ELEKTROAUTA EMISNÍ PROBLÉM NEŘEŠÍ, HLÁSÍ DEKRA ZE STUTTGARTU

Uveřejněno dne 9 prosince 2016 000 9:15

Proč elektroauta škodí ve městech skoro stejně jako diesely? Stuttgart se řadí mezi ta německá města, která se nejvíce potýkají s kvalitou ovzduší, a tak není divu, že se zde také stále přiostřuje boj proti motoristům. Hlavním problémem nejsou ani tak emise CO2, ale hlavně mnohem škodlivější prach a jemné částice. Nezávislé měření Dekry však ukázalo, že elektromobily nejsou ani zdaleka řešením. Jejich negativní „příspěvek“ k znečištění se v provozu blíží autům s běžným spalovacím motorem. Jak to?

Feinstaubalarm je ve Stuttgartu stále častější – zákaz vjezdu nákladních aut do města je při zhoršených emisních podmínkách rozšířen i na osobní auta. To samozřejmě omezuje spoustu lidí, a tak se ve městě aktuálně odehrávají bouřlivé diskuze o řešení problému. Město motivuje lidi k využívání hromadné dopravy, zákazy směřuje zejména na majitele dieselových aut, která jsou přece špinavá, a preferuje elektromobilitu. Jenže, jak ukázalo měření prachu a jemných částic, které provedla nezávislá společnost Dekra, v praxi přispějí elektromobily ke zlepšení ovzduší ve městě mnohem méně, než se od nich očekává. Jak už to ale tak bývá, je velmi složité přenést politickou „zelenou“ diskuzi do věcné roviny naměřených hodnot a faktů. A protože i u nás je pro politiky a různé zelené organizace módní vzít si do hledáčku motoristy a vymýšlet jim různá omezení a zpoplatnění, použiji aktuální stuttgartskou kauzu a interpretaci hodnot šéfem stuttgartské Dekry Clemensem Klinkem k tomu, abych alespoň trochu přispěl k rozšíření obzorů nás všech. Jaké jsou tedy emise elektromobilu?

Naměřené hodnoty hovoří jasně.

Měření Dekry provedená v roce 2015 ukázala, že ve Stuttgartu je každý den uvolněno do ovzduší v průměru 475 kilogramů prachu a jemných částic. Jenže jen 77 kilogramů pochází z automobilových výfuků. Zbylých téměř 400 kg, tedy zhruba 84 procent, vzniká odvalováním pneumatik, třením brzdové soustavy a tzv. resuspenzí pouličního prachu (znovuvíření částic prachu uložených na vozovce). Z toho plyne jasný závěr – drtivou většinu emisí pevných částic vyprodukuje i projíždějící elektromobil a rozdíl mezi ním a běžným autem se spalovacím motorem je v tomto ohledu téměř zanedbatelný.

Zákazy vjezdu podle typu pohonu jsou nesmysl!

Z technického pohledu totiž dnešní moderní turbodieselová auta vybavená nejrůznějšími systémy a hlavně filtry pevných částic produkují z hlediska pevných prachových částic menší hodnoty, než auta benzinová. Ukazuje se, že paušální zákazy vjezdu podle typu pohonu, nemají téměř žádný smysl – druh pohonu a z něj vzniklé emise, totiž kvalitu ovzduší z hlediska pevných částic víceméně neovlivňují. Nedávno byly rovněž otevřeny diskuze o filtrech pevných částic i pro benzinové agregáty a vypadá to, že se jich skutečně dočkáme.

Zdroje pevných částic? Třeba i plynový kotel

Pevné částice ve vzduchu jsou ze zdravotního hlediska nebezpečný prevít. O tom žádná. Jenže další stuttgartské měření, tentokrát z roku 2014, realizované úřadem pro životní prostředí a ochranu přírody, ukazuje, že místní emise pevných částic z výfuků tvoří jen 6 % celkového počtu škodlivého prachu. Dalších 31 % mají na svědomí právě již zmíněné odvalující se pneumatiky, tření brzdového obložení a víření pouličního prachu projíždějícími vozy. Jenže více jak polovina prachových částic ve vzduchu nevzniká v daném místě měření, ale je produkována jinde a přítomna tak jako tak. Kromě velkých znečišťovatelů za ní stojí i střední a malé spalovací zdroje, jako jsou třeba i obyčejné plynové kotle s malým hořákem. Kromě toho je při pohledu do historie jasně patrné, že z hlediska snižování škodlivých emisí vypouštěných do ovzduší udělal právě automobilový průmysl největší pokrok.

Řešení? Žádné uzavírky, ale naopak plynulá doprava a čištění silnic

Politici ve Stuttgartu, a jsem si jistý, že i u nás, volají při zhoršených emisních podmínkách po regulacích dopravy, uzavírání jízdních pruhů a podobně. Jejich řešení ale většinou vede k tvorbě kolon, což je přesně to, čeho by se měli vyvarovat. Emise pevných částic vznikají při brzdění a rozjíždění, takže naopak plynulá doprava co možná největším počtem jízdních pruhů je receptem na snížení emisí. Dalším účinným příspěvkem k lepšímu vzduchu je pravidelné a důkladné čištění povrchu silnic. Jenže to znamená plánování, práci a peníze navíc…mnohem jednodušší je omezovat řidiče, kteří mají jen málo možností se bránit. Co na tom, že ovzduší se tím nezlepší, ale pojmenovali jsme nepřítele – je jím motorista. Tedy vlastně skoro každý z nás.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist