Klimatický sabat v Mexiku!

Christina Figueres, výkonný tajemník UNFCCC (Rámcová dohoda OSN o klimatických změnách z roku 1992) zahájila klimatickou konferenci v mexickém Cancúnu vzýváním bohyně Ixchel /čti: iš čel/.

Figueres o ní uvedla, že Ixchel byla nejen bohyní Měsíce, ale také „bohyní rozumu, tvořivosti a tkalcovství. Nechť je vám inspirací – neboť dnes jsme se shromáždili zde v Cancúnu, abychom spolu utkali ráznou odpověď na klimatickou změnu. A naším nástrojem bude kreativita i rozum.“

Christina si asi ani neuvědomuje, že slovní spojení „vzývat bohyni rozumu“ je protimluv. Buď je člověk veden vírou nebo kritickým rozumem, ale nemůžete zkrátka mít obojí. Iracionalita klimatického hnutí zde symbolicky vyplavala na povrch.

Christina symbolicky položila základní kámen k miniaturní pyramidě postavené v místě konference. Tzv. pyramidu naděje (Pyramid of Hope) postavilo klimatické hnutí Tiktak (anglicky „Tcktctck“) jak symbol budování klimatismu.

Název „Tiktak“ není vtip, ani neznamená, že někomu cvaklo v hlavě. Jde o zvuk hodin, protože prý už je „za pět minut dvanáct“, abychom zachránili planetu.

Christina: „Ctěná blahorodí, bohyně Ixchel by vám řekla, že k vytvoření tapisérie je zapotřebí zručně protkat mnoho různých vláken… Jsem přesvědčena, že za dvacet let se s obdivem ohlédneme za tapisérií, kterou jsme spolu utkali a vděčně budeme vzpomínat na Cancún a na inspiraci, kterou nám Ixchel dala.“

Christina Figueres pochází z nedaleké Kostariky a projev začala v rodné španělštině.

K tomu bych dodal, že vzývání bohyně Měsíce na konferenci tohoto typu je opravdu příznačné. Protože anglický výraz pro magora (Lunatic) je odvozeno právě od názvu tohoto vesmírného tělesa (Luna).

Nyní tedy víte, co si myslet o výrocích, že prý klimatická politika OSN je založená na vědě (science based policy).

(Mayská bohyně Ix Chel byla bohyně plodnosti a měla na starosti i úrodu a déšť. Jde tedy také o bohyni klimatologie? K jejím kněžím tedy patří Phil Jones, MIchael Mann, James Hansen a další info.)

====================

Když už mluvíme o dešti, v Chichen Itza (kousek od Cancúnu) staří Mayové uctívali boha deště zvaného Chac. Přinášeli mu podle všeho lidské oběti, aby si zajistili dobré počasí (ochrana proti klimatickým změnám). Lidi házeli do „posvátné studně“ (Sacred Cenote). Později ovšem  imperialisté conquistadoři nerespektovali kulturní rozmanitost a tento moudrý zvyk ukončili.

I dnešní klimatický kult OSN nám říká, že k záchraně planety bude nutno přinést oběti. Přestat užívat fosilní paliva, omezit spotřebu energie, začít šetřit, omezit hospodářský růst. Je prý třeba snížit počet lidí. Prostě uskromnit se. Přinést oběti.

Doufejme, že Christina Figueres ve snahách následovat lidovou moudrost předků nezajde příliš daleko.

====================

Nelze nepřipomenout, co zaznělo už v Heidelberském protestu (1992): „Znepokojuje nás, že na úsvitu 21. století se šíří iracionální ideologie, která se staví proti vědeckému a průmyslovému pokroku a brzdí hospodářský a sociální rozvoj.“

ZDROJ