Amazonský prales produkuje tolik metanu jako všechny oceány dohromady

Uveřejněno dne 12 ledna 2018 v 13:41

Amazonskému pralesu se přezdívá zelené plíce planety. Jenže kromě kyslíku produkuje i metan. Jak nyní výzkumníci z Open University zjistili, tak ho do atmosféry vypouští tolik, že by záměna plic za část z opačného konce těla byla realitě blíže.


To, čemu se dříve říkalo „poručíme větru dešti“, se nyní říká geoninženýring. Klade si za cíl plánovitě řídit počasí a zabránit klimatické změně, a tak ušlechtilé snaze jsou grantové komise nakloněny. Proto se můžeme setkat s celou řadou velkorysých projektů. Zkoušelo se přihnojování oceánů železem, což mělo podpořit růst zelených řas a odčerpat z ovzduší oxid uhličitý (projekty Crozex a Lohafex).

Jiný projekt předpokládal stavbu automaticky řízených gigantických plavidel, s ještě gigantičtějšími komíny. Z těch by se rozprašovaly jemné kapičky vody. Mlha by vytvořila bílá oblaka a ta by zvýšila odrazivost vodní plochy oceánů. Tím by se Země ochladila. Alternativní levnější varianta počítá s umístěním komínů na pobřeží. Za nadějnou geoinženýrskou technologii napodobující ochlazovací efekt erupce vulkánů se považovalo pumpování sulfátů do atmosféry. Jenže se ukázalo, že mohou v atmosféře vytvořit kyselinu sírovou a ta by mohla poškodit ozonovou vrstvu. Sulfáty by rozptylem světla také mohly snížit výkon solárních panelů, a tak jako alternativu z Harvardu navrhli rozprašovat ve stratosféře diamantový prach (nanodiamanty). V kanadském Squamishi loni započali s výstavbou technologie pro zachycování oteplovacích plynů z ovzduší. Lapače mají fungovat na principu „praní“ vzduchu v kapalině. Proč se o těchto projektech zmiňujeme? Protože nynější odhalení „zakukleného“ pralesního producenta oteplovacího plynu nejspíš geoinženýry v jejich dalších snahách přírodu napravovat k obrazu svému ještě podpoří.

Prales jako producent metanu, jak jsme ho zatím neznali

Metanem se v Amazonském pralese zabývaly desítky, a možná i stovky týmů. Patnáctičlenná brazilsko-britsko-švédsko-kanadská parta také měřila produkci metanu amazonských mokřadů, ale na rozdíl od svých předchůdců se neomezila jen na to, co se uvolňuje z půdy a vody, ale „posvítili“ si i na vyšší patra tamní vegetace.

Sunitha R. Pangala, první autorka publikace odhaující „skrytou“ produkci metanu. The Open University, Walton Hall, Velká Británie
Sunitha R. Pangala, první autorka publikace odhalující „skrytou“ produkci metanu. The Open University, Walton Hall, Velká Británie
Změřili emise plynů z více než 2300 kmenů stromů v různých lokalitách amazonského pralesa a je z toho publikace v prestižním recenzovaném časopisu Nature. Zveřejněné výsledky měření nejspíš udělají mnohým vrásky na čele. Vyplývá z nich, že se stromy chovají jako komíny a že metan vyprodukovaný v půdě převádějí způsobem, který výzkumníci nazvali difúzní emise. Laicky řečeno, nepozorovaně metan převádějí tam, kde se s jeho uvolňováním nepočítalo. Proto dosud při měření velká část pralesní metanové produkce všem předchozím týmům zatím unikala. Zjišťované hodnoty neodpovídaly skutečnosti a rozcházely se s tím, co hlásily satelity.

Pokud mají výzkumníci pravdu, tak pralesy jsou mnohem většími producenty metanu, než za jaké jsme je měli. Po novu: stromy Amazonského pralesa by měly do atmosféry přispívat každoročně mezi 15,1 a 21,2 miliony tun metanu. To ale znamená, že produkují více metanu než všechny oceány dohromady. U těch se uvádí emise ve výši 18 milionů tun. „Škodlivost“ mokřadů Amazonky se tedy dá porovnávat snad jen s obávanou produkcí tundry, která má mít ročně na svědomí 16 – 27 milionů uvolněných tun metanu. Emise amazonského pralesa tak nejspíš představují celou polovinu toho, co je dáváno za vinu skládkám odpadu a lidské činnosti. Převedeno do lidštiny – mokřiny Jižní Ameriky se takřka přes noc stávají jedním z nejhorších producentů oteplovacích plynů a černou můrou ochránců klimatu.

Podobné překvapení klimatologům nedávno připravili býložravci. I u nich vyšlo najevo, že produkují více metanu, než měli. Chovatelé hospodářských zvířat se tím pádem dostali do hledáčku integrovaného registru znečišťovatelů životního prostředí. V takzvaném IRZ jsou vedeni jako „škůdci“ a podle produkce metanu „po zásluze“ penalizováni.

Závěr

V podstatě máme štěstí, že nám tu neteče Amazonka. Z hlediska zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., nařízení vlády č. 145/2008 Sb., nařízení vlády č. 450/2011 Sb. a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006, by totiž nyní zjištěná masivní metanová produkce stromů také spadla pod kuratelu integrovaného registru znečišťovatelů.

Chovatelé skotu jsou také považováni za producenty škodlivých plynů. Jejich krávy totiž z obou svých konců, denně oteplí planetu 250 až 300 litry čistého metanu.
Chovatelé skotu jsou také považováni za producenty škodlivých plynů. Jejich krávy totiž z obou svých konců, denně oteplí planetu 250 až 300 litry metanu.
Ochranářské instituce, za jakou je považován i zmíněný IRZ, spolu s odbory ministerstva životního prostředí, mají ze zákona povinnost kontrolovat dodržování zákonů. Realitou je, že už se u nás kontroluje i počet krkajících a pšoukajících otvorů. Ohlašovatel (tím zákon míní chovatele) má v povinnostech hlásit stavy zvířat a uvádět je ve správné věkové skupině. Tele tolik nekrká, a tak produkuje méně metanu, než jalovice a nebo býček ve výkrmu. Za zcela nejhorší organismy jsou v tomto směru považovány dojnice.

Náš lid je pracovitý, a tak se netřeba obávat, že by živení dalšího úřednického aparátu v případě nutnosti jeho posílení (pokud by se prokázal další významný producent metanu), neunesl. Problém by ale mohl nastat jinde. Paragrafy nerozlišují, kdo je producentem plynů, zda zemědělec chovající zvířata, výrobce ledniček, či majitel skládky,… Pokud by se tedy ukázalo, že stejně jako v zaplavované Amazonii, se chovají i stromy v našich lužních lesích, tak by se chráněné oblasti rázem ocitnuly v registru znečišťovatelů. A tím pádem i pod tlakem lobistů, co se snaží škodlivé emise omezit. Možná ale touto úvahou jen malujeme čerta na zeď, a že se Evropskému parlamentu a Radě podaří stávající nařízení upravit včas, tak aby národní vlády a parlamenty by zvládly pokyn přetransformovat v zákon, který by se s nastalou situací vypořádal. I tak to nyní Amazonie, ať už ta americká, nebo ta moravská, nebudou mít lehké. Bude problém vyhovět jak těm, co hodlají omezovat produkci zvláště nebezpečných oteplovacích plynů a chránit planetu před oteplením, tak těm, co dávají přednost uchování biodiverzity.

Zdroj

Reakce
  1. 7 měsíci ago

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist