nemám pocit, že by ostatní motoristé jezdili rychleji. Z těchto důvodů považuji jako irelevantní zvýšení bezpečnosti (málokdy se bourá v plné rychlosti a ne každý má reakční dobu 2 sekundy), zkvalitnění dopravní obsluhy území i zlepšení životního prostředí (např. můj atmosferický benzínovy vůz z roku 2007 30 km/h jede na dvojku, trojka je podtočená). Potenciální omezení rychlosti musí v první řadě předcházet analýza nehodovosti, měření rychlosti aut a monitoring hustoty provozu. Proč řešit neexistující problém když ulicí projede auto jednou za 3 minuty a cyklista jednou za hodinu? Naopak pokud se zavede omezení rychlosti na 30 km/h, řidiči se budou častěji soustředit na tachometr a nedívat se na silnici. Chtěl bych upozornit na zkušenosti z Velké Británie, kde právě zavedení 30 km/h zón zvýšilo nehodovost.

Stavby cyklostezek

Ing. Tomáš Cach v cyklogenerelu navrhuje výstavbu / dostavbu několika cyklostezek. Oproti předchozímu generelu Metroprojektu, který nabízel převážně alternativní trasy v místech s malou intenzitou provozu, navrhuje přidání cyklopruhů do tzv. integrovaných koridorů, tedy významně zatížených tras motorovou dopravou. Preferoval bych, kdyby hledal méně exponované trasy, pokud je to možné. Když jedu z práce z Vinohrad do posilovny na Smíchov, je to právě průjezd Folimankou, na který se těším i za cenu přenášení kola přes železniční most a vedení kola po chodníku kvůli jednosměrce u mostu při cestě zpět. Alternativně bych mohl jet Žitnou a v podstatě nesesedat z kola, ale pěkné scenérie, které z auta nevidím, jsou pro mě obrovskou výhodou kola.

Vršovická – Autor navrhuje dokončení cykloopatření na Vršovické / V Olšinách a já s ním souhlasím. Vršovická je svým profilem jedna z mála ideálních tras pro cyklistiku na Praze 10 a je cyklisty i používaná.

Drážní promenáda – Na rušené trati do Hostivaře vzniká projekt opět v gesci Ing. arch Tomáše Cacha. Bohužel k němu nejsou dostupné žádné informace ani online (výkres na webu Prahy 10 chybí), ani v generelu. Těžko se tedy dohadovat o vhodnosti. Chtěl bych podotknout, že trať je paralelní s Vršovickou / V Olšinách, proto vyvstává otázka oprávněnosti vzhledem k finanční náročnosti transformace.

Průmyslová – Kvůli velké intenzitě provozu navrhuje zhotovitel zlepšení podmínek pro chodce i cyklisty v rámci rozšiřování pro zkapacitnění Městského okruhu. Při průjezdu zde sice nevídám zdaleka tolik cyklistů, jako třeba na Vršovické, ale ostatně proč ne. Co mě zaráží je navrhovaný cílový stav. Autor navrhuje kromě separovaných tras pro chodce a cyklisty od motorové dopravy i sdílený prostor cyklistů s motorovou dopravou. Pokud je mi známo, §57 zákona 361/2000 Sb. říká, že „je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít“. Znamená to tedy, že by na Průmyslové byly ve stejném směru rovnou dva cyklopruhy a to mi při tamější intenzitě cyklodopravy připadá minimálně jako nevycválanost autora.

Závěrem

Vybral jsem ty nejpalčivější problémy, které v cyklogenerelu vidím. Obávám se, že navrhuje příliš restriktivní a naopak velmi štědrá opatření podporující druh dopravy vhodný pro pouze několik měsíců v roce a jen v některých směrech Prahy 10. Prosím, pročtěte si jej i vy, na komentáře je ještě pár dní čas. Své připomínky a náměty posílejte do 31. 7. 2014 koordinátorovi Danielovi Bernardovi na danielb@praha10.cz

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist