Česká republika skutečně na rozcestí

Vypůjčil jsem si titulek z programového prohlášení vlády, který je platný i pro dnešní stav pošramocené politiky životního prostředí. Po setkání nového ministra životního prostředí s prezidentem republiky byla v mediích prezentována někdy neseriozní diskuse.

Není se čemu divit, neboť více jak deset let byly informace o nevyrovnaném mixu ochrany prostředí v souladu s ekonomickými i sociálními zájmy státu maximálně potlačovány. Před novým ministrem se nahromadila kupa problémů, které se budou složitě řešit mnoho let. Dovolte mi prosím připomenout ty nejkřikavější.

Neutěšená je legislativa, ekonomicky i časově šikanující z příslušných zákonů podnikatele nesmyslně složitými paragrafy a hlášeními, kterým nerozumí v praxi ani jejich předkladatelé. Došlo k ideologické deformaci státní energetické politiky, potlačen oproti ostatním státům byl rozvoj jaderné techniky. Do rostoucích ceny energií se započítávají vysoké výkupní ceny větrníku a solárních zařízení a spolu s rostoucími poplatky za skladování odpadů jsou občany přinuceni ke spalování nevhodných paliv znečišťujících ovzduší i vytváření černých skládek. Vyvolaná a vědecky neprokázaná hysterie skleníkových plynů a klimatických změn nutí stát k vynakládání a příslibu vysokých částek na jejich „minimalizaci.“ Neustálá blokace dálnic a obchvatů nutných z hlediska zlepšování ovzduší v regionech je skrývaná za předstíranou ochranu přírody. Neseriozní je rovněž propagace nereálného všeléku biomasy na vyřešení energetické bezpečnosti státu. Chimérní jsou stanoviska úspor energií při zateplování budov. Připomínám, že jejich počet se pohybuje kolem tří milionů a vyžadoval by nesplatilně vysoké náklady s realizací na desítky let. Výstavba nových jezů na Labi se protahuje již na dvanáct let. Stále trvají požadavky na odstraňování starých ekologických zátěží s neprokázanými náklady přes sto miliard, bez provedení průkazných rizikových auditů. Pro skutečné zlepšení ochrany přírody bude nezbytné zákonné snížení rozloh chráněných oblastí i národních parků. Zcela ekologickou i ekonomickou pohromou se stala kůrovcová kalamita ochraňovaného brouka na Šumavě, způsobená špatným a ideologickým rozhodováním. Zcela se vyhrotila chabá ochrana zemědělského půdního fondu, který neustále ubývá na úkor pěstitebních činností.

V uvedeném, pouze zlomkovém výčtu způsobených morálních, národohospodářských i ekonomických škod ze zcela zanedbalo, že ekologie je vědní obor vymezující vztah nejen mezi mikroorganismy, rostlinami, živočichy ale i člověkem. Zájmy člověka byly zcela opomenuty a někdy se zdálo, že je v celém přírodovědném cyklu zcela nežádoucí. Napáchané ekonomické škody jsou průběžně hrazené nejen ze státního rozpočtu ale i peněz občanů. Postupně si nakonec všichni uvědomí, že se vše promítne do našich peněženek.

Musím i připomenout, že se došlo i k žádoucímu zlepšení řady složek přírodního prostředí. To je však podle mého názoru za celou dobu působení a propagace více jak desítky let ideologického ministerstva životního prostředí dost málo.

Uvedená rozvaha se nebude líbit některým příznivcům zelených, kteří se sami svou činností ve volbách vyřadili z politického života i důvěry občanů.

Zdroj