Politika zelených bláznů

Je to čím dál horší, a jak to tak vypadá, ani to lepší nebude. Řeč není o ničem jiném, než o dopravě v ČR. Nelepší se podmínky pro individuální dopravu, nelepší se ani podmínky pro hromadnou dopravu a dovoluji si říci, že ani pro tolik protěžované cyklisty to není v současné době lepší než před dvěma lety, když nastoupil na MD exředitel jedné z nejprovařenějších firem u nás (Skanska) Daniel Ťok.

Problémy, jak to vypadá, má všude, kam se podívá-mýto, lokomotivy, nehodovost, dopravní obslužnost, výstavba a opravy komunikací, plánování nových dopravních staveb, problémy s dálnicí D8 a nejnověji potom naprosto skandální odměny na MD a trapný pokus hodit problémy s D8 na majitele lomu, který v kritickém úseku funguje již 50 let. Nutno přiznat, že toto všechno není jen jeho vina a řadu problémů je dílo z pekelné kuchyně s názvem Poslanecká sněmovna či Senát, mezi lidem spíše známý pod jménem senilát.

Největší tragédií je to, že neustále chybí to hlavní-realizovatelné koncepce či, v případě ČR, jakákoliv koncepce dopravy. Věci se tak dělají nahodile, bez návaznosti a chaoticky, tedy zbytečně draze, opatření nejsou dotažena do konce, takže i poměrně dobrý nápad se může změnit v paskvil, což se nezřídka děje. Asi nejlepší by bylo zkopírovat dopravní koncepce z některých motoristicky vyspělých států, tedy spíše z toho, co u nich platilo v osmdesátých nebo devadesátých let, než se tam začaly projevovat zákony a nápady navržené zelenými pošuky, například ten, že se snížením rychlosti na 30km/h sníží i emisní zátěž. To se ale evidentně nechystá.

Proč tolik problémů s dopravou?

Infrastruktura přestává stačit. Po roce 1989 se naše společnost začala měnit. Mimo jiné se zvedly i nároky na kapacitu dopravy, a to jak osobní, tak nákladní. Proč to tak bylo? Zvyšovala se přeprava zboží, neboť se ho více spotřebovalo a vyprodukovalo. Firmám se vyplatilo postavit jednu velkou továrnu a rozvážet zboží po celé Evropě, neboť strojní zařízení bylo tak drahé, že i doprava na velké vzdálenosti vyšla výrazně levněji. Tedy centralizace výroby (skladování) a tím pádem i centralizace pracovních míst a na to návazné přemisťování obyvatel směrem k pracovním místům, mimo jiné mnoho let doporučované především pravicovými (tedy spíše pseudo-pravicovými) stranami. Jistě si mnozí vzpomínají, jak nám naši pravicoví vůdci dávali za příklad USA, Velkou Británii nebo Německo a na občasné poznámky, že jsou to přece jen větší státy s více centry a že bychom si spíše měli brát příklad z Rakouska či Dánska jen mávali rukou a nazývali je levičáckými, v řadě případů i bolševickými názory. Výsledek můžeme vidět v Praze (Brně, Ostravě) a okolí.

Co může (mohl) stát v tomto případě dělat? Nevím přesně, jaké má páky na to, aby pracovní příležitosti byly více rozprostřeny v celé ČR, ale určitě nějaké má. Není důvod pro to, aby bylo všechno v Praze, Česká pošta může mít ředitelství klidně v Brně, České dráhy v Ostravě atd. Jistě by se našly i určité výhody pro zahraniční firmy, aby necpaly svoje provozy do už tak zoufale přetížených Středních Čech. Je to sice regulace, ale bez té se asi neobjedeme, a tady by zřejmě převládaly výhody nad zápory. Pokud se stát regulace vzdal, měl by alespoň upravit infrastrukturu tak, aby se do míst s vysokou koncentrací pracovních míst lidé nějak dostali a zaparkovali tam.

Další věc, kterou by stát mohl zcela jistě udělat pro zlepšení dopravy je zjednodušení, nebo alespoň digitalizaci administrativy. Už tolik let je to slibované, ale skutek utek. Dnes je nutné jezdit na úřady kvůli každé hlouposti, což dopravu zbytečně zatěžuje.

Jenže, jak to tak vypadá, zodpovědné instituce zřejmě převzali názor cyklopošuků, že se lidé vozí auty jen tak, z plezíru nebo pro to, že přímo touží být hodiny a hodiny uzavření do svých aut, případně, že jsou líní a klidně by těch pár set metrů mohli dojít pěšky nebo na kole. U zelených šílenců dosti rozšířené názory. Jaká je realita v Praze nebo Brně ví každý a myslím si, že to budou vědět i mnozí cykloteroristé.

Výstavba

Do dnešní doby nebyly všechny naše parlamenty a vlády uzákonit moderní zákon o vyvlastňování. Takový, který mají ve většině zemí Západu a který by zvýhodnil dlouhodobého majitele půdy (stavby) a zároveň zkroutil krkem spekulantům všech kategorií. Jistě znáte ze svého okolí případy, jak zemědělství chtivý bratr starosty (či zastupitele), který, kdyby vzal do ruky vidle, tak se s nimi probodne, přišel o svůj sen, neboť na jeho pozemcích, vlastněných již dlouhého půl roku, má jak na potvoru vést dálnice.

Podobným věcem udělali ve většině států ráznou přítrž a proč se tak neděje u nás, na to si asi každý odpoví sám. Výsledek absence tohoto zákona je zřejmý-roky táhnoucí se problémy s majiteli pozemků, tím pádem obrovské finanční ztráty způsobené jak neustálým stěhováním stavbařů, tak i propadáváním peněz ze zatím štědrých zdrojů EU. Dokud nebudeme mít podobný zákon jaký má třeba Francie (zatím, než se tam zavede právo Šaríja), tak se výstavba základní infrastruktury nikam nepohne.

Dopravní nehodovost

Počet mrtvých se sice snížil, ale co si budeme namlouvat, pořád to není ono. Pokud pominu ony nešťastné náhody, proti kterým není nikdo z nás imunní, největší problémy dělají řidiči, kteří úmyslně riskují anebo zásadním způsobem nedbají na pravidla a zákony. Není až takový problém, že na zúženém úseku dálnice pojedete stovkou, ale je problém, když pojede předpisových osmdesát se dvěma promilem v krvi nebo, zcela dle nejnovějšího trendu, budete lovit pokémony nebo čučet na DVD. Na to je ale úsekové měření krátké. Na bezpečnost se totiž rezignovalo, důležité je, kolik policie vybere peněz. A to vidět právě na dost často řešeném úsekovém měření na D1.

Pro příklad-úsekové měření je sice schopno odchytit silničního piráta, který překročí průměrnou rychlost o 20 km/h (ostřené, že?), ale tím jeho možnosti končí. Kamera neodhalí, že řidič kamionu sleduje video na počítači, nevšimne si idiota s dodávkou, který se vám přilepil metr za kufr, a je jí celkem jedno, že řidič SUV popil více, než je zdrávo a je šťastný za středovou čáru, protože jinak by skončil dávno ve svodidlech. Dokonce ani neodhalí řidiče, který to v určitém úseku žene 180, protože onen řidič ví, že bude tankovat a tak průměrnou rychlost jednoduše dodrží. Je tedy úsekové měření opatření, které zvýší bezpečnost? Troufám si tvrdit, že moc ne. Ale více peněz určitě ano.

A jak na naši bezpečnost myslí legislativa? Také to není žádná sláva. Platí zde totiž u nás velmi rozšířené nelogické pravidlo, že stupeň společenské nebezpečnosti není úměrný postihu. Pro příklad-jízda bez dálniční známky bylo ještě před nedávnem „dražší“, než projetí kamionu přes železniční přejezd, na kterém svítila červená světla. Až teprve čtyři mrtví a škoda 250 milionů zvedla líné zadky našich zákonodárců ze židle a zákon upravily. Mezi námi, i tak nic moc.

Lidově řečeno, za prkotiny dostanete flastr, že se vám protočí panenky, ale za prasárnu dost často nic, když v tom umíte chodit. I když kličky v zákonech a paragrafech nebyly primárně určeny pro normální plebs, ale pro „vyvolené“, v době internetu toho zneužívá kde kdo. Pak se stane, že pan Lacinu dostane za dva zraněné (uznám, že způsobeným dost bezohledným manévrem) 5 let natvrdo a pan MuDr (nebo MvDr??) Révai z Chebu 33 měsíců za 2 mrtvé, i když z něj po nehodě táhnul chlast jak z havířské putyky těsně před zavírací hodinou. Rovněž hokejka Lubina vybruslil z nehody s jedním mrtvým velice lacino (podmínka). Proč? Stačil vzít roha. Všude ve světě je to těžce přitěžující okolnost.

Jak se vůbec k podobným případům přistupuje v cizině? Dosti pragmaticky-i v Německu, v Anglii nebo jinde můžete také samozřejmě odmítnout dechovou zkoušku na alkohol, ale nikdy si nepolepšíte. Kupříkladu v SRN, jste li zaměstnancem státu (školství, finanční úřad, dráhy), letíte na hodinu, pojišťovna vám vypoví pojistku atd. Ani to, že u sebe nemáte řidičský průkaz (takový expolicista pan Kadlec by mohl vyprávět, jak se to dělá) není na závadu. Policie vám může v určitých případech (rozhodně to není za to, že máte propadlou lékárničku) zakázat jízdu do doby, než se dostavíte na úřad ŘP odevzdat. Není radno takový příkaz porušovat.

Velice zjednodušeně řečeno, odmítnutím testu na alkohol si nikde v cizině nepomůžete. Speciální bonus si na vás v mnoha státech připraví, když pod vlivem alkoholu nebo drog zaviníte dopravní nehodu, při které zemře člověk. Stáváte se doživotním klientem veřejné dopravy a taxikářů.

Na druhé straně, když se „vybodujete“ nějakým normálním způsobem, můžete si vybrat dobu, kdy ŘP na čas odevzdáte. To všechno jsou opatření, pro které si může Západní Evropa dovolit jistou toleranci alkoholu za volantem. I u nás se o podobné věci uvažovalo a snad i znovu uvažuje, ale vidím to dost černě. Že by chlastací komando (PS ČR) podobnou věc schválilo, to si myslím, že by bylo jednodušší přesvědčit kapry, aby si vypustili rybník. Takže zatím co u nás se vedou nekonečné diskuze o tom, zdali povolit nebo nepovolit půl promile za volantem, grázlové, kteří jezdí zpití, jak zákon káže, jsou díky našim zákonodárcům v podstatě beztrestní.

Nehodovost bude tedy v nejlepším případě stagnovat a to především vinou státu, který nemá skutečný zájem vyhnat z komunikací silniční piráty. Proč to tak je? Nemyslím si, že by šlo o neprobádanou oblast a stát nevěděl, jak na to. Ale v policejních sítích by se zcela jistě ocitli ti „lepší lidé“, tedy politici, soudci, státní zástupci, policajti, různí paraziti, kteří si říkají podnikatelé, ale podnikají zásadně jen se státními penězi, štětky do lepší společnosti (pardon-celebrity), umělci, sportovci, atd. Tedy odpad společnosti, navlečený do luxusních hadrů s drahými auty, dost často pořízených z eráru. Musíte uznat, že sebrat takového nadčlověka třeba za to, že řídí zfetovaný nebo ožralý jak prase, je samozřejmě něco naprosto nežádoucí.

Jezděte MHD aneb problém modrých zón

V Praze to s MHD po zavedení nových modrých zón zkoušeli, ale tvrdě narazili.

Kapacita je totiž nedostatečná a to jak technicky, tak i personálně. O příšerné organizaci hromadné dopravy se také popsala hromada papíru, ale nic se s tím nedělá. Nejsou autobusy, vozy metra, nejsou vlaky, chybí tramvaje. Kdyby byly, nemá je kdo řídit, neboť řidiči houfně odcházejí do Západní Evropy, a ti, kteří to tady přežili, do důchodu. I kdyby byli řidiči a vozidla, nemají po čem jezdit, neboť komunikace jsou za hranicí své kapacity, z velké části uměle v důsledku naprosto nesmyslných tzv. „zelenými, bezpečnostními a zklidňujícími“ opatření jako jsou retardéry, ostrůvky a betonovými segmenty, špatně nastavenými semafory, zúženími (v Praze se povedla zejména Dejvická nebo úsek od Vypichu směrem k tunelům) a podobnými nesmysly. Trasování je mnohdy naprosto nelogické, připomínající vyhlídkovou jízdu, velmi často měněné, takže se v Praze už přestávají orientovat i pracovníci DP. Po páté reformě trasování MHD od roku 2013 se tomu nedivím. No a tam, kde by MHD skutečně pomohla (tj. tunely), tam se autobusy nezavedou, protože by o ně byl velký zájem, a, podle „nejnovějších poznatků“, nebylo by to bezpečné.

Za cca 33 miliard byly tedy postaveny tunely, kterým by se měli autobusy vyhnout. Není to na zastřelení? Dopravní firmy si bojí investovat do nové techniky, neboť netuší, zdali s nimi „křišťálově čitý“ Magistrát podepíše nové smlouvy. Kdyby nepodepsal, co potom s autobusem za 6 mega? O bezdomovcích, špíně, nenavazujících spojích, o tom, jak se u nás legislativa (stát) staví k černým pasažérům, (pro všechny, co si myslí, že moc drsně doporučuji třeba návštěvu Vídně) atd. psát raději nebudu. Podobné problémy s MHD mají všechna města, ale i když se o nich ví dlouhé roky, řešení se stále odkládá.

Tedy, zájem (poptávka), i když částečně vynucený, by zde byl, ale není nabídka. Potom výzvy: Jezděte MHD, zní poněkud komicky. Zvláště z úst pracovníků úřadu, který si pořídil SUV Audi nejvyšší třídy. Dacia Duster, která by udělala tu samou práci, prostě sexy není. Mnoho zaměstnanců i podnikatelů, pracující dlouho do noci by přitom lepší MHD velice uvítalo, protože už většinou velmi těžko hledají místo na zaparkování. Ale při děsivé organizaci MHD ve většině měst je skutečně nezbytné jet vlastním autem, pokud tedy nechcete místo 10 minut v autě strávit půl hodiny v MHD a půl hodiny čekání na zastávkách na přestup. Dopravní problémy větších měst se dají částečně vyřešit okruhem, ale ten se je např. v Praze v nedohledu. Potom se snad dá uvažovat o omezení dopravy v centru nebo o zklidňujících opatřeních. Ovšem, i tak by bylo nutné posílit MHD, což není možné bez výstavby trasy D. Ta se „staví“ ale už 20 let. Mezi pražany panují velké obavy, že půjde o podobný paskvil jako při dostavbě trasy A, která končí několik kilometrů před letištěm v Ruzyni, bez záchytných parkovišť (a tolik se toho o záchytných parkovištích namluvilo), bez řádného autobusového terminálu mimo zástavbu (např. u obchodního centra Šestka by autobusový terminál zcela určitě nikomu nevadilo), končící kdesi ve svahu v Motole. Místo toho se na letiště plánuje rychlodráha z Masarykova nádraží, tedy na nádraží, sloužící především lokální přepravě. Na Hlavní nádraží, kde je stanoviště cca 90 % dálkových spojů by musel cestující použít opět metro a to ještě s přestupem.

Modrými zónami se úřady spíše snaží rozeštvat obyvatelstvo, aby zakrylo hlavní cíl modrých zón – potřebu kasírovat. Až na několik málo výjimek modré zóny problémy s parkováním nevyřešily. To poznali obyvatelé Prahy, a nyní to budou poznávat obyvatelé Brna. V čele dopravního odboru Jihomoravské metropole stojí skutečný šílenec, který by už chtěl regulovat i taxíky, aby nebyly zneužívány ke krátkým jízdám. A potom že nemá Brno před Prahou navrch!

Pokud si snad někdo myslí, že cyklopošuci a ekoteroristé dají pokoj, když nás naženou do prostředků hromadné dopravy, velice se mýlíte. Tento článek mluví za vše.

Po pravdě řečeno, myslel jsem si, že když nic, tak alespoň vlaky vezmou na milost, ale mýlil jsem se. Těmto lidem bude prostě vadit vše. Nikdy nebudou spokojeni. Ekologie je jen zástěrka. Chtějí především znepříjemňovat život.

Co s tím? Pokud se obyvatelé proti těmto škůdcům nedokážou účinně postavit, za několik let může být pozdě. Přitom vůbec nejde o to, jezdit po dálnicích 150 nebo zaparkovat za každých okolností přímo před domem. Jde o možnost dostat se z bodu A do bodu B za nějakou reálnou dobu. Třeba i vlakem nebo tramvají. Jde o to, abychom se mohli po chodníku pohybovat bez nebezpečí, že nás nějaký blázen na kole srazí, jak je to už téměř běžné v Západní Evropě (viz. známá nákupní ulice ve Vídni, Mariahilfestrasse). Jde o to, abychom skutečně začali chránit životní prostředí, třeba i tím, že přestaneme letecky dovážet do Evropy květiny z Afriky nebo je vozily kamiony ze „superekostátu“ Holandska. Kolik Holanďané nasypou při pěstování květin do země pesticidů a jiné chemie? Údajně asi zhruba to, co polovina Německa. A co třeba putování živých jatečních zvířat skrz celou Evropu? Nebo lány technických plodin jako je řepka?

To ale zeleným bláznům evidentně nevadí. Budou ze svých služebních automobilů raději řešit zneužívání taxíků a vjezd do centra.