Boj proti tabáku jako zastírací manévr: Je vše jinak? Od jeskynních dob jsme žili v kouři. Záhada: kuřáků je méně, rakoviny plic více. A co jaderný spad, očkování a chemikálie? Následuje zákaz tradiční kuchyně?

Dosud přežívají jen živočichové, kteří se dovedou přizpůsobit vnějším vlivům. K jejich základním obranám patří epiteliální tkáně (kůže a slizniční membrány), které kryjí a vystýlají tělo a brání volnému styku škodlivých bakterií a virů s vnitřním prostředím. Dále sem patří výměšky kůže a slizničních membrán.

Kouřením ke zdraví

Z tohoto pohledu není vhodné u lidí za každou cenu tuto vlastní přirozenou obranou často smívat a nahrazovat ji různými odmašťovacími a vonícími chemickými látkami z mýdel. Podobný problém ale může nastat u slizničních membrán v plicích. Cigaretový kouř vyvolává zvýšenou sekreci obraných látek a kuřákům vytváří vrstvičku slizu s dehtem v plicích a v této nehostinné vrstvě se příchozím bakteriím a virům přežívá jen stěží. Odborníci vám budou tvrdit, že to je nesmysl, ale na internetu se dají dát tyto poznatky vyhledat, navíc pozorujte ze svého okolí, nakolik kuřáci trpí na respirační choroby, chřipky a jiná onemocnění, kde vstupem jsou plíce. Ročně na chřipku pravidelně umírá asi 2000 lidí, na rakovinu plic asi 3000 kuřáků a 340 nekuřáků.

Statistika hovoří oficiálně jasně: každý 3. obyvatel České republiky v průběhu svého života onemocní rakovinou a každý čtvrtý na ni zemře. Jestliže je v ČR 10,5 milionů občanů a na rakovinu plic ročně zemře 52 mužů na 100 tisíc mužů a 13 žen na sto tisíc žen, je průměrný součet 65 lidí zemřelých na 200 tisíc našich obyvatel. U nás je tedy celkový počet 3413 úmrtí na toto onemocnění. Kuřáků je ale 2,3 milionů, tedy necelých 20 % (jiné statistiky uvádějí až 28%) z celkového počtu obyvatel. Přibližně každý šestý z kuřáků umírá na rakovinu plic, to je skutečnost a ne svévolné plácání nezkontrolované reality, navíc je třeba odečíst 10% případů rakovin plic u nekuřáků vlivem ozařování, vlákének azbestu, genetiky atd. Jistota každého z obyvatel, že zemře na nějakou z rakovin je ale větší, než záruka úmrtí kuřáka na rakovinu plic. Pochopitelně i kuřák má šanci zemřít i na jinou rakovinu, protože dělá i jiné nezdravé věci jako nekuřáci.

Od jeskyních dob jsme žili v kouři

Předběžné důkazy podporují hypotézu zvýšeného rizika vzniku karcinomu plic v důsledku znečištění vzduchu v interiéru v souvislosti se spalováním dřeva a uhlí při topení nebo uzení. Je prokázáno, že Homo Erectus již před miliónem let používal v jeskyních oheň, žil v kouři a v poslední sotva tisícině své vývojové existence bez kouře pouze projít kolem kuřáka je oficiálně považováno za smrtelně nebezpečné. Na konci 19. století byla rakovina plic zastoupena 1% ze všech typů rakovin, v roce 1952 to bylo již 5,66%. To, že zastoupení této nemoci roste, lze přičíst ale i jiným okolnostem, než jen kouření.

USA je vzorem po pokrokový svět, zákazy kouření a propaganda skutečně snížila počet kuřáků. Má to ale jeden problém: současně se zvyšuje počet úmrtí na rakovinu plic. Úmrtí na obezitu navíc předstihlo i tuto nemoc. V USA budou muset zakázat tloustnutí a kouření k tomu nebude moci pomáhat.

Nejčastějším typem rakoviny plic je nemalobuněčný karcinom, jde asi o 80% ze všech případů rakoviny plic. Především u nekuřáků se dá těžko zjistit z přirozeného důvodu. Podle britských výzkumníků se v průběhu sedmi let (2008 – 2014) tato nejčastější rakovina plic u nekuřáků více než zdvojnásobila z původních 13% na 28%, a v USA z 9 na 15% v roce 2012. Vše nasvědčuje tomu, že kouření není jediným důvodem skokových růstů karcinomů plic. Vznětové motory podle výzkumů univerzit prý způsobují až 6 % úmrtí na tuto nemoc v USA a Velké Británii.

O příčinách víme málo

Na počátku 20. století byla rakovina plic vzácností (umíralo se totiž většinou na plicní tuberkulóuzu, pozn. PP). V roce 1950 na tuto nemoc zemřelo již 1335 lidí, v roce 1960 byl skokem nárůst na 3538 a v roce 1986 dokonce na 5891 lidí. Není proto vůbec od věci teorie, že možná vše souvisí s prvními jadernými výbuchy a zvýšeným radioaktivním spadem.

Za mnohé zřejmě může i dříve neexistující používání chemikálií na praní, mytí, dezinfekci, příčinou růstu všech rakovin mohou být i moderní způsoby léčení a preventivní očkování. Čert ví, s čím vším ten mohutný nárust onemocnění rakovinou souvisí, jenom se ten zrádný původce nezná – a ani se až podezřele záměrně nehledá. S výájimkou kouření. Přitom v přírodě se člověk hořícími dýmy běžně otravoval a byl po generace geneticky vybírán k přežití těchto běžných pachů a jedů.

Není to trochu jinak?

Stále se omílají zvýšené náklady na léčbu kuřáků. Nemyslí si snad někdo, že na nějakou rakovinu a cévní onemocnění umírají pouze kuřáci a ostatní umírají pouze na sešlost věkem? Odborníci a politici nám stále tvrdí, že kuřáci jsou jediní, kteří celý život neplatili zdravotní pojištění a jejich léčeni je placeno ze zdravotních poplatků nekuřáků. Všichni nekuřáci ale nakonec stejně z jedné třetiny umírají na nějakou rakovinu, z druhé třetiny na cévní choroby a z těch ostatních se dožije úmrtí sešlostí věkem jen zanedbatelné procento.

Je snad léčba těchto lidí zadarmo a nikdo kromě kuřáků není léčen na nějakou tu rakovinu? Jediný rozdíl je pouze v tom, že si užijí důchodu déle než silní kuřáci. Nejvíce nás musí znepokojovat stav nových druhů nemocí od poloviny minulého století. Zvýšený výskyt astmat, alergií, snížená plodnost mužů a také zvýšený počet všech rakovin, mimo jiné i kůže tolik dnes hygienicky ošetřované a čisté.

Bez kuřáckých peněz se zhroutí důchody

V roce 2015 u nás bylo konečné zdanění ceny cigaret 79,7%, což je 60,59 Kč z průměrné ceny za krabičku cigaret, to znamená 3,03 Kč za cigaretu. Při vykouření cca 21 miliard cigaret v ČR je zisk státu (21×3,03 miliard) za rok 63,63 miliard Kč a zisk bude určitě stále stoupat, protože všem je to slíbeno. Dovede si někdo představit dnešní státní rozpočet bez oněch 63 miliard?

Kam se hrabe příjem ze stále oslavovaných evropských fondů, ze kterých jsme za deset let dostali po odečtení do EU povinně vložených peněz pouze 410 miliard. To naši kuřáci vložili za deset let dnešních 636,3 miliard Kč a jsou přitom pomlouváni, jak okrádají stát.

Každý může zvážit pro a proti – jenže to už se nesmí

Kouření je nekuřákům nepříjemné a zdraví škodlivé, to je pravda. A není člověka, který by to popíral, ale proč budou některé restaurace, pivnice a vinárny zákazem kouření v podstatě rušeny jen proto, aby se pouze nekuřáci mohli najíst, napít a diskutovat o politice? To není nevinná politicky korektní drobnost. To je začátek kulturní diskriminace, která se brzy rozšíří i na požívání alkoholu, cukrovinek a jistě i knedlíků, až se zjistí, že způsobují vznik rakovin tlustého střeva – a na tuto rakovinu u nás umírá nejvíce lidí.

Brzo se uzákoní zákaz spalování papíru, PET lahví, kostí, listí a všeho ostatního kouř tvořícího materiálu, již dnes se totiž ví, že se i přes snížení počtu vykouřených cigaret bude výskyt rakovin zvyšovat. Když pomineme některé nemoci, u kterých kouření naopak působí pozitivně (omezuje především Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu, myomy, pomáhá hubnout, snižuje stres, krátkodobě zvyšuje mozkovou aktivitu atd)., je přesto jisté, že nadměrné kouření délku života zkracuje.

Vždy jde o množství vykouřených cigaret. Donedávna se považovala jedna cigareta za totéž jako jedno kafe, nebo jedno rozčilení: Vše se sečetlo a výsledek byl měřítkem k potenciálně se blížícímu infarktu či mozkové mrtvici. V této pozici je kouření největší zdravotní hrozbou a zárukou zkrácení užívání si důchodu.

Neměli bychom nechat na každém, aby si to rozhodl? Ne, to už se nesmí.

Zdroj