Nositelné Nobelových cen příkře odsoudili protigenetické tažení Greenpeace

Uveřejněno dne 11 července 2016 v 11:55

Chcete se zaručeně stát terčem nenávisti environmentálních aktivistů? Buď si na dvorku vybudujte jadernou elektrárničku anebo se pusťte do výzkumu geneticky modifikovaných organismů. Přestože jsou GMO nesmírně slibné v mnoha oblastech lidských aktivit, střetávají se s odporem, v němž účel nevybíravě světí prostředky a někdy až hraničí s šílenstvím. Taková kampaň pro brexit, která běží už celou řadu let. A v čele tohoto hnutí jsou Greenpeace. Jak se ovšem zdá, lidem už dochází trpělivost.

Sir Richard J. Roberts (2007). Kredit: paloma.cl / Wikimedia Commons.

Sir Richard J. Roberts (2007). Kredit: paloma.cl / Wikimedia Commons.

Celkem 107 nositelů Nobelovy ceny si teď dalo tu práci, že připojili svůj podpis k dopisu, kterým veřejně vyzvali Greenpeace, aby genetiku nechali být. V současnosti přitom ještě žije asi 296 nobelistů, podepsal tedy zhruba každý třetí. Organizátorem této kampaně je Richard Roberts z výzkumu New England Biolabs, který je spolu s Phillipe Sharpem nositelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicíny z roku 1993, kterou dostali za objev intronů. Roberts prohlásil v rozhovoru pro Washington Post, že signatáři dopisu jako vědci velmi zřetelně vidí, že to co dělají Greenpeace, je svinstvo (Roberts to řekl diplomaticky, ale myslel to tak).

Randy Schekman (2012). Kredit: James Kegley / Wikimedia Commons.
Randy Schekman (2012). Kredit: James Kegley / Wikimedia Commons.

Zajímavé přitom je, že přinejmenším někteří signatáři výzvy podle všeho nejsou zavilí nepřátelé Greenpeace a podobných organizací. Například nobelista Randy Schekman z Kalifornské univerzity v Berkeley je z nějakého důvodu překvapen tím, že Greenpeace, kteří podle něj tak pěkně podporují mainstreamové klimatology ve věci globálního oteplování, zároveň tak strašlivě poškozují genetiky, lékaře a zemědělce ve věci GMO. Takže to nejspíš od nobelistů není osobní.

V textu výzvy se píše, že vědci i příslušné úřady, komise a vládní agentury opakovaně a konzistentně zjistili, že biotechnologické plodiny i potraviny jsou stejně bezpečné, ne-li bezpečnější, než plodiny vyrobené jinými postupy. Platí to jak pro lidské zdraví, tak i pro životní prostředí a biodiverzitu. Nobelistům nejvíce hnul žlučí odpor Greenpeace k takzvané zlaté rýži, tedy GM rýži, která je vylepšená o provitamín A, a která byla vyvinuta z humanitárních důvodů, kvůli globálně se vyskytující avitaminóze, chronickému nedostatku vitamínu A (vitamin A deficiency, VAD). Podle WHO trpí touto avitaminózou asi 250 milionů lidí, včetně 40 procent všech dětí rozvojového světa do 5 let věku. Takhle to nezní tak hrozně, znamená to ale spoustu slepých a 1 až 2 miliony mrtvých ročně, jejichž smrti bylo možné předejít.

Aktivisté mají s GMO očividně problém. Kredit: Rosalee Yagihara / Wikimedia Commons.

Aktivisté mají s GMO očividně problém. Kredit: Rosalee Yagihara / Wikimedia Commons.

Vědci se dnes shodnou na tom, že technologie editace genomů zemědělských plodin pomocí genomových editorů, jako je například CRISPR, není pro okolí nebezpečnější, nežli běžné šlechtění plodin klasickými postupy. Naopak je v řadě ohledů přínosnější pro lidské zdraví i životní prostředí. I pokud jde o GMO jako takové, podle květnové zprávy americké agentury National Academies of Sciences, Engineering and Medicine neexistují solidní důkazy, že by GM plodiny poškozovaly zdraví lidí nebo prostředí. Abychom ovšem byli spravedliví, zmíněná zpráva zároveň podotýká, že GM plodiny jsou stále relativně nové, a že je předčasné dělat definitivní a komplexní závěry o jejich bezpečnosti. Jistá obezřetnost je vždy namístě, v případě genetiky jde ale ze strany Greenpeace o očividně iracionální nenávist, o jejímž původu by jistě bylo zajímavé spekulovat.

Greenpeace na svých webových stránkách označuje geneticky vylepšené organismy za „znečištění“ a prohlašuje, že vědci manipulují s geny nepřirozeným způsobem a vytvářejí tím pádem nepřirozené rostliny, živočichy a mikrobi, které se mohou šířit jako mor, křížit se s přirozenými organismy a kontaminovat prostředí i svět budoucích generací. Jsou to velká slova, doutnající náboženským zápalem, se skutečností toho ale mají společného asi tolik, jako hrozby apokalypsou kvůli výstavě spodního prádla.
Hádky mezi vědci a antigenetickými aktivisty, z nichž mnozí nejspíš věří tomu, že v sobě nemají jediný gen, nejsou nic nového. Autor článku ve Washington Postu Joel Achenbach tudíž nevěří tomu, že by 107 nobelistů mohlo změnit život a názory bojovníků proti kukuřici z řad Greenpeace. To ale určitě není tím hlavním účelem snažení nobelistů. Hraje se o duše obyčejných lidí, které se Greenpeace snaží vystrašit svými nesmysly a přesvědčit je, aby požadovali značení výrobků s GMO, nejlépe světélkující zelenou lebkou se zkříženými hnáty. A na veřejnosti by právě nositelé Nobelových cen, zvláště v tak hojném počtu mohli a měli být slyšet. Za OSLA jim držíme palce.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist