Většina zemí v EU usiluje o zákaz geneticky modifikovaných plodin

Uveřejněno dne 9 října 2015 000 9:58

Země Evropské unie měly 3. října termín v němž mohly požádat ohledně geneticky modifikovaných plodin o takzvaný „opt-out“ –  žádost, která by jim umožnila takové plodiny zakázat pěstovat. Paradoxní na tom je, že se to týká plodin, které již k pěstování, jako bezpečné, byly ze strany Evropské unie schváleny.

 

Devatenáct z 28 členských států EU požaduje, aby geneticky modifikované plodiny na celém území, nebo jeho části, byly mimo zákon.
Devatenáct z 28 členských států EU požaduje, aby geneticky modifikované plodiny na celém území, nebo jeho části, byly mimo zákon.

Na poslední chvíli o tento zákaz požádalo Dánsko, Lucembursko, Malta a Slovinsko. Připojily se tak po bok  Rakouska, Bulharska, Chorvatska, Kypru, Řecka, Maďarska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Nizozemí a Polska. Jmenované  země usilují o to, aby z jejich polí geneticky modifikované plodiny zmizely. Británie v tom lítá, jak nudle v bandě. Na jedné straně usiluje o zákaz pro Skotsko, Wales a Severní Irsko, zatímco Anglie pěstování geneticky modifikovaných plodin vítá a povoluje. Podobně je na tom Belgie, která se bez „modifikací“ rozhodla ponechat jen své francouzsky hovořící Valonsko.

Vyhlášení takových zón, aniž by byly důvody patřičně zdokladovány, je sice možné, ale zemědělské společnosti mají právo takový zákaz rozporovat. Pokud k tomu dojde, budou mít právníci žně. Členské země budou mít zase právo se proti případnému zpochybnění odvolat. Budou pak muset pro svůj zákaz uvést „podstatné důvody“ (například specifické ekologické či zemědělské důvody), kterými své vyhlášení zákazu ještě lépe podpoří. Jak by takové handrkování dopadlo, je těžké předvídat. Jak ti v talárech sami občas žertují, na soud se nechodí dobrat se práva, ale převzít si rozsudek.

Faktem je, že legislativa EU umožňuje členským státům, aby geneticky modifikované plodiny z důvodů své environmentální politiky odmítly a to i v případě, že plodina již z důvodu bezpečnosti a ochrany zdraví byla na úrovni EU prověřena a povolena. Příkladem je kukuřice MON 810 od firmy Monstanto. Ta se již v několika členských státech, zejména ve Španělsku a Portugalsku pěstuje a v současné době je ve stadiu vyřizování osm žádostí o povolení pěstování GMO.

 

Housenka zavíječe kukuřičného na klasu kukuřice škodí hlavně tím, že po jejím ožeru bývá klas napaden fusariemi a tyto plísně produkují pro nás jedovaté a rakovinotvorné látky. Bránit se můžeme chemickými postřiky s následným znečištěním spodních vod, nebo pěstováním gm kukuřice.

Housenka zavíječe kukuřičného na klasu kukuřice škodí hlavně tím, že po jejím ožeru bývá klas napaden fusariemi a tyto plísně produkují pro nás jedovaté a rakovinotvorné látky. Bránit se můžeme chemickými postřiky s následným znečištěním spodních vod, nebo pěstováním gm kukuřice.

Nová snaha některých zemí rozšířit zákazy farmářům, je poněkud v rozporu s tím, co si Evropská unie před časem ze svého sedmého rámcového programu „Bezpečnost potravin“ nechala prověřit. Financovala rozbor, který zjišťoval, jaké jsou ve světě s pěstováním GMO plodin zkušenosti. Z analýzy zemědělských odborníků a ekonomů z göttingenské university vyplynulo, že zavedení technologie pěstování GM plodin v průměru zvyšuje výnosy o 21 %. Toto zvýšení výtěžnosti z jednotky plochy nepramení z vyššího genetického potenciálu plodin, ale z účinnějšího hubení škůdců a z toho pramenících nižších ztrát ožerem. Nejde ale jen o omezení ztrát způsobených přiživováním se škůdců na tom, co farmáři dostanou z pole do sýpek. GM technologie výrazně snižuje i následné ztráty z větší náchylností sklizené „nakousané“ úrody. Ta v mnohem větší míře podléhá plesnivění. Nižší kvalita produktu pak vyžaduje více náklady při uskladňování a pochopitelně s tím spojený i horší odbyt na trhu. Ten světový, se totiž stále větší měrou začíná zajímat o karcinogenitu potravin, která se zaplísněním a mykotoxiny, jde ruku v ruce.

Ze zatím nejnovějšího výzkumu z peněz EU vyplynulo, že orientace na geneticky modifikované plodiny  s sebou v průměru nese snížení potřeby pesticidů o 37 %. Náklady na jejich aplikaci klesají farmářům o 39 %.  A tak se nabízí otázka, zda v regionech, které zákaz pěstování GMO plodin nyní prosadí, se spotřebitelé nestávají (z pohledu ohrožení rakovinou) rukojmí lobistů. Třeba těch, kterým z pokračování klasického chemického boje proti škůdcům, plynou nemalé zisky.  Faktem ale také je, že zmíněná opatření pomůžou malovýrobcům, kteří nemají moc šancí ve volné konkurenci obstát. Legislativní obdoba „čínské zdi“ jim tak situaci pomůže řešit. Problém je, že to s dlouhodobou udržitelností takového stavu nemá moc společného. Třeba i proto, že to kromě snížení produktivity na sebe nabaluje nárůst dalších neproduktivních činností.

Průměrné rozdíly ve výsledcích farmaření klasickým způsobem a s GM plodinami. Výsledek uvedený u výnosu (Yield) je průměrem 451 studií. Spotřeba pesticidů (Pesticide qouantity) je průměr vypočtený ze 121 prací. Náklady na použití pesticidů (Pesticide cost) hodnotilo 193 týmů. Celkové výrobní náklady (Total prouction cost) uvádělo 115 publikací.  Zisku (Farmer profit) se věnovalo 136 týmů. Třemi hvězdičkami je v grafu označena statistická významnost na úrovni 1 %.  Pramen: doi: 10,1371 / journal.pone.0111629.g002
Průměrné rozdíly ve výsledcích farmaření klasickým způsobem a s GM plodinami. Výsledek uvedený u výnosu (Yield) je průměrem 451 studií. Spotřeba pesticidů (Pesticide qouantity) je průměr vypočtený ze 121 prací. Náklady na použití pesticidů (Pesticide cost) hodnotilo 193 týmů. Celkové výrobní náklady (Total prouction cost) uvádělo 115 publikací.  Zisku (Farmer profit) se věnovalo 136 týmů. Třemi hvězdičkami je v grafu označena statistická významnost na úrovni 1 %.  Pramen: doi: 10,1371 / journal.pone.0111629.g002

Průkopník zdí, Čína, se již poučila a GM-technologií už pěstuje tolik rýže, že jí je schopna i exportovat. Našim úřadům jako je například Státní zemědělská a potravinářská inspekce, místo toho, aby se staraly o zdraví neškodnost potravin, tak jim narůstá administrativa a povinnost činit úkony (platit zaměstnance, přístroje, chemikálie, chod laboratoří) spojené s kontrolami bdícími nad dodržováním paragrafů vydaných EU. U mnohých to způsobuje trpký úsměv. GM Papája, kakao,… s nimiž se na světovém trhu čile obchoduje, žádnou hysterii nebudí…

Pokud záležitost oprostíme emocí, tak farmáři, kteří budou chtít být konkurenceschopní se svými kolegy mimo EU, snadno pomocí argumentů poskytnutých výzkumem EU dokáží, že jim úřední šiml v tom brání. Stačí poukázat na 451 zatím známých studií, které se porovnáváním výnosů podniků hospodařících klasicky a GM technologií zabývaly. To by ale pak znamenalo, že jejich ušlý zisk, stejně jako výlohy za soudní pře, by měl platit daňový poplatník. EU se tak v tomto případě jeví poněkud zajímavým útvarem. Platíme si chod rozsáhlé nadnárodní administrativy, financujeme společný výzkum, aby až se zjistí, že je něco bezpečné (tak jako jinde ve světě) a jako bezpečné se to v EU uzákoní, tak se pak v EU musí žádat o povolení to pěstovat a nebo to nepěstovat. Případně se o obojí s nejistým výsledkem soudit.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist