Pomsta zelené mafie?

Ministr Pavel Drobil byl po dvaceti pěti  letech  (vyjma krátkého působení paní Bízkové) první, který z falešně ideologického úřadu začal budovat skutečný orgán státní správy.

Přinesl řadu podnětů k nápravě neúnosného stavu,  zde již dlouhodobě  zakopaného ekologismu. V dřívějším profesním působení se zřejmě málo setkal s temnými praktikami, které nyní  neustál. Určitě zde platí heslo „za dobrotu na žebrotu“. Z vlastních zkušeností upozorňuji  na aspekt, kterému se zatím media nevěnují.

Do Státního fondu životního prostředí se odvádějí ze zákona poplatky a pokuty od průmyslových podniků, které se částečně zpětně přerozděluji do krajů. Přerozdělování financí a různé dotace na akce životního prostředí řídí jmenovaná rada fondu. Některé z dotací  však přímo podléhají rozhodnutím ministra. Marné byly mnoholeté žádosti krajů, aby vybrané finanční prostředky zůstávaly v regionech, kde se vybírají.

Již uvedený krátký nástin působnosti Státního fondu může vyvolávat otázky, zda dlouhodobě zde nedocházelo k možné korupci. Přispívá k tomu například i nedávno zveřejněná kauza ministra Ambrozka, neschopného prokázat milionové příjmy. Na stejné lodi je  i pan Bursík, za kterým se táhne  další niť kauzy Zelená úsporám. Dále již nerozvádím  prosazení nedomyšleného zákona na podporu obnovitelných zdrojů včetně známých solárek. Z mnohaletého působení mnoha ministrů životního prostředí se nikdy nic nevyšetřilo a ani nevyšetří.

Přání vyřadit z politiky Stranu zelených  od zhruba padesáti procent  občanů chodících k volbách se krátkodobě podařilo. Nesmí se však zapomenout na ty, kteří žili z nesmyslných financí poskytovaných zemskými vládami Rakouska na zastavení Temelína i úspěšně vybíraných výpalných „dotací“ od investorů. Nad takto získanými miliony se zatím rovněž nikdo nepozastavil. Ekologisté nejsou potlačeni,  využijí všech možností a  příležitostí  ke zpětnému  uchopení  vlády. Mají stále své skryté zastoupení ve sdělovacích mediích a pokud se podaří publikovat názor odlišný od jejich představ je od nich autor nikoliv věcně, ale ideologicky sprostě urážen.

Mohu pouze doporučit, aby do kauzy pana ministra Drobila byly vyšetřujícími orgány zahrnuty rovněž další nastíněné,  možné dlouhodobé korupce. Pokud se to nepodaří, budou chapadla chobotnice zasahovat stále častěji  do politiky i ekonomiky státu.

RNDr. Jiří Hanzlíček