Další zabiják na obzoru?

Palmový olej coby zabiják nás lidí, stejně jako pralesů či životního stylu domorodců na Borneu.  Jistě jste to už zaregistrovali. Boj proti palmovému oleji je prostě dalším dílem nekonečného seriálu LHNSSV (Laické hysterie z neznámého, složitého či ze souvislosti vytrženého).

Na předchozí díl (GMO) už pomalu začal upadat prach, nemluvě o dílech ještě starších (zdraví nebezpečná Éčka, karcinogenní potraviny, nebezpečné živočišné tuky, pesticidy v zelenině a mase, …), takže máme díl nový. Uvidíme, zda-li se dočkáme nějakého byznysově využitelného efektu jako je třeba Fair Trade či emisní povolenky…

Olej, cukr, kalorie

Čím vším se provinil palmový olej? Je to údajně úplný tichý zabiják. A to díky nasyceným tukům. Ano –  nasycené tuky skutečně obsahuje. Ale obsahuje je i celá řada rostlinných i živočišných potravin, proti kterým se z neznámých důvodů žádný boj nevede. Samy o sobě nebezpečné nejsou, jejich “nebezpečnost” ovlivňuje řada dalších faktorů, zejména požité množství za časovou jednotku, životní styl, tělesné charakteristiky, apod. Zjednodušeně řečeno – palmový olej je rostlinný tuk, sám o sobě je neškodný- Alespoň pokud jej konzumujeme v přiměřeném množství vzhledem k naší tělesné konstituci a množství pohybu, který denně vykonáváme. Říci, že palmový olej, resp. nasycené tuky jsou nebezpečné, je stejná demagogie, jako říci to samé o cukru, tuku, kaloriích, apod. A má stejnou vypovídající hodnotu jako přepočítávání kalorií obecných potravin na kostky cukru.

Palmový olej je ale také levná náhražka jiných surovin. Ano, ale…  proč se tomu divíme? Potravinářské koncerny hledají nejlevnější suroviny. A proč? Ne díky své záludnosti a proradnosti. Chování koncernů přece řídí spotřebitelé – oni je nutí svými nákupními preferencemi k neustálé racionalizaci, tj. nabízet danou kvalitu co nejlevněji. Vnímat to jako konspiraci obrací logiku věci ad absurdum. Navíc – pokud teoreticky palmový olej zakážeme, stane se “nejlevnějším” zase něco jiného. Budeme pak bojovat i proti tomuto?

Každý se chce mít lépe

Výsadba olejových palem ovšem také ničí původní pralesy na Borneu a přispívá k požárům – což kritizují především aktivisté bohatého Západu za tichého souhlasu většiny západní populace. Tito lidé by rádi, aby destinace třetího světa nejlépe zůstaly tak, jak jsou – nedotknutá vegetace, domorodé pronárody se svou neměnnou osobitou kulturou, žijící radostně v chýších, živících se rybolovem, lovem a sběrem divoce rostoucích plodů, či pracujících na svých políčkách. Přesně tak je chtějí při svých turistických cestách vidět, předtím, než nasednou do letadla a odletí zase zpátky domů. Přitom tyto domorodé národy mají stejné materiální touhy jako lidé Západu, což mohou realizovat jen industrializací zemědělství, průmyslem, urbanizací, a všemi těmi věcmi, které jsme v Evropě už dávno udělali a proto se nám daří dobře. Rozvojový svět mýcením pralesů nedělá nic jiného, než dělali sami Evropané v uplynulých staletích. Požáry jsou dočasnou záležitostí, a nijak se neliší od pravidelných požárů třeba v Kalifornii, Austrálii či jinde na světě. Přeměna divoké v kulturní krajinu, tj. industrializace, urbanizace aj. aspekty zmodernizování života rozvojových zemí však přinese trvalé benefity jejich populaci (snížení úmrtnosti, zvýšení průměrného věku dožití, snížení nemocí, lepší nutriční standard, atd.). Takové přízemní záležitosti ale v očích romantického obyvatele vyspělého světa kazí jejich idylickou představu nezkaženého ráje.

Palmového oleje se proto nebojme. Nejenže nám neuškodí, ale spoustě lidem ve třetím světě jeho  konzumace umožňuje žít zase o něco malinko lépe.

Zdroj