Cyklistická prasata opět útočí

Uveřejněno dne 31 srpna 2016 000 10:37

Motto: „Záleží nám na místech, kde žijeme. Jsme starostové, primátoři, členové městských zastupitelstev, ale i občané, kteří chtějí zlepšovat prostředí ve svých městech. Víme, že jízdní kola sem patří stejně jako veřejná doprava, pěší a automobily. Chceme budovat integrovanou dopravu, ne rozdělovat obyvatele na cyklisty a řidiče.“ (Úvod ze serveru Cyklomesta.cz)

Nádherné, že? Do kamene bych to dal tesat, zvláště to poslední souvětí. Nechceme rozdělovat obyvatelstvo. Jak úžasná, velkolepá myšlenka.

Jenomže, potom si otevřete jiné webové stránky filler.blog.respekt.cz a na nich stojí mimo jiné toto: „A žádné drakonické vyhlášky nepomohou, protože když cyklistům neumožní pohybovat se po městě legálně a bezpečně, budou se po něm pohybovat nelegálně a nebezpečně“. Tedy už ne tolerance, ale normální prachsprosté vydírání typu: „Buďto to bude podle nás, anebo vám budeme dělat problémy“. Autorem tohoto slintu není nikdo jiný, než známý fanatik Vratislav Filler.

Jaká je tedy potom praxe? Příkladů je doopravdy hodně. Třeba tyto:

Zlín zvažuje vznik cyklozón. Kvůli konfliktům cyklistů s chodci

Cyklisté vs. chodci ve Zlíně. Neumí se respektovat a zaměstnávají policii

I ve Zlíně si naivně mysleli, že to s cyklisty půjde po dobrém a že toleranci a ohleduplnosti, kterou cyklisté tak rádi hlásají, bude učiněno zadost. Nutno říct, že bylo, ale jen krátkou dobu.

Kauza Havlíčkovo nábřeží

Jedná se o jednu z nejkrásnějších promenád ve Zlíně, a zároveň i místo, které používali více jak 60 let školáci k cestě do školy nebo chodci při cestě do Baťovy nemocnice. Že by občané o tuto cestu mohli díky agresivním cykloprasatům přijít, to nikoho ani ve snu nenapadlo. Když se chodník proměnil na cyklostezku, nějako dobu to fungovalo bez problémů. Většina cyklistů ve Zlíně neměla v hlavě nakáleno a uvědomovala si, že není možné odříznout přístup pro obyvatele dolní části Zálešné a nechat je celou čtvrť obcházet přes ulici 2. května, kde jezdí jedno auto za druhým a jen tak mimochodem, v extrémním případě si je nechat prodloužit cestu o 400 metrů.

Případ 1. Jsem školák, žák druhé třídy (8 let), a chci jít do školy. Na silnici sám na kole nesmím, rodiče, (majoritní heterosexuálové) makají od rána v práci, aby jim stát schramstnul část výdělků a měl peníze, mimo jiné i pro parazity, pracující v nejrůznějších neziskových organizacích, zabývající se velmi podezřelou činností.

zlin_1a

Cesta do školy nejkratší cestou, 270 metrů, asi 8 minut.

zlin1b

Takto bych měl jít podle představ cyklistických prasat, 630 metrů (rozdíl 360 metrů) asi 20 minut (rozdíl 12 minut). Pokud bych se řídil zákonem a volil legální cestu, za školní rok najdu o cca 140 kilometrů více (194×2×360), a zbytečným obcházením ztratím 77 hodin času.

Případ 2.  Důchodkyně (85 let), která ještě pamatuje, jak soudruzi z KSČ vyháněli ze Zlína „odporného vydřiducha“, kapitalisty Baťu. Celý život jsem ctila zákony a lidskou slušnost. Chtěl by jít na kus řeči za kamarádkou ve vedlejší ulici. Už doopravdy sotva chodí, auto nemám, sousedka důchodkyně už chodí jen s pomocí tzv. chodítka.

zlin_2a

Cesta nejkratší (nicméně-nelegální, protiprávní) 100 metrů, pro mi asi 5 minut.

zlin_2b

Cesta opět dle cyklistických dobytků, 360 (!!!!!) metrů (rozdíl 260 metrů, tedy 3,6 násobek), pro ní, starou bábu, která se rychle unaví, tak 20 minut.

