KLIMA: Vítejte v subtropech

Uveřejněno dne 31 srpna 2015 000 9:05

Nastává konec světa, jaký jsme znali? Může to tak vypadat. Nejde jen o samotné výkyvy počasí – vlny veder, teplotní rekordy, zhoubná sucha a pak zase bleskové povodně z přívalových dešťů. To jsou jevy, které vyvolávají velkou pozornost, ale přicházejí a zase odcházejí. Jenže za těmito jevy je i dlouhodobý trend. Jeho působení dokládá třeba pohyb areálu jistých druhů zvířat či rostlin. Šíření rostlin není důsledkem teplotních rekordů ani přívalových dešťů. Je důsledkem změny průměrných – daleko méně nápadných a mediálně neatraktivních – charakteristik počasí, ba i podnebí.

Vidíte pěstovat kukuřici tam, kde se za vašeho dětství pěstovaly jen brambory? Narazíte i mimo skleníky na prosperující fíky? Právě to ilustruje změnu podnebí. Ale není to konec světa, jaký jsme znali. Či jinak: kdo říká, že je to konec světa, pomíjí fakt, že „konců světa, jaký jsme znali“ už lidstvo zažilo – i v Evropě – řadu.

Máme-li srovnávat, může to mít smysl v časovém rámci do deseti tisíc let nazpět, tedy od konce zatím poslední doby ledové. Srovnání říká tolik: tak jako se nyní šíří kukuřice i do míst, kde se dříve pěstovaly jen brambory, se kdysi šířil třeba dub – nejprve ze Středomoří k nám, pak „vycouval“ a potom se opět vrátil. V teplém středověku se víno pěstovalo i v Británii. Kanada platí za obilnici světa. Ale její obilnářské kraje na středozápadě byly ještě před sto lety dost pusté. Vidíme výsledek působení klimatického optima v tzv. teplém intersekulárním období, jež se počítá od roku 1943.

Kdo žasne nad tím, že se k nám stěhují subtropy, a hrozí se konce světa, ať si připomene období před 7000 až 4500 lety, zvané atlantik, o dva až tři stupně teplejší než dnešek. Průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla 8 °C, v pánvích pod nimi 11–12 °C. Vědci té době důsledně říkají klimatické optimum, což vyvolává otázku. Když se jí říká optimum, proč teď náběhu k témuž říkáme průšvih? Je to samozřejmě demagogické, neboť dnešní civilizace je městská, energeticky náročnější a zranitelnější, ale dokládá to, že nějaký „svět, jaký jsme znali“, končí docela často.

Debata o tom, do jaké míry změnu podnebí ovlivňují aktivity člověka, je zatím otevřená. Mnohem jistější je vliv aktuálních politických rozhodnutí. Třeba toho, které místo pastvin a plodin jako jetele a vojtěšky s hlubokými kořeny, jež dobře prokypřují půdu a zvyšují její záchytnou kapacitu, preferovalo pro půdu neblahou řepku. To není posel subtropů, ale dotační politiky té či oné vlády.

LN, 12.8.2015

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist