Viníkem vlny uprchlíků není oteplování, ale biopaliva

Uveřejněno dne 30 listopadu 2015 000 9:06
Sucho trvalo jen rok a k válce došlo až o řadu let později. Začátek konfliktu však časově odpovídá zdražení potravin, který přivodila celosvětově biopaliva. Ne náhodou se biopaliva označují za „zločin proti lidskosti“.

Mluvčí hnutí Duha Jan Piňos (kdysi šéf CHKO Broumovsko) věří, že za vlnu uprchlíků může nikoli demografie a islamisté, nýbrž globální oteplování. „Na základě ekologických znalostí o změně klimatu a ubývání vody jsem přesvědčený, že tato uprchlická vlna není žádná výchylka. Je to začátek něčeho, co zásadním způsobem promění tvář Evropy. Stačí několik neúrod a směrem k nám se pohrnou desítky milionů klimatických uprchlíků.“ Podobně hovoří i klimatolog Václav Cílek: „Obávám se klimatické krize, která donutí celé národy k obrovské a nekontrolované migraci“ (Český rozhlas, červen 2015)

 

A důkaz? Válka prý propukla v době, kdy Úrodný půlměsíc zažil „nejhorší sucho od počátku přístrojového měření“ (Kelley 2015). Nejsou to ale ukvapené závěry? Úrodný půlměsíc je široký pojem. Na území Sýrie byl mimořádně suchý jen rok 2008 a to bylo srovnatelné se suchem v roce 1999 (Skaf a Mathbout 2010). Jenže k povstání došlo až o řadu let později (2011), kdy úroda byla normální. S výjimkou špatného roku 2008 byly úrody před válkou na stejné úrovni jako v 90.letech. V letech 2010 a 2011 jen pár procent objemu pšenice bylo nutno dovézt (GWPF 2012).

 

Úrody pšenice v Sýrii:

(v tisících metrických tun)

 

1990: 2070

1991: 2140

 

1995: 4184

1996: 4080

1997: 3031

 

2010: 3600

2011: 3850

2012: 3700

 

Jestliže počátek nepokojů neodpovídá časově období sucha v Sýrii, co jiného mohlo být spouštěčem? Proč k povstání došlo právě tehdy? Odborníci upozorňují, že tzv. arabské jaro přišlo v okamžiku dramatického celosvětového zdražení potravin. Byl to cenový šok srovnatelný snad jen s ropným šokem z roku 1973.

 

Proč environmentalisté o tom nemluví? Proč raději dávají vinu nějakému lokálnímu suchu? Protože jinak by museli přiznat, že oni sami jsou viníkem. Nárůst cen jídla uměle způsobili „ochránci přírody“, kteří prosadili pěstování biopaliv místo potravin – v bláhové naději, že se tím sníží emise skleníkových plynů.

 

„Dva ostré vzestupy cen potravin v letech 2007/2008 a 2010/2011 jsou výsledek spekulace investorů, avšak dlouhodobý trend růstu cen je způsoben poptávkou po biopalivech,“ uvádí Lagi a kol. ve studii „Food crises: A quantitative model of food prices including speculators and ethanol conversion“ (2011).

 

Arabské jaro a uprchlická krize jsou však varováním pro všechny, kdo bláhově věřili, že „předběžná opatrnost“ nic nestojí.

 

 

 

GRAF 1: Index cen potravin. Nepokoje v rozvojových zemích časově odpovídají potravinové krizi, kterou způsobila biopaliva. Když se jídlo pálí jako „palivo“, lidé nemají co jíst. (Lagi et al. The Food Crises and Political Instability in North Africa and the Middle East. 2011)

 

 

GRAF 2: Úroda pšenice v Sýrii. V době propuknutí povstání byla na stejné úrovni jako v 90.letech. (Indexmundi.com)

 

GRAF 3: Trojúhelníčky jsou srážky v Sýrii. Žluté sloupce jsou produkce pšenice v Sýrii. (z prezentace Dr. Mahmouda El Solh, generálního ředitele ICARDA, str. 59)

 

 

GRAF 4: Ve 20.století v SV Sýrii k žádnému dramatickému vysychání nedošlo. Sýrie vyschla už za malé doby ledové: Časová osa jde zprava doleva. Horní graf ukazuje kolísání srážek. Spodní graf ukazuje teploty. Teploty dnes nejsou vyšší než ve středověkém optimu. Srážky ale zásadně poklesly za malé doby ledové. (Kaniewski et al. 2012).

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist