S PŘÁTELI DO HOSPODY? ZATÍM JEŠTĚ ANO … ZATÍM

Dáme si pár kousků, vytáhnem pár cigaret, přátelsky si popovídáme, dáme číšníkovi dvě kila a jdeme spokojeně domů. Zatím si tuhle „vymoženost“ můžeme dovolit. Brzy nás o ni však levicová vláda připraví.

Není to jen o připravovaném plošném zákazu kouření v restauračních zařízeních, ale také o té elektronické evidenci tržeb, která má prý narovnat podnikatelské prostředí, o kontrolním hlášení DPH a dalších nesmyslných a svobodu občanů omezujících návrzích, se kterými současná Sobotkova vláda přichází.

Všechny možné odborné argumenty pro a proti vládním návrhům zaznívají dnes a denně v médiích, a proto bych radši uvedl pár příkladů, postřehů z každodenního života. Každé ráno jedu do školy autobusem přes malou obecní část Filipov. Stojí tu menší rodinný domek a ve spodní části je hospoda. Otevřená zřejmě není každý den, rozhodně je kuřácká a rozhodně je první a poslední, kterou v místě najdete. Vždy si vzpomenu na obavy, které mnozí hospodští vyjadřují nad zavedením EET. Ano, v takových vesnických hospodách asi profesionální pokladny mít nebudou. Asi na ně ani nemají peníze… kde by je taky vzali, když svůj podnik provozují převážně za účelem vytváření určitého sociálního prostředí a místa, kde se mohou štamgasti a další návštěvníci sejít, zahrát si karty, vykouřit krabičku startek, ucucávat hodinu z jednoho půllitru a rozlít si vlastní domácí slivovici. Také tu zlobí signál. Má to jednu výhodu – lidé si povídají mezi sebou a mobily mohou nechat v kapsách. Nevýhodou však je, že se Babišovi na Ministerstvo financí třeba nedoručí jejich účtenky.

Po škole si v Hlinsku občas zajdu na kafe či na pivo k „Pavlouskum“, což je další malá hospoda, kde je pravidelně obsazený štamgastský stůl ztrácející se v dýmu a pivním odéru. A mimochodem tu taky nemají internet. Občas se tu objeví i nějaká ta maminka s dítětem. Když je teplo, jdou si sednout na zahrádku, kde je čerstvý vzduch, narušený sem tam jen výpary z automobilů projíždějících po silnici vedle hospody. Když je zima, nic jim nebrání zalézt si na čaj do pár kroků vzdálené restaurace „U Hlineckého Koníčka“, kde se nekouří. V jedné z dalších restaurací se již na zákazy předpřipravili a založili klub… však nakonec to nebude město hospod, ale město klubů. Češi byli vždy dost vynalézaví a kreativní a věděli, jak klacky pod nohama odkopnout. Při jedné z mých častých návštěv hospůdek a restaurací jsem se jedné sympatické servírky i zeptal, co že sama soudí o EET a zákazu kouření. Naprosto jednoznačně odvětila, že se obává, že mnoho malých hospod bude muset skončit, protože na údržbu registračních pokladen a internetového připojení prostě nebudou mít peníze nebo budou muset zdražovat a přijít tak o množství pravidelných návštěvníků. A podtrženo to bude zákazem kouření a nařízeními typu – musíte nabízet alespoň jeden nealkoholický nápoj, který bude levnější, než kterýkoliv alkoholický.

O víkendu jdu „pracovat“ do Pohádkové vesničky při hotelu Podlesí, bavím děti i rodiče v rámci komentované prohlídky a jdu si do kanceláře pro výplatu. U stolů sedí tři slečny, jsou obležené stovkami papírů, faktur a účtenek… znenadání totiž vláda prosadila tzv. kontrolní hlášení DPH. V restauraci tu sice mají propracovanou elektronickou pokladnu, účtenku vám vyjedou i při koupi zapalovače, internetové připojení dobře funguje, restaurace je nekuřácká, ale co naplat – kdyby se udělala chybička v evidenci DPH, stálo by je to 30 000 Kč pokuty. A tak nezbývá, než zanechat své běžné práce a na pár dní se zavřít mezi všemožné výpisy a kontrolovat a kontrolovat, aby byl pan Babiš spokojený. Bylo mi řečeno: „To už bychom tu mohli zaměstnávat rovnou někoho z Finančního úřadu.“

A jak tahle šikana pracovitých, aktivních a obětavých lidí skončí? Mnozí budou muset tzv. zavřít krám. Hospoda, do které chodí 90% kuřáků, bude zet prázdnotou. Pivo, které stálo dvacku, bude stát třicet, aby se pokryly náklady na pokladny, tiskárny a internet. Úmyslně ani nerozebírám trapnou Babišovu kampaň o „levnějším pivu díky nižší DPH“. A další budou muset omezit provoz, omezit se ve své aktivitě a kreativitě, protože budou muset trávit desítky vyčerpávajících dnů nad kontrolním hlášením DPH.

A jak skončíme my, kteří si díky jejich píli a ochotě můžeme zpříjemňovat volné chvíle? Nikdo z nás z toho nebude mít užitek. Naopak. Nakonec to dopadne tak, že si hodíme židle na balkon nebo do garáže, vezmeme basu lahváčů, zapálíme si… a ministryně Marksová (přesněji Marxová) se svým pokrevním bratrem Dienstbierem nás poženou k soudu za porušování lidských práv sousedů nekuřáků.

Zdroj