Protikuřácký zákon

Uveřejněno dne 15 června 2017 000 15:11

Jako celoživotní nekuřák, ale zároveň i bytostně liberálně smýšlející člověk zcela zásadně nesouhlasím s tzv. protikuřáckým zákonem a absolutním zákazem kouření v hostincích, restauracích, barech, kavárnách.

Ano, pokud kouření škodí zdraví, zabíjí, nechť není toto zboží volně dostupné, nechť se prostě neprodává a vůbec nevyrábí, samozřejmě s důsledkem, že se nebudou vybírat daně z cigaretových výrobků. Nemám s tím nejmenší problém.

Pokud se ovšem vyrábí, distribuuje, prodává, je zdaněno více než 70%, tak mě aktuální aktivity v Evropě a u nás přijdou přinejmenším pokrytecké a absurdní. Nejde jen o ty zákazy, ale třeba i o ty šílené fotografie na krabičkách. Kdyby k nám přistál Marťan, klepal by si na svou šišatou hlavičku, že vyrábíme a prodáváme věci, o kterých víme, že způsobují něco tak strašného, co na ten výrobek ještě nalepíme, abychom ze sebe jakoby smyli vinu. Prostě blázinec na druhou.

Pokud je tedy výroba a prodej cigaret zatím legální, nechť si sami hospodští rozhodnou, jak to u sebe chtějí řešit. Základem je předem informovat zákazníka – kuřácká, nekuřácká, obojetná s oddělenými místnostmi. Nemluvě o investicích do klimatizací, stavebních úprav apod.

Když se o tom začalo před léty mluvit, stal se ze mě sváteční kuřák doutníků. Když tato změna prošla loni v parlamentu, dostal jsem pěkný humidor. No a od 31. 5. 2017, kdy absolutní zákaz kouření, který nesmyslně vyžene lidi s cigaretami do ulic a na chodníky, začal platit, jsem začal kouřit doutníky intenzivněji. Na absurdní pravidla je třeba adekvátně reagovat, nejlépe zcela opačně, než se očekává.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist