Bez chemie pěstovat brambory nelze, tvrdí ústav po pokusech na poli

Pěstovat v dnešní době brambory bez chemického ošetření nejde. Po pokusech na třech polích na Pelhřimovsku to konstatovali zemědělci a odborníci z Výzkumného ústavu bramborářského. Test souvisel s plánovaným omezením používání postřiků nad vodní nádrží Švihov.

Kvůli větší ochraně vodní nádrže Švihov (nazývaná také Želivská přehrada – pozn. red.), která je zásobárnou pitné vody pro více než jeden a čtvrt milionu obyvatel včetně většiny Prahy, stát do budoucna počítá se změnou obdělávání polí v povodí řeky Želivky na Pelhřimovsku.

Snahou je, aby zemědělci na polích používali jinou a slabší chemii, nebo se od ní úplně oprostili. Deště totiž látky splavují do řeky a do přehrady.

Podmínky, které budou muset farmáři v budoucnu splnit, na svých experimentálních polích modeloval Výzkumný ústav bramborářský z Havlíčkova Brodu. Zjistil, že pokud skutečně budou muset zemědělci takto postupovat, sníží se úroda brambor na polovinu a plodina velmi citelně podraží.

„Na většinu z – pro vodohospodáře schůdných a povolených – herbicidů  plevel nereaguje, nebo je jejich účinnost extrémně nízká. Brambory trpí suchem, neboť přerostlý plevel jim konkuruje, v některých místech je zřejmé napadení mandelinkou a hlodavci,“ popsal výsledek pokusu Pavel Kasal z Výzkumného ústavu bramborářského.

S dražšími českými bramborami se trh ještě víc otevře dovozu

Petr Laštovička ze šlechtitelské stanice Selekta Pacov odhaduje, že ze současného výnosu kolem pětatřiceti až čtyřiceti tun brambor na hektar v budoucnu při zohlednění všech státem navržených omezení sklidí ze stejné výměry stěží polovinu.

„To bude mít dopady na cenu českých brambor, také na jejich dostupnost a trh se tak ještě více otevře bramborám ze zahraničí,“ obává se Laštovička.

S obavami sleduje jedno z plevelem zarostlých pokusných polí u Křelovic na Pelhřimovsku i předseda společnosti Senagro Senožaty Jiří Nevosád.

„Pěstování brambor je pro nás, stejně jako pro desítky dalších družstev v regionu, základem rostlinné výroby. Je otázkou času, jak dlouho si takto povedeme,“ strachuje se.

Že je pěstování brambor bez chemie téměř nemožné, připouští i Ludmila Pospíšilová z ekofarmy v Holubí Zhoři u Velké Bíteše. 

„Používáme takzvanou kyblíkovou metodu, při níž mandelinky a plevel sbíráme ručně do kyblíku. To je ale pro větší plochy nemožné,“ přiznává.

Podle farmářky se brambory umí se škůdci a plevelem samy vypořádat, musí k tomu ale mít vhodné podmínky. „Když je dostatek vláhy, brambory si poradí. Při letošním suchu to ale nezvládly a i u nás je úroda špatná, hlízy jsou prolezlé,“ říká. I na mandelinky už prý dnes existují stroje.

Metabolity pesticidů nelze z vody eliminovat, tvrdí povodí

S plánem na rozšíření II. ochranného pásma kolem vodní nádrže přišel státní podnik Povodí Vltavy (více o záměru čtěte zde). Rozšířit ho chce o téměř 100 kilometrů čtverečních. Z toho přes 95 procent této rozlohy zabírají orná půda a pole, na nichž hospodaří zemědělci. Na 768 hektarech by přitom mohla růst jen tráva.

„Hlavním důvodem revize stávajícího ochranného pásma je zejména nárůst koncentrací pesticidů a jejich metabolitů pocházejících ze zemědělské činnosti v podzemní a v povrchové vodě na přítocích i ve vlastní vodárenské nádrži. Metabolity těchto pesticidů nejsou ve vodě odbouratelné, a nelze je tedy z vody eliminovat,“ zdůvodnil už dříve mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Proti rozšíření ochranného pásma však protestují obce, jichž by se omezení dotklo. A samozřejmě farmáři. Na jejich stranu se postavili Kraj Vysočina.

„Respektujeme právo na čistou vodu. Na druhé straně jsou zde oprávněné požadavky obcí a hospodařících subjektů. Chceme, aby lidé, kteří v této lokalitě žijí, mohli hospodařit. Zemědělství na Vysočině je významný zaměstnavatel a zaměstnanost v tomto resortu nesmí být ohrožena,“ bojí se Martin Hyský, krajský radní pro oblast zemědělství.

Zdroj