Globální podvod za dva a půl bilionů korun ročně

Uveřejněno dne 2 ledna 2016 v 9:36

Vědci bijí na poplach. Svět se za dvě stě let o stupeň oteplil. Dnes už vědí na beton, že za sto let to bude  o další dva víc. Jaké bude počasí o letošních Vánocích se ale říci bojí. Oč jiné, než to dnešní, bylo počasí v roce 1015?

Kdy se dým vznášel jen nad ohništi černých kuchyní, kovářských výhní, sklářských hutí a hrnčířských či železářských pecí. Před tisíci lety se, stejně jako teď, teplé roky střídaly se studenými. Sucho se záplavami. Vichřice s bezvětřím.

Publikace o klimatu českých zemí nás poučí, že na přelomu předminulého a minulého tisíciletí panovala teplá epizoda, která skončila v roce 1009. Vystřídalo ji čtyřleté studené období, po něm nastoupilo teplé šestiletí, studené dvouletí, teplých sedm roků, studené čtyřletí, průměrně teplé dvouletí, studené čtyřletí, průměrně teplé čtyřletí, studené šestiletí a průměrně teplé osmiletí končící rokem 1056.

Pokud jde o srážky, minulé tisíciletí začínalo pětiletým suchým období, po něm následovalo  jedenáct vlhkých let, suché dvouletí, vlhké šestiletí, suché osmiletí, vlhké šestiletí, suché pětiletí, vlhké devítiletí a do roku 1056 pak panovalo srážkově vyrovnané osmileté období.

Přístroje na měření teploty sice tehdy nebyly, avšak v kronikách se dají najít hodnověrné záznamy, potvrzující stejné rozmary počasí, jaké známe dnes, přestože se tehdy nespalovala fosilní paliva a o továrních komínech, autech a letadlech se ani nezdálo.

V roce 1003 Šimon Partlic ze Špicberka do kroniky zapsal „vody Labe tak silně vzduly a neopadávaly, z čehož následovalo mření, že mrtvé zahrabávali tam, kde je nalezli.“ Pouhých deset let nato „v celé České zemi suchota byla, neb o velikonocích  (25.4.) až do sv. Jana Stětí (29.8.) déšť nepršel, takže obilí se velmi ztenčilo, trávy uschnuly, dobytek pomřel, potokové a studnice přeschly, v jezerech a rybnících vody se smradily, ryby mřely a země se na mnoha místech zapalovala“ a dalo by se dlouho pokračovat.

Vědci porovnávají dnešní stav s teplotou v 18. století a zjišťují nárůst o stupeň. Tehdy však v Evropě panovala malá doba ledová, druhá v posledním tisíciletí. První byla od roku 1200 do 1460. Po ní nastalo 160 let trvající klimatické optimum a od roku 1620 do roku 1900 znovu nastalo období nazývané druhou malou dobou ledovou, kdy vlámští umělci malovali postavičky bruslící u mořského pobřeží.

Kam až teploty během teplého období v 15 – 16. století vystoupaly, než zase spadnuly do „maloledových“ hodnot se dá jen odhadovat, protože teploměrné souvislé řady se datují až od druhé poloviny sedmnáctého století, kdy už zase nastala „zima“. Ta skončila s devatenáctým stoletím a od roku 1900 se znovu nacházíme v klimatickém optimu. Pokud by mělo trvat stejně dlouho jako to předcházející, mělo by být teplo ještě 45 let.

Naprosto běžné meteorologické jevy se dnes zneužívají ke strašení globálním oteplením, aby se odvedla pozornost od problémů skutečně vážných a našel se pro voliče argument k vyprazdňování státních kas  dohodnutým směrem. Proto se píší katastrofické scénáře o vzedmutých mořích, povodních, vichřicích, nových pouštích. O sebezáchovné migraci rostlin, živočichů a lidí.

Pokud se za dvacet let začne ochlazovat, přijdou ti samí nestydatě s opakem a když to přeženu, budou chtít třeba zvýšit podíl skleníkových plynů v atmosféře, aby se teplota pro změnu o stupeň zvedla. Vládcové světa vykládají voličům o potřebě vynakládat ze státních rozpočtů miliardy na boj proti globálnímu oteplení, které nakonec, jako u nás v případě fotovoltaických elektráren, skončí v kapsách s nimi spřažených bílých koní.

Vymýšlí se řady nákladných opatření, které mohou počasí změnit podobně, jako před staletími církví organizovaná procesí a před tisíciletími čaroději nařizované kultovní oběti. Pokud po obřadech mizérie sama odezněla, bylo to podáváno jako zásluha církve nebo šamana. Pokud trvala dál, vysvětlilo se to lidem tím, že se za nápravu modlili málo vroucně a nebo příliš šetřili na obětních darech.

Ani teď tomu nebude jinak. Pokud se za pár let začne klima samo od sebe ochlazovat, budou vědci s vládci vypínat prsa a prohlašovat, že se vyhozené biliony vyplatily. Pokud ne, budou tvrdit, že se na nápravu mělo vydat mnohem víc, což zástupci zelené vědy už dnes z prozíravého alibismu prosazují.

Ukončená konference o globálním oteplování proběhla na nejvyšší úrovni a všichni tam pěli unisono. Proč tam nepozvali, nebo média nedala prostor vědcům, kteří se na problém dívají jinak? Proč je každý jinak myslící urážen a zesměšňován?

Vysvětlení je snadné. Svým argumentům nevěří ani samotní věrozvěstci.  Proto na mne už léta vedená kampaň o globálním oteplování působí stejně podezřele, jako všechno, co se nám podává pouze černobíle a je toho poslední dobou čím dál víc.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist