Solární elektrárny a anonymní akcie

Uveřejněno dne 20 listopadu 2014 000 15:14

Přestože každoročně plynou ze státního rozpočtu a od odběratelů elektrické energie (domácností a firem) desítky miliard korun (v letošním roce 44 miliard korun) na podporu tzv. obnovitelných zdrojů energie, nikdo přesně neví v čích kapsách tyto miliardy končí…

Komu platíme?

Státní podpora majitelů solárních elektráren prostřednictvím zvýhodněné výkupní ceny elektrické energie je častým trnem v oku většině obyvatelstva a firem, protože pro ně zvyšuje konečnou cenu odebírané elektrické energie prostřednictvím platby na podporu tzv. obnovitelných zdrojů energie (OZE). „Dárek“, který naši poslanci schválili „neznámým“  majitelům OZE, představuje v čase přes bilion (tisíc miliard!) korun. Specialitou českého prostředí je stav, kdy stát, který garantuje vyšší výkupní ceny pro majitele OZE většinou ani neví, kdo solární elektrárny, případně jiné OZE vlastní. Na vyplácení podpory ani její výši sice znalost totožnosti vlastníka (příjemce podpory) nemá žádný vliv, přesto se o odstranění anonymity vlastnictví vedou odborné diskuse a jeden návrh na „zprůhlednění“ vlastnictví střídá druhý.

Diskuse ohledně zrušení tzv. anonymních akcií (obvykle listinných cenných papírů na majitele/doručitele) se vedou delší dobu i s ohledem na problematiku daňových úniků a legalizace výnosů z trestné činnosti (praní špinavých peněz). Každé řešení, které nepostihne podstatu problému, ale pouze upravuje dílčí aspekt problému je předem odsouzeno k neúspěchu. Může ztížit podmínky pro nelegální aktivity, ale na každé opatření je možné nalézt protiopatření, často ještě dříve než příslušné opatření začne platit.

Počátky akciových společností? Společenství anonymních vlastníků 

Když se vrátíme do období vzniku prvních akciových společností, které vznikaly na začátku 17. století, zjistíme, že hlavním smyslem existence akciových společností bylo snížení rizika z podnikání, jeho rozložením mezi více podnikatelů. V 18. století se rozvinul i obchod se samotnými akciemi, které představovaly podíl na vlastnictví akciové společnosti. Organizovaným trhem s akciemi se staly akciové burzy a převládající formou těchto obchodovaných akcií byly listinné cenné papíry na majitele/doručitele, které umožňovaly jednoduchý převod vlastnictví akcií (potažmo firem) často i opakovaně během jednoho dne. Ve francouzštině se akciová společnost jmenuje  Société anonyme, S. A., což vyjadřuje podstatu akciové společnosti jako společenství anonymních vlastníků.

S rozvojem společnosti a technickým pokrokem, dochází časem k tzv. imobilizaci cenných papírů a posléze k nahrazení listinných cenných papírů tzv. zaknihovanými cennými papíry, kdy samotný cenný papír přestává být „papírem“ a je pouze elektronickým záznamem v paměti počítače a jeho majitel je identifikován jako vlastník majetkového účtu, na kterém jsou zaknihované akcie (počet kusů) vedeny. Proto jsou snahy o odstranění anonymity vlastnictví často zjednodušovány na požadavek jejich imobilizace a následného zaknihování.

Od stručné exkurze do historie a objasnění pojmů přejdu k některým výhradám k současným požadavkům na odstranění anonymity vlastnictví akciových společností, které se týká nejen problematiky vlastnictví OZE.

Odstranění anonymity vlastnictví a.s. se netýká jen majitelů OZE

Do diskusí ohledně zrušení anonymity vlastnictví akcií jsou často bez znalosti problematiky naprosto nesmyslně zahrnovány společnosti obchodované na organizovaných trzích, které mají nejčastěji podobu burzy cenných papírů, a požadavek na odstranění anonymity se někdy dokonce požaduje u podniků, které jsou vlastněny nebo ovládány samotným státem. Požadavek na zaknihování stávajících listinných akcií je komplikován i skutečností, že jediným oprávněným subjektem, který může vést zaknihované cenné papíry je u nás Centrální depozitář cenných papírů, a.s. (CDCP), soukromá společnost, jehož konečným vlastníkem jsou zahraniční subjekty. CDCP nahradil unikátní státní instituci Středisko cenných papírů (SCP) a fungování CDCP je ve srovnání s SCP obrovským krokem zpět hlavně co do uživatelského komfortu a funkčnosti. Nesmyslné zrušení SCP prošlo téměř bez povšimnutí, a tak je otázka, kdy dojde na privatizaci dalších evidencí a registrů např. katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, registračních značek motorových vozidel, rejstříku trestů, případně samotné evidence občanů. Zanedbatelná není ani otázka nákladů zaknihování ve srovnání s tiskem listinného cenného papíru.

 Řešení? Zákonná povinnost zveřejnit vlastnickou strukturu

Akciové společnosti, kterých se problematika anonymního vlastnictví týká, většinou mají pouze jednoho akcionáře, kterým je obvykle další akciová společnost atd. Jediným skutečně efektivním řešením problému anonymních příjemců státní podpory by byla zákonná povinnost každého subjektu, který uzavírá obchodní vztah se státem nebo jeho organizacemi, institucemi a státem ovládanými podniky, zveřejnit svoji vlastnickou strukturu až do úrovně konečného vlastníka, v zahraničním právu tzv. „beneficial owner“ a v případě porušení takové povinnosti by se takový subjekt trvale diskvalifikoval z možnosti obchodovat se státem, včetně povinnosti vrácení do té doby případně inkasovaných plateb. Připomínám, že taková povinnost by se týkala každého ekonomického subjektu, tedy nejen akciových společností, ale i ostatních typů obchodních společností jako jsou třeba společnosti s ručením omezeným nebo družstva.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist