Cyklistická válka začala

Je to tady. Na ty kola vás dostaneme, ať se děje, co se děje. Budete jezdit ekologicky, bude hejbat tou vaší línou kostrou, a fertig. Tento návrh konceptu to jen potvrzuje.

Když jsem tento článek četl v MFD, šly na mě mdloby. A přitížilo se mi ještě více, když jsem si přečetl koncepci, kterou hodlá MD nenápadně přilepit k nějakému návrhu zákona, aby prošel sněmovnou.

Od dopravy jako služby požadujeme zejména to, aby nám sloužila 24 hodin denně a 365 dní v roce, aby nebyla příliš závislá na počasí, byla bezpečná, aby sloužila co největšímu počtu lidí bez ohledu na věk, zdravotní stav nebo sociální postavení a aby nám její užití nezpůsobovalo problémy zdravotní, pracovní nebo společenské. To vše může zajistit jen hromadná a individuální přeprava osob. Všechny ostatní druhy přepravy jsou v našich končinách jen okrajovými a nelze s nimi počítat při dopravní koncepci ČR.  Náš stát ale nemá v dopravě (a nejen v ní) absolutně určené priority, a tento návrh to jen a jen potvrzuje. Nadřazování nejméně bezpečné a nejméně spolehlivého druhu dopravy, stranění těm nejhorším pirátům silnic.

Co je na tomto návrhu největší zvěrstvo?

„Absolutní přednost“ cyklistů v určitých ulicích.

Po pravdě řečeno, po zkušenostech z minulých let nedokážu pochopit, jak si ještě někdo na MD může dovolit do jakéhokoli konceptu zapracovat slova absolutní přednost. Absolutní přednost v jízdě (APJ) je něco, co je výmysl lidí a je de fakto neproveditelná díky neměnnosti fyzikálních zákonů a také biologických omezení člověka (reakční doba). Je to také právní a společenský nesmysl. Jak by se řešila nehoda, kde se střetnou dvě vozidla s APJ? A kdo počká, na křižovatku vjedou dvě vozidla s APJ? Jeden asi bude muset, ale … potom to není APJ. Nebo ano? V takových ulicích bude radost bydlet.  Cyklofašisté z MD tvrdí, že se cykloulice budou zavádět jen tam, kde je provoz ID minimální. To je potom ale dost zbytečné natírat ulici na červeno a instalovat značky, když ulicí projede jedno auto za 5 minut.

Co je největším nebezpečím?

Především zcela nenápadná snaha zlegalizovat jízdu po chodníku v tzv. povolení vjezdu cyklistů na „některé“ chodníky. Je to další rafinovaný pokus cykloteroristů konečně dobýt další Mekku, po které už mnoho let tak moc touží. Dostat se na chodník. Ne že by tam dnes nejezdili, ale pořád tam nemají co dělat, pořád je jistá naděje, že je odtud chodci s pomocí policie vystrnadí. A pokud máte dost velká ramena, většina cyklistů vám vyhne. Ještě takovou malou radu, pokud jen trochu jde a máte na to postavu, neuhýbejte cyklistům na chodníku a na přechodu. Není to projevem vzájemné tolerance, ale vaší hlouposti. Příště už to cyklista bude považovat za automatické.

Chodník používáme jako chodci takřka všichni. Na to, abyste použili chodník, nemusíte mít oprávnění, můžete špatně vidět, slyšet, chodit, můžete být „pod vlivem“, telefonovat, atd. Je to velký rozdíl oproti vozovce, kde jste vázán hromadou zákonů a předpisů a kde si nemůžete automaticky nárokovat to, že na silnici můžete jezdit. Nejste li zdravotně způsobilí, máte smůlu. Na chodníku bychom se měli cítit bezpečně, používat ho v klidu bez neustálé hrozby, že do nás někdo najede, že budeme muset uskakovat a neustále monitorovat prostor kolem sebe, jako to děláme při jízdě autem. Když budu chtít předejít starou paní s nákupem nebo školáka, nemusím se ohlížet nebo kontrolovat prostor před sebou, zdali deset metrů za mnou nebo dvacet přede mnou nejde nějaký idiot na kole, který nemá snahu se mi vyhnout (a často to ani nestačí), a proto budu muset vyhýbat já, když to tedy stihnu já. Mnoho lidí, zejména starších, nemocných, dětí (pro svoji výšku) nebo třeba matek v jiném stavu toto není schopno ani vykonat. Na to je totiž potřeba velmi krátký čas (1 až 2 vteřiny), místo, kam budete uhýbat (takže si raději i kontrolujme prostor po obou stranách) a také určitá mrštnost, což sedmdesátiletý děda s RVHPkou nemá. Budeme se muset přizpůsobovat?

Chodník je od slova chodit, takže pokud na něm povolíme legální pohyb vozidel, už to nebude chodník. Nemám nic proti tomu, aby se chodci nevyužívané chodníky přeměnily na cyklostezky se smíšeným provozem, alespoň nebudou kola překážet na silnici, ale nikdy nedopusťme, aby tomuto zařízení zůstalo v názvu chodník. Cyklofašisté na to jdou velmi chytře metodou známou z pohádky o Smolíčkovi pacholíčkovi a jelenu se zlatým parožím („jen dva prstíky ohřejeme“). Ze začátku se samozřejmě bude povolení týkat jen a jen chodníků, kde na chodce nenarazíš, po nějaké době přijde kladné vyhodnocení, že je soužití kolařů a chodců možné a „skvěle“ funguje (asi tak, jak skvěle funguje soužití lvů a tuleňů v Grónsku), no a přidají se další a další chodníky.  Za několik let budou jezdit všude.

Brzdná dráha kola je téměř totožná s brzdnou dráhou osobního automobilu, takže při 30 km/h nějakých 16 metrů, ale v případě horší adheze (např. písek nebo nerovnosti) se může vyšplhat až na 25 metrů. To je délka kloubového autobusu + dvě osobní auta. Na takovéto podmínky chodníky a naše ulice nikdo nikdy nestavěl a chodce nepřipravil. Nikdo nepočítal s tím, že přijde doba, kdy se mezi chodce budou cpát bezohledná individua na zařízení, které je schopno bez problémů vyvinout rychlost, při které ujede za pět vteřin ujet přes padesát metrů (40 km/h) a při rozjedu „trne“ méně výkonné auto. Už teď není s cyklisty na chodnících k vydržení a já si nechci představit stav, jaký by nastal, kdyby se jejich pobyt na chodnících legalizoval. Samozřejmě, do zákona by jistě přibylo, že cyklista nesmí ohrozit ani omezit chodce, ale kdo a jak by to kontroloval? Pojmy ohrozit a omezit jsou dosti vágní i v silničním provozu, a což teprve na chodníku. Jak pozná cyklista, že osoba jdoucí proti němu má za sebou deset hodin na place v restauraci, tudíž padá únavou a je ráda, že vyhne popelnici? Nebo bude moci chodec použít chodník jen v případě, že je, podobně jako řidič, odpočatý, v dobrém zdravotním stavu, s dostatečnou výškou a v oděv, který je za nesnížené viditelnosti vidět na vzdálenost 50 metrů? A jak se má podle cyklomanuálu chovat stará paní, vycházející z domovních dveří pražské (brněnské, ostravské) ulice na chodník? Nejdříve opatrně vystrčit hlavu v přilbě, zkontrolovat prostor na levé a pravé straně, ukázat rukou, že hodlá vstoupit na chodník (za snížené viditelnosti dát světelná signál bílím nepřerušovaným světlem) a po té s vší opatrností (samozřejmě v reflexní vestě dle normy EU 256/2018) vstoupit na chodník? Při vyhýbání překážce na chodníku nejprve zkontroluje prostor za sebou, zdali ji nepředjíždí cyklista, poté za sebou, aby se stačila před překážku včas zařadit a neohrozila při tom protijedoucího cyklisty, dá znamení o změně směru chůze (za snížené viditelnosti žlutám přerušovaným světlem RBG = 255/255/102 ve frekvenci 0,5 Hz), poté změní směr chůze a neprodleně se zařadí před vyhýbanou překážku.

Takto si to cyklisté přestavují? A povolí nám cyklolobby na chodníku telefonování, chození vedle sebe, povolí nám psy, kočárky, invalidní vozíky (ty zvláště zdržují provoz), tašky na kolečkách? To vše je totiž pro cyklisty na chodníku překážkou.

Co s tím? Je třeba si především uvědomit, že situace je vážná a pokud teď nezatrhneme cyklofašistům jejich snahy, velice těžko se to později bude napravovat. Motorista bude odsouzen do role blbce, jehož povinností bude držet ústa a platit, chodec bude dosazen do role hosta ve vlastním domě. Naše ulice, některé už tak dost nebezpečné, budou ještě nebezpečnější. Kromě Cikánů neexistuje při prosazování svých (často domnělých) práv agresivnější skupina než jsou právě cyklisté (a to možná i těm Cikánům křivdím).

Tady jsou odkazy na MD, kam je možné posílat připomínky,

http://www.lepsipravo.cz/

zde potom na PS, která bude onen paskvil schvalovat,
a zde jsou odkazy na organizace, které by nás měly proti cyklofašistům ochránit.

Cyklomat
Chodci sobě
Mobilita 2014

a co třeba ÚAMK?

Piště, organizujte, protestujte. Máme na to nárok. Je naší povinností ochránit naše děti a starší občany na chodnících.

V jednom příspěvku v diskuzi článku jsem přečet toto: „Postavte cyklostezky tak, aby se lide, mohli dostat bezpečně s rodinou ven z města“.  Jan Ulrich.

Já bych tomuto pánovi chtěl říci toto: Postarejte se o to, abychom se s rodinou mohli v tom městě bezpečně pohybovat.  A chovejte se tak, aby se ve městě cítili bezpečně všichni. Zatím v tom máte značné mezery.

Zdroj