DĚLAJÍ Z NÁS STÁDO OVCÍ

Uveřejněno dne 20 června 2017 000 8:42

RADOMIL BÁBEK

Předevčírem jsem byl ve své oblíbené hospodě Na Staré Cihelně. Páteční večer tam vždy bývalo plno. Pokud bývalo hezky, jako včera, pak bylo plno na zahrádce i v lokále. Včera už ne. Zahrádka byla celkem plná, ale lokál byl zcela prázdný. A při tom smutném pohledu do prázdného sálu jindy plné hospody jsem si uvědomil, že tohle je ten pravý důsledek zákazu kouření.

Hospodu Na Staré Cihelně navštěvovali převážně stálí hosté, štamgasti. Už jsme se od vidění znali.Všichni tam chodili na pivo, mnozí se tam najedli, většina kouřila. Spousta z nich tam už nepřijde. Ale lidé, kteří jim zakázali kouřit, tam samozřejmě chodit nebudou.

Žádné maminky s dětmi, žádní jupíci, kteří by chodili na okurkovou limonádu tam nepřijdou. A tak osud téhle hospody a mnoha jí podobných je vlastně ilustrací toho, co se u nás děje.

Partičky aktivistů a jejich poslanců nám regulují život. Zakazují nám (jim, protože já nekouřím) kouřit v místech, kam oni sami nikdy nepřijdou. Přikazují nám žít tak, jak oni sami uznají za správné. Nenápadná, ale velmi nebezpečná totalita nastupuje.

Co nám zakážou příště? Kdy mi zakážou číst noviny v kavárně, protože je to nehygienické (těch upocených rukou!), možná zakážou půjčovat knihy (těch nakašlaných bacilů!), jezdit autem, protože kolo je tak ekologické, ženám nosit vysoké podpatky, protože jsou tak nezdravé, souložit bez ochrany, zpívat sprostonárodní písně, vykládat sprosté vtipy, koukat se po ženských, pít pivo, …

Pění se mi krev. Nemůžu to neříct: Jsou to hajzlové! Nejde těm dobroserům o nic jiného, než nás dostat pod kontrolu. Čím méně volnosti, čím více příkazů a zákazů, tím poslušnější lid. Nejsem lid!

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist