Skutečný příběh jedné hospůdky

Uveřejněno dne 8 června 2017 000 8:45
Antikuřácký zákon vstoupil v platnost. Sociální inženýři se poplácávají po zádech, jak to těm zlým kuřákům nandali. Poslyšte příběh jedné hospůdky, kterou dobrotrusové zlikvidovali, aniž by na to jakýkoliv zákon potřebovali.

Na předměstí jednoho města , říkejme mu třeba město M stála malá hospoda se zahrádkou. Klasika – pivo, cigára, přenosy hokeje a sem tam nějaká ta produkce na přání. Občas narozeniny, občas pařba.

Hospůdka prosperovala a tak se rozhodla udělat něco pro lidi v okolí. Na své náklady zrenovovala zahrádku a přilehlý městský pozemek (takže nejen že platili městu nájem ale ještě to tam sami zkulturnili). Stromky, tráva, keře, krásná dřevěná zahrádka.

A co se nestalo? Na zahrádku začaly do toho krásného prostředí chodit maminky s dětma. Děti si hrály na trávě a maminy tam vykecávaly. Jenže z mateřské a při kojení žádná moc tržba. Na odpoledne jedna limča a pro dítka něco sebou v lahvičce.

Jenže maminkám začalo vadit, že se na terásce kouří. Začaly prudit hosty a ti se přestěhovali dovnitř hospůdky. Jenže maminkám to nestačilo. Na záchod musí také chodit přece dovnitř a tak začali prudit hosty i uvnitř. Navíc řev a lítání dětí a z příjemné hospůdky se stalo místo, kam normální lidé chodili čím dál méně.

Cyklisté přestali jezdit, protože nebylo přes kočáry kam dát kola. Tržby klesaly. Hospůdka poprvé za dobu fungování neměla na pronájem zahrádky. Tak zmenšila plochu na půlku. Obsadily ji maminy. Majitel řekl dost. A dal zákaz vstupu. Maminky povolaly patřičného úředníka a v rámci antidiskriminačního zákona dosáhly toho, že majitel dostal pokutu tehdy 40.000,- I musel majitel cvakat a maminy tam nechat. Hospůdka do půl roku skončila.

A jak je to s milou hospůdkou dnes ? Stal se z ní pajzl pro feťáky a socky, doslova čtvrtá cenová bez větráku. Maminy tam nelezou, protože to tam je hnus, okolí zpustlo, na zahrádce bordel…

A víte co udělaly maminky? Nastěhovali se na zahrádku fungující hospůdky v druhé části sídliště. Bude mít stejný osud.

Antikuřácký zákon vstoupil v platnost. u nás, jako obvykle v té nejtvrdší podobě. Jak se už u nás stalo zvykem, jsme papežštější nežli papež. Ne nadarmo u nás vzniklo přísloví „poturčenec horší turka“. To bylo jásotu, že si ty maminky s dětmi a nekuřáci a kdesi cosi, budou moci mít kam sednout a bla bla.

Jenže EFEKT, ten to bude mít zdá se úplně opačný. Dobroserové jsou totiž jako kvasinky. Nedochází jim, že svým dobroserstvím „V ZÁJMU DOBRA“ jen otravují prostředí ve kterém žijí .. A vlastně zijeme my všichni. A jestli tak budeme pokračovat, skončíme v naprosto sterilním a dokonalém světě, který bude naprosto sluníčkový.. ale žít se v něm nebude dát. Koneckonců, osud kvasinek v cukerném roztoku budiž nám varovným příkladem.

PS: Děkuji kamarádce, která mě na tento konkrétní příběh upozornila.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist