EU plní kjótský protokol účetními triky

Uveřejněno dne 24 ledna 2011 000 14:51

euMějme to na paměti při rozhodování, zda podpořit evropské plány snížit emise CO2 do roku 2020 o dvacet či třicet procent.

PŘEDNÁŠKA V GOLEM KLUBU

Dostalo se mi té cti, že jsem byl pozván, abych přednášel v nejstarším českém klubu podnikatelů. Spolu se mnou tam hovořil ekonom Petr Mach. V minulosti v Golem klubu mluvili například Václav Klaus, Jan Fischer, Arnošt Lustig nebo pár dnů před námi ministr financí  Eduard Janota.

Pořádání akce na této půdě zprostředkoval Martin Košut, člen Golem klubu a místopředseda sdružení Reformy.cz. To je organizace, která má nehynoucí zásluhy o přeložení videí Nigela Farage, předního evropského euroskeptického státníka.

Nemohu za to, že přednáška nabírala místy humorný tón. Klimatická politika Evropské komise je prostě k smíchu. Ale až kvůli pseudovědě  přijdete o svoje peníze, on vás humor přejde.

KLAUS JAKO HLAVNÍ BOJOVNÍK PROTI ZMĚNÁM KLIMATU

Environmentalisté se rádi chlubí tím, jak signatáři Kjótského protokolu plní své závazky a snižují emise. Jak je jejich eko-politika úspěšná.

Ve skutečnosti se jen chlubí cizím peřím. Česká republika své emise opravdu snížila, ale ne díky kjotskému protokolu, ale PŘED kjotským protokolem. A nebylo to díky politice ekologů, ale díky rozpadu RVHP a souvisejícímu propadu výroby (zdroj).

Takže až se vás nějaký ekolog zeptá, kdo v ČR má největší zásluhy v boji s globálním oteplování, můžete s klidem odpovědět, že je to není Bursík nýbrž vlády Václava Klause.

ČR 1985: 168 milionů tun CO2.

ČR 1990: 155 milionů tun CO2.

ČR 1995: 123 milionů tun CO2.

V roce 97 při podpisu kjotského protokolu měla ČR emise o 20% nižší než v roce 1990. Protokol po nás přitom chtěl emise pouze o 8% nižší než v roce 1990. Takže v okamžiku podpisu slibu byl slib už s předstihem splněn. To se to pak slibuje.

VK03.jpg

(A pak že stroj času neexistuje. Němci přijali v roce 1997 Kjótský protokol. Potom odcestovali strojem času do roku 1990, zařídili Pád Berlínské zdi a následně zhroucení průmyslu NDR. A tak dosáhli snížení emisí CO2 ještě před Kjótem. Chytré. Zdroj)

Jako lék na iluze o kjótském protokolu doporučuji přečíst studii Johna Rosenthala  „The EU Connection in Climate Research.“ Vydal ji Hoover Institution při Stanford University v Kalifornii.

SEI: ÚNIKY UHLÍKU

Další trik, který se používá k vytvoření iluze úspěšného boje s klimatem je, že fabrika se přestěhuje do ciziny. Nejlépe do Číny. Říká se tomu „carbon leakage“. Evropa své emise sníží, ale ony nezmizí, protunelují na druhou stranu světa.

Říká to studie Stockholm Environment Institute (SEI), kterou si objednalo britské ministerstvo životního prostředí (Defra). Británie snížila jakoby své emise o 18% vůči úrovni z roku 1990. Když ale započteme i výrobu přestěhovanou do Číny, vidíme, že ve skutečnosti britské emise stouply o 20%. Jde tedy o statistický švindl o rozsahu cca 40% (zdroj, zdroj).

GAO: VÝKAZY EMISÍ CHYBÍ

V tom, kdo má jaké emise jsme odkázáni na výkazy, které státy posílají.

Podívejme se ale do zprávy, kterou v červenci 2010 vydal americký Government Accountability Office, což je úřad zajišťující informační servis americkému Kongresu  (zdroj). Přesnost vykazