Slunce vstupuje do stávky: První letošní den bez skvrn! Země se ochlazuje!

Slunce je ve stávce, protože poprvé od 17. července 2014mu chyběly sluneční skvrny. Sluneční aktivita je neobvykle slabá. Už na konci května 2015a na konci března 2016 byla pozorována jen nepatrná sluneční aktivita. Nízká sluneční aktivita vede ke globálním a regionálnímu ochlazení. To bylo známo už v 18. století, jelikož na tom někteří lidé v obchodování s pšenicí zbohatli.

Současný sluneční cyklus (SC) 24 je nejslabší za více než 100 let.

A když použijeme novou metodu počítání, tak byl SC 24 k 1. červenci 2015 (podle relativního čísla slunečních skvrn) nejslabší za téměř 200 let: Solární aktivita od roku 1700 – meteo.plus:

Následující graf ukazuje relativní čísla pro časové období 1820 až do současnosti (zdroj: SIDC), které jsou vypočteny pomocí počtů slunečních skvrn. Světle zelená barva zobrazuje denní hodnoty. Tmavá barva ukazuje měsíční a roční průměry. Kvůli dlouhodobému trendu byla přidaná červená linie s průměry za 5,5 roku (tj. za polovinu cyklu) a také modrá linie ukazující 30 letý průměr.

Sluneční cyklus byl v porovnání s cykly za posledních 200 let slabý. Zatím byly nejvyšší denní hodnoty současného cyklu jen 135 slunečních skvrn. Žádný cyklus nebyl tak slabý od SC 7 (který začal v roce 1823). Měsíční průměrné hodnoty jsou v současnosti velice nízké. Zdroj: Solární aktivita od roku 1700 – meteo.plus:

Poznámka:

„1. července 2015 byly relativní počty nahrazeny homogenizovanou verzí. Nové relativní počty jsou teď bezprostředně dostupné. Srovnání mezi starou a novou verzí ukazuje rozdíly. Více informací na SIDC/SILSO.“

Střední mezinárodní relativní číslo sluneční skvrn (SN Ri) za posledních 13 let počínaje červencem 2003 až do května 2016 je SN 39 – což je značně pod kritickou hodnotou SN50. http://sidc.oma.be/silso/datafiles.

To by mohlo mít důsledky, neboť jak věří někteří experti, bylo dosaženo prahu pro ochlazování. Tady píše BerlinerWetterkarte:

„Střední číslo v každém cyklu s více než (přibližně) 50 po delší dobu je spojeno s nadnormálními teplotami. Je-li střední počet v každém cyklu pod 50, vede to k podnormálním teplotám, tj. ke studenému období!…“

Časová prodleva, než dojde k dopadu slabé sluneční aktivity na klima, závisí na tepelné setrvačnosti oceánů – podle různých studií – je mezi 8 až 20 lety: Časová prodleva zemského klimatu oproti slunci = 14 ± 6 let.

Od června 1997 do ledna 2016 si dal pohyb globálních teplot přestávku. Vidíme toz nezfalšovaných satelitních teploty z RSS:

„Obrázek 1: Lineární regresí metodou nejmenších čtverců získaný trend z datové sady odchylek středních měsíčních globálních teplot povrchu od stanoveného normálu ukazuje, že za dobu 18 let a 8 měsíců od května 1997 nedošlo k žádnému globálnímu oteplování, ač v období této Přestávky došlo k celé jedné třetině všeho antropogenického účinku na klima.“ Zdroj: Pauza visí za špičky prstů

Mohutná událost El Niño koncem roku 2015 přechodně tu oteplovací pauzu zastavila:

Data o teplotách dolní troposféry RSS od roku 1978 ukazují od roku 1998 už jen statisticky nevýznamný vzestup teplot. Zdroj:  www.woodfortrees.org/trend

Při použití satelitních dat sady UAH vidíme, že se od března teploty propadají, jelikož oteplující účinek El Niñouž upadá:

Zdroj: UAH Global Temperature Update for May, 2016: +0.55 deg. C

Také data od NCEP ukazují, že v červnu 2016 pokračuje ochlazování, jak to zobrazuje následující graf:

Zdroj: weatherbell.com/temperature.php

Jelikož El Niñouž uvadlo, tak se v projekcích pro nadcházející měsíce očekává ochlazení způsobené La Niña: EL Niño je mrtvé, La Niña žije! – Aktualizace ENSO květen 2016

Je tu tedy jen otázka, za kolik měsíců se přestávka globálního oteplování vrátí a nakolik slabé slunce Zemi ochladí.

Navíc podle Svensmarkova mechanismu mezi slabou sluneční aktivitou a tudíž silnějším kosmickým zářením může vést až k 100 násobně většímu formování mraků v troposféře. To nedávno potvrdily i výzkumné výsledky z CERN.

By P Gosselin on 4. June 2016

By Schneefan

Zdroj