Potřebuje toto komentář?

A jakou radu nám dávají zlínští cyklopošuci? Přečtěte si to, fakt to stojí za to.
Kauza Třídy Tomáše Bati

Na velmi vytíženém chodníků si uřvaná cykloprasata vyvřískala polovinu. V určitých časech chodník tak-tak že stačil chodcům. V ulici jsou např. OSSZ, ÚP, Univerzita Zlín, SPŠ, divadlo, desítky obchodů, restaurací – ale především poliklinika. Pamatujete na sliby, které nám cylopošuci dávali ještě před necelým rokem? Zabereme jen málo frekventované chodníky, kde chodce potkáte tak jednou za hodinu. Budeme ohleduplní, budeme jezdit jen tzv. sichrtempem, tj. do 20 km/h. A dnešní zlínská realita? Na narvaném chodníku několik desítek centimetrů od chodců, se běžně jezdí 40 km/h, mnohdy i rychleji. 20 km/h zde nejezdí nikdo. Zkuste protáhnou auto půl metrů od cyklisty, a na křižovatce vám ukopne zrcátko. Dle cyklistů je správná vzdálenost auto od kola 1,5 metrů. Proč to také neplatí pro cyklisty vs. chodci? To přece nejde, omezovat někoho, kdo se sám pasoval do role minimálně poloboha.

Protože ne všichni kolaři jedou stejnou rychlostí, předjíždějí se přes část, na které nemají co dělat. Počkat, až bude v protisměru místo? Ani náhodou, chodec je přece tolerantní a včas uhne. Cykloprasata dokonce neměla ani tolik soudnosti, aby cyklostezku přerušila před poliklinikou (cca 100 metrů). Vzhledem k tomu, že jde o velice frekventované místo, kde se denně pohybují stovky lidí, kteří nejsou v příliš dobrém zdravotním stavu, mělo by jít o samozřejmou věc. Ale ne pro cykloprasata. Přece těch 100 metrů nebudou kolo vést. To by bylo pod jejich úroveň. Když jdete s horečkou nebo s bolestí zubu k doktorovi, určitě nebude mít myšlenky na to, dávat pozor na bezohledné idioty, kteří kolem vás proletí rychlostí osobního auta. Navíc na chodnících s takovou rychlostí nikdo nikdy nepočítal. Pamatujete na hysterický řev sluníčkářů, když se na vybraných dálnicích měla zvýšit rychlost na 150 km/h? Zásadním argumentem v té doběl bylo to, že dálnice na takovou rychlost nebyla konstruovaná. Byl chodník na Třídě Tomáše Bati konstruován pro rychlost 40 km/h? Odpovědět si můžete sami.

Ale i na cykloprasata došlo. Jeden z největších fanatiků, který by udělal (v Brně) cyklostezky snad i na hřbitově a všechny auta nechal sešrotovat musel chtě nechtě přiznat (díky zákonu o přístupu k informacím), že sám moc příkladem nejde. Ročním nájezdem 58 tisíc kilometrů patří v ČR k lidem s vysoce nadprůměrným užíváním automobilu. To bych u takového člověka skutečně nečekal. Potvrzuje se tak několik známých faktů. Za prvé, že sluníčkáři a podobná verbež je prolhaná až do morku kostí a neštítí se absolutně ničeho, za druhé, že rčení: Káže vodu, pije víno (i když tento člověk spíš víno chlastá po sudech) platí i v roce 2016 a především se potvrdilo, že se bez auta, chtě nechtě obejde jen velmi malé procento obyvatel.

Veřejná doprava, která jediná má potenciál IAD, totiž prochází krizí, za kterou nemůže ani tak neochota lidí cestovat vlakem, metrem, autobusem nebo tramvají, jako spíše na fakt, že zde neexistuje koncepce, jak HD vést. Peněz do ní sice stát nebo kraje nacpou více jak dost (to ostatně i do stavby silnic a dálnic také), ale praktický výsledek není moc vidět. Na jedné straně máme sice extrémně drahé nové dopravní terminály (např. Hradec Králové nebo metro v Praze-Proseku), ale na druhé straně zas vozový park v zoufalém stavu, v Praze potom travaje a autousy bez klimatizací apod. Soukromé firmy, které zajišťují smluvní přepravu ždímou stát či kraje tak, že se opět uvažuje o jakési náhradě za socialistické ČSAD. Chybí řidiči, kteří hromadě odcházejí do důchodu nebo do zahraničí. Situace je tak bídná, že firmy v ČR nemohou sehnat ani Ukrajince. To ostatně platí i v jiných profesích. Chybí centrální koordinátor, který by zajistil to, že spoje budou navazovat a že dodržovat časy jízdních řádů bude možné i s autobusem, a ne s Porsche 912. Přesto nám MD neustále tvrdí, jak je HD výhodná a jak dělá vše pro to, aby lidi do vlaků a autobusů dostali.

Jinak nám chybí silnice a dálnice, neboť dosud nemáme moderní zákon o vyvlastňování, který by zvýhodnil dlouhodobého vlastníka půdy před zemědělci, kteří, pokud by dostali do rukou nějaký zemědělský nástroj, způsobí si tržnou, sečnou nebo bodnou ránu, případně amputaci nějaké končetiny. Jednoduše, spekulanti. Na našich silnicích moc bezpečno potom není, nemilosrdně sice trestáme překročení rychlosti na dálnici (snad jde už o obsesi ze strany MD), ale takovýto pitomec, díky našim zákonům, dílo poslanecké sněmovny, kde se chlastá jako o závod, odejde jen s pokutou. To není moc optimistické zjištění.

Místo toho, aby se kritická situace řešila, vymýšlejí se nejrůznější způsoby, jak motoristy zkásnout a jak jim znepříjemnit život. Třeba právě tím, že budeme bezmyšlenkovitě podporovat cykloteroristy.

Tenkrát na Západě

Jistě znáte ty cykloprasečí kydy o tom, jak jsme zaostalí, jak je vše na Západě super a jak tam všichni cyklouny milují až za hrob. Že ne vše, co se říká o Západě je pravda ukazuje současná migrační krize více jak výmluvně. Za minulý rok jen v Německu (vyspělý Západ) proběhlo více jak 90 žhářských útoků na ubytovny uprchlíků (průměrně tedy hořela jedna ubytovna za 3,8 dne). V ČR (hnusný, xenofobní a zaostalý Východ) to byla nula, i když u nás takováto zařízení také máme (pravda, ne tolik co v SRN). Protože nebyl nikdy žádný pachatel vypátrán, soudí se, že jde o akci místních občanů za tiché podpory samosprávy a policie. Sice se jim ani tak moc nedivím, ale žhářství není moc kulturní prostředek pro odstranění problémů.

A nyní zpět k cykloprasatům – zadejte si do vyhledávače německý výraz pro bezohledný cyklista. A dostanete 38 600 odkazů! Tady je seznam několika z nich.

Ich habe ein Problem mit Fahrradfahrern

Haltet Euch gefälligst an die Regeln!

Rücksichtslose Fahrradfahrer

Radfahrer auf Abwegen

Aktion gegen Rowdyradler in Kronshagen

Ich wünsch’ dir Glasscherben

Ärger über rücksichtslose Radfahrer

Radler gegen Fußgänger

Härtere Strafen für Rad-Rowdys?

Nejsou to žádné odkazy na jakousi šedou zónu internetu, kde se dozvíte vše, co si přejete, ale odkazy na solidní servery v Německu a Rakousku.

Má tady ještě někde chuť tvrdit, jak tam na Západě cyklisty milují?

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist