Klimatický summit

Porazíme klimatické změny a/nebo zachráníme mír?

V pondělí 30. listopadu 2015 byla minutou ticha za oběti pařížských atentátů zahájena v Paříži za mimořádně přísných bezpečnostních opatření konference OSN o klimatických změnách. Z ní by měla vzejít nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů. Od roku 2020 má nahradit Kjótský protokol. Úvodního slavnostního dne se zúčastnilo 147 šéfů států a vlád, celkem bude na dvoutýdenní konferenci zastoupeno 195 zemí. Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda si lidé s konferencí spojují naději, kterou státníci nemají právo zklamat.

O co vlastně jde? V roce 1824 francouzský matematik a fyzik Joseph Fourier objevil skleníkový jev. V roce 1896 švédský fyzik a chemik Svante August Arrhenius navrhl (ne zcela správně) skleníkový jev jako vysvětlení dob ledových a meziledových a vymyslel hypotézu o vlivu CO2 na teplotu. Přitom oteplování považoval za dobrou věc.

Teploty a jiné veličiny se mění každých 24 hodin v každém místě – Země rotuje kolem osy (den a noc). Teploty a jiné veličiny se mění v průběhu roku – nakloněná osa Země se přivrací ke Slunci nebo se od něj odvrací (roční období). Klima se měnilo od vzniku sluneční soustavy před 4,7 miliardami let. Pohyb kontinentů trvá stamiliony let, ale výrazně mění klima světadílů. Střídání dob ledových a meziledových je důsledkem variace výstřednosti eliptické oběžné dráhy Země kolem Slunce a precese (krouživý pohyb) osy (Milankovičova teorie). Mezi další desítky důležitých přírodních faktorů, které klima pomáhají ovlivňovat, patří zejména oceánské cykly – jevy El Niño a El Niña. Z výzkumu ledovcových vrtů v Antarktidě se zjistilo, že změny atmosférického CO2 bývaly zpožděny za změnami teploty. Žádné seriózní vědecké studie nenaznačují, že CO2 může mít jakýkoli jiný důsledek než zanedbatelnou homogenní změnu teplot v důsledku skleníkového jevu a související změnu hladiny moří. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), založený v roce 1988 dvěma organizacemi OSN k vyhodnocování rizik změny klimatu, se ale stále drží více než sto let staré, již dávno překonané teorie a nebere na zřetel novější vědecké poznatky. Spolu s řadou loajálních „vědců“ a politiků manipulují lidmi, institucemi a vládami celého světa. Jen tak se dá vysvětlit, že si z toho řada lidí udělala obrovský byznys a že IPCC spolu s bývalým viceprezidentem USA dostali v roce 2007 za svou „práci“ Nobelovu cenu míru. Výsledkem jejich demagogické kampaně jsou tzv. emisní povolenky, jejichž smyslem je snížit emise skleníkového plynu CO2 do atmosféry. Jedna emisní povolenka odpovídá emisi jedné tuny CO2. Následně byly povolenky zpoplatněny a čile se s nimi obchoduje. A tak se zrodil kolosální podvod století. Prodejem těchto emisních povolenek stát získává prostředky na takové programy, jako je Zelená úsporám. A tak tedy spoříme.

Samozřejmě, životní prostředí musíme chránit. Ale racionálně, s citem a aby to nebylo v příkrém rozporu s ekonomickými zájmy jednotlivých zemí. Vydávat závratné částky na prakticky neměřitelné snížení emisí skleníkových plynů je bláhové, naivní, nezodpovědné. Z hlediska práva je to možná i neoprávněné nakládání se svěřenými prostředky.

A mezitím v kuloárech pařížského jednání neprobíhají (Rusko – Turecko), ale naštěstí také probíhají (Rusko – USA) důležitější, mnohem důležitější, doslova životně důležitá jednání mezi světovými politiky. Ti se prostřednictvím médií vyjadřují k současnému velmi napjatému mezinárodnímu dění a k možnostem mírového řešení občanské války v Sýrii, kde je situace velmi nepřehledná, a k možnostem řešení „uprchlické krize“. Tak se politicky korektně říká začátku tragického konce Evropy, jejž mají na svědomí mnozí z přítomných politiků. Dovídáme se také o „tajuplné“ roli Turecka, našeho spojence v NATO. Z dostupných informací se zdá, že to hraje na obě strany.

Na závěr vybírám namátkou několik zpráv z médií.

Rozhodnutí Turecka sestřelit ruské letadlo mělo zajistit bezpečnost pro nelegální dodávky ropy ze Sýrie do Turecka. V Paříži to v pondělí prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan to odmítl.

Rusko bude podle prezidenta dál usilovat o vytvoření široké koalice pro boj s teroristy. Syrská krize má jen politické řešení, uvedl. O situaci v Sýrii v pondělí jednal s prezidentem USA Barackem Obamou a na potřebě politického urovnání krize se prý shodli.

Syrský prezident Bašár Asad si umí představit podpis dohody o syrském příměří v Praze. Řekl to v rozhovoru s Českou televizí. O této možnosti hovořil už v září český prezident Miloš Zeman.

Premiér Bohuslav Sobotka v pondělí na klimatické konferenci OSN v Paříži označil změnu klimatu za jednu z nejvýznamnějších hrozeb, kterým svět čelí. Potvrdil rovněž závazek do roku 2030 dále snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990 a zdůraznil nutnost finanční pomoci nejméně rozvinutým zemím.

Proboha! Ten člověk snad vůbec nic nepochopil. A nejen on!