Glejt pro podpantofelníka

Uveřejněno dne 20 července 2017 000 10:31

Slýchám kolem sebe stesky, jak zákonodárce stále více omezuje naše svobody, jak stát je příliš paternalistický a chová se k občanům jako přeopatrný rodič k tříletému dítěti a že to prý bude pokračovat tak daleko, až k nám bude kdykoliv moci vstoupit do bytu neohlášené komando, aby nás minimálně pětadvaceti tisíci korunami pokutovalo za to, že obědváme nezdravý bůček. Zní to tak věrohodně, že by tomu leckdo málem uvěřil.

Nenechal jsem se „pomýlit“ a chci se jako advocatus diaboli státu zastat.

Nejnovější zákonodárcovy kroky jsou činěny prima vista na ochranu podpantofelníků, kteří se doposud neměli kde dovolat ochrany.

Vezměme si třeba případ muže pod pantoflem, který již před mnoha lety ze svojí svobodné a manželčiny pravé vůle zanechal kouření. Rovněž pití piva omezil na povolené půllitry ve společnosti rodinných přátel, aby se snad neřeklo…

Jak ideální záminku pro něj vyvolal zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále též „protikuřácký zákon“).

Donedávna by šel pohádkovou bábou Plajznerkou „polidštěný“ Mates kolem zavřených dveří zakouřené hospody z práce rovnou domů otupěle bez povšimnutí. Dnes – zatím to můžeme říci s jistotou v letních měsících – si jej všimnou před bývalou knajpou, v současnosti sterilní a sterilizovanou restaurací pokuřující a pivo pijící Old Deluders Satans (nezaměňovat, prosím, se známým protimonopolním zákonem) a začnou jej vybízet, aby si s nimi „jedno“ dal.

Odmítněte je, když jsou to pan starosta, pan notář, pan farář, pan doktor a pan redaktor. Navíc, i zákonodárcem chránění nekuřáci vyjdou z opuštěného lokálu za těmi, kteří jim donedávna v uzavřeném prostoru ničili zdraví, neboť v narychlo provedeném testu proporcionality upřednostnili legitimní zájem být informačně in před další nesmlouvavou bitkou v boji proti rakovině.

Nebýt protikuřácký zákon součástí celého právního řádu České republiky, stahovaly by se nad Matesem evidentně mraky. Nejhorší by to měl pravděpodobně na pražském Žižkově, kde by na něj během krátké vycházky podél pěti rohů na jednom zavolal pan advokát, podruhé pan doktor, na třetím rohu pak pan velkopodnikatel… až by v sobě měl deset piv – neboť doopravdy „na jedno“ se slušným člověkem se jít již z povahy věci nedá – ani by nevěděl jak…

Jaká je zákonná obrana před odsudkem, že je „starej vožungr“ (pro porozumění srov. Ouředník, Patrik: Šmírbuch jazyka českého. Slovník nekonvenční češtiny. Praha: Ivo Železný, 1992, s. 171)? Je nám všem vcelku jasné, že skutkové tvrzení o tom, jak se všude zastavil, aby přesvědčoval kuřáky, že nemají stát pod otevřenými okny bytů nad hospodami, by bylo rozlícenou chotí vyhodnoceno jako účelové…

 * * *

Je nasnadě, že jediná argumentace, která může obstát, musí být postavena na právním posouzení věci.

Obhájce stavu manželského by měl sáhnout nejen po protikuřáckém zákonu, ale též po zákonu č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb.

Poslední slovo doma obžalovaného Matesa by mohlo stát přibližně na těchto bodech.

Oba citované zákony jsou předpisy veřejného práva.

Protikuřáckým zákonem se zakazuje prodávat alkoholický nápoj osobě zjevně ovlivněné alkoholem nebo jinou návykovou látkou (§ 11 odst. 7 cit. zákona).

Podle ustanovení § 18 odst. 1 písm. b) zákona č. 112/2016 Sb. poplatník je povinen nejpozději při uskutečnění evidované tržby vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne.

Protikuřáckým zákonem přenesl zákonodárce pravomoc státního orgánu na výčepního či číšníka. Jde o obdobný outsourcing jako přenesení části soudní agendy na soudního exekutora či na notáře jako na soudního komisaře.

Před tím, než bude hostu načepováno, uváží hostinský, zda host není z dalšího pití ve smyslu ustanovení § 11 odst. 7 protikuřáckého zákona vyloučen. Jedná se o správní uvážení.

Účtenka, ohlášená do evidence tržeb, má do značné míry charakter osvědčení. Je tedy správním aktem sui genesis, stěží by mohla být aktem nicotným. Platí tedy presumpce správnosti správních aktů.

Předloží-li Mates Plajznerce účtenky získané během svých pěti zastávek, prokáže, že nebyl pokládán za osobu ovlivněnou alkoholem na všech pěti místech, a s přihlédnutím ke správnosti správního uvážení hostinských do prokázání opaku nemůže byt považován za vožungra.

Navíc, a to je silný argument, vše se odehrálo pod bedlivým dohledem správce daně, který již od samého počátku věděl o Matesově pohybu více než bába Plajznerka a který nečinil, ač platí zásada oficiality, žádná opatření.

Jinak řečeno, účtenka z elektronické evidence tržeb je pro podpantofelníka glejtem, který jej zatím vyvinil z podezření, že se snad cestou z práce trochu „namazal“.

Jako v každém komentáři k právnímu předpisu zde výklad ukončíme dovětkem, že o tom, zda byl v právu Mates nebo Plajznerka, rozhodne až nezávislý soud…

 * * *

Nyní přejděme, aby i tento článek byl – jak korektnost káže – genderově vyvážený a aby bylo prokazováno, že u obou shora citovaných zákonů platí „padni komu padni“, k příběhu druhému.

Liberální choť trpělivě snáší manželova vypitá piva, byť občas s jistou dávkou sebeovládání a sebezapření.

Satisfakce se jí dostane záhy díky zdánlivě nevinné větě.

O sobotním poledni přijde její muž ve vsi, kde mají chalupu, se džbánkem pro pivo do místní hospody se slovy:

„Tak jsem posekal trávu, dám si pár piv a půjdu porazit tu starou třešeň.“

Předpoklad, že poškodí majetek, je vskutku důvodný, když se takto sám napráskal. Jinak benevolentnímu hospodskému nezbude než aplikovat ustanovení § 11 odst. 6 protikuřáckého zákona.

Bude-li se příběh odehrávat na Moravě, přinese si, řečeno krásným jazykem této země, onen nešťastník „dom“ tak maximálně „zbabělca“ (=nealkoholické pivo).

 * * *

Aby nechyběl ani příběh právněhistorický, sáhněme po Chammurapiho zákoníku:

„Jestliže šenkýřka, v jejímž domě se scházeli zločinci, tyto zločince nezadržela a do paláce nepředvedla, bude tato šenkýřka usmrcena.“

První, co studenty při četbě tohoto ustanovení při semináři napadne, je otázka, jak měla ona nebohá žena zdatné zločince přemoci, aby je mohla do paláce přivést.

Jak vidno, i bůh Marduk, který Chammurapiho „pověřil, aby lidi správně řídil“, přehlédl tento zákonodárcův lapsus.

Otázka zní, jak se k citovaným ustanovením českých zákonů postaví tak trochu v roli Mardukově Ústavní soud. Nezbývá než doufat, že jeho soudci, soudíce tebe podle sebe, nebudou potřebovat nad podfantofelníky držet nezaslouženou ochrannou ruku…

JUDr. PhDr. Stanislav Balík,
advokát, bývalý soudce Ústavního soudu

 

Zdroj: ČTK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist