Proč nepodpořit plánované nízkoemisní zóny? (2. díl)

Uveřejněno dne 29 září 2015 000 9:28

Aneb jak by měla vypadat komplexnost v ekologické politice dopravy, abychom se vyvarovali podobným návrhům, které chtějí prosadit někteří čeští politici. Takové návrhy totiž s ekologií nemají nic společného.

Abych dala příklad, jaký přínos může mít komplexní, promyšlená ekologická politika, uvedu zde nejprve německý model. Na něm je totiž velmi dobře patrné, že pro úspěšné realizování podobných projektů, nestačí jen zákonem nebo vyhláškou vytěsnit starší vozy od určitého data na periferie měst, přitom udělit mnoho výjimek (MHD, zásobování, rezidenti, pohotovostní složky) a čekat zlepšení.

V Německu se dokázali učit z omylu, že všechno nové je i dobré a funguje. Jak jsem v minulém článku psala, i oni zkoumali, jak je možné, že opatření selhala především v nedostatečné redukci oxidů dusíku v ovzduší. Museli jít mnohem dále a komplexněji na problému zapracovat. Dá se říci, že celý proces ekologizace měst a průmyslových zón měl několik zásadních momentů.

V první řadě se po celém Německu rozjel podpůrný program pro majitele starších dieselových vozů bez filtru pevných částic, splňujících normu EURO3. Program umožnil majitelům takovýchto vozů dodatečnou zástavbu filtru pevných částic, aby nemuseli svůj vůz nechat sešrotovat a mohli dostat zelenou plaketu. Fond tohoto programu umožnil motoristům dostat až třetinu nákladů vynaložených na pořízení filtru zpět.

Hlavní město Berlín nechalo dodatečně vybavit těmito filtry i městské autobusy, protože právě ty se ve městě pohybují po celý den a své trasy projedou mnohokrát. Taxíky ve městě jezdí na zemní plyn. Ani tato opatření však nepřinesla očekávaný účinek, a tak došlo na zóny se sníženou rychlostí na 30 km/h a prodloužení intervalů na křižovatkách se semafory. Dopravní podnik hlavního města vyčlenil pro centrum autobusy splňující normy EURO6. Teprve poté hodnoty oxidů dusíku viditelněji klesly.

Ovšem po zjištění, jak je to se znečišťováním ovzduší u moderních automobilů „splňujících“ přísné normy, přišla například Paříž s plánem do roku 2020 zakázat všechny diesely – bez výjimky. Laboratorní a skutečné výsledky uvolňování oxidů dusíku u nových aut se natolik rozcházejí, že je třeba tlačit legislativně především na výrobce, aby nešvindlovali při homologacích anebo aby řekli, že ekologičtější diesely zkrátka neumějí vyrábět. To už by pak byla jiná odysea.

Vrátím se krátce zpět k Praze. Připravovaný návrh pražské nízkoemisní zóny není ani komplexní, ani technicky dořešený. Poukazuje pouze na nevědomost některých politiků, kteří chtějí zřejmě vypadat ekologicky, zatímco po lidech nemotorně šlapou svým nafouknutým politickým egem.

Od roku 2012 tu sice máme zákonnou normu a vládní nařízení, díky kterým mají obce možnost vyhlašovat nízkoemisní zóny, nicméně samotné pojetí pražského návrhu je protichůdné. Technicky to nedává smysl, protože některé vozy (např. Peugeot 407 EURO3 s filtrem pevných částic) do centra Prahy nebudou moci vjet, zatímco jiné vozy (např. Škoda Octavia TDI-PD EURO4 bez filtru) tam budou mít vjezd povolen.

Pak se plánují výjimky pro rezidenty, MHD, pohotovostní složky, veterány, invalidy, vozy České pošty a technických služeb. To je doslova absurdita, když si uvědomíte, za jakým účelem se v Praze nízkoemisní zóny mají zavádět. Protože právě ti, co typicky po česku dostanou výjimku ze zákona, jezdí po Praze ze všech nejvíce. Tohle není ochrana životního prostředí. Tak to vypadá, když politika dělá z občana hlupáka.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist