Pavouk – ekolog

Uveřejněno dne 6 ledna 2011 000 10:42

robertPavouk-ekolog, který čeká na konec světa tak, že leze na mrakodrapy. Alain Robert je magor! Jak by mohlo vypadat šílenství? Šílenství má mnoho různých podob, přičemž na serveru G2 vám z nich dáváme co možná nejdokonalejší a nejzajímavější ochutnávky. Ale na někoho jsme zapomněli. A přitom jsme o něm měli psát možná jako o prvním. Alain Robert, jeden z největších bláznů na světě.

Říká si „Francouzský Spider-man“ nebo „Lidský pavouk“. Leze na výškové budovy a mrakodrapy jen za pomoci rukou a bez jakéhokoli jištění. Tvrdí, že doktoři mu vinou zranění oznámili šestašedesátiprocentní invaliditu a zakázali mu lézt. Jenže on pořád a stále leze. Nahoru, bez zábran, do výšek, z nichž běhá mráz po zádech, tají se dech a pak se to všechno spojí v nekonečný třes a otázky: „Proč to ten chlap dělá?“ Odpověď je jen jedna – je to BLÁZEN.

Zachraňte planetu!

Alain Robert je skutečně podivín, absolutní magor. Dlouhé vlasy si podle svých slov myje „jenom vodou“, protože šampóny ničí přírodu, absolutně odmítá televizi, automobily, je tvrdým ekologem. Když v roce 2008 vylezl na slavnou budovu New York Times na New York Square, zamával vlajkou varující před globálním oteplováním. „Globální oteplování zabije denně víc lidí než 11. září,“ stál na ní poměrně krkolomný slogan. „Musíme si užívat posledních chvil planety. Vydrží možná ještě jednu, možná dvě generace a pak si ji sami zničíme. A na kolonizaci Marsu bude pozdě,“ myslí si.

Ekologické vzkazy bývají častým vyústěním jeho lezení. Když se v roce 2009 konal v londýnské budově Lloyd´s summit G 20, vylezl Robert do devátého patra, kde politikové zasedali,
a roztáhl (samozřejmě zvenku) přes okna obří stometrový transparent, jenž upozorňoval, že na záchranu planety „zbývá maximálně sto měsíců“. „A pak už bude systém sebedestrukce dokonán a přijde konec,“ dodal v rozhovorech.

Dobrý den v pátém patře

Jenže stranou jeho přírodní duše je třeba poznamenat, že Robert je skutečně ojedinělý horolezec, i když slovo „hora“ k jeho charakteristice příliš nepatří. Na svoji první budovu vylezl Francouz už ve dvanácti letech. Zapomněl si totiž doma klíče, a když viděl otevřený balkón v osmém patře, kde bydlel, neváhal. „Vylezl jsem to levou zadní a věděl, že jsem našel svůj smysl života,“ vzpomíná. „Pamatuji, že jsem v pátém patře ještě zdravil naprosto šokovanou sousedku.“

Samozřejmě že k jeho šílenému povolání patří i pády. Ty nejzávažnější zažil v hodně mladém věku. Když mu bylo devatenáct, spadl z patnácti metrů, měl mnohačetné zlomeniny, těžký otřes mozku… Jakmile se z toho tak nějak dostal, spadl o rok později znovu. A znovu z patnácti metrů! Důsledky byly ještě horší než předtím – Robert byl dokonce pět dní v kómatu. „Nedával jsem pozor a dělal chyby. Ale na lezení bych nikdy nezanevřel. Nebyla to chyba lezení, byla to jen a jen chyba moje vlastní.“ Při lezení na budovy se do žádných větších problémů nedostal. „Jak se to vezme. Vždycky je to vlastně boj o život. Stačí jedna chyba a je konec,“ ví moc dobře. „Zažil jsem spousty kritických situací. Třeba když jsem lezl jednu skleněnou budovu, byla vlhká mlha a do toho začalo pršet. Strašně to klouzalo a mně všechno trvalo třikrát déle. S vypětím všech sil jsem to dokázal,“ říká muž, jenž prý posiluje všechno možné, ale nejvíce prsty. „Ve špičkách musíte mít největší sílu. A jistotu, že se udržíte, byť třeba na jedné ruce.“

Značka French Spider-man

Robert přitom tvrdí, že má strach z výšek. „Ano, vždycky, když lezu, nemohu se dívat dolů. Nesnáším ten pohled. Lezení jako takové mě hrozně baví, ale uvědomění si výšky je pro mě věc, která se nemůže stát.“

A asi se nestává. To by jinak Robert nevylezl na více jak sto mrakodrapů, včetně těch nejvyšších na světě. Na svůj první vylezl v roce 1994, šlo o budovu City Bank v New Yorku. Za sebou má ale i obrovské a slavné mrakodrapy Taipei 101, hotel Four Season v Hongkongu či ohromná malajská dvojčata Petronas v Kuala Lumpur.

Jen málokdy leze legálně. „Jen v Asii se setkávám s poměrně příznivým přijetím. Dá se s nimi domluvit, protože to berou jako reklamu, proslavení své země a třeba možnost, jak přivést turisty,“ říká.

Ale za peníze lezl i v Evropě, konkrétně dostal zaplaceno za překonání téměř stometrové londýnské Lloyd´s (ano, stejné budovy, kde překvapil summit G-20). Tehdy za 18 tisíc liber propagoval premiéru filmu Spider-man na stanici Sky…

Jinak je většinou zatčen, vyslýchán a propuštěn. Občas zaplatí pokutu, ale to mu moc nevadí. Peněz má díky svému šílenému koníčku dost. Kromě jednorázových reklamních lezení má svoje sponzory, které propaguje na svém těle. „Je to dost atraktivní místo, když si vezmete, že v podstatě každý můj výkon běží v televizích po celém světě,“ říká Robert, jenž má dokonce vlastního agenta, monumentální internetové stránky a prodává suvenýry se svým pavoučím logem.

Ekologický blázen si ze své fetišistické kratochvíle udělal regulérní byznys a je spokojený. Tedy do doby, než my všichni nezničíme planetu…

Text: Helga Brunner

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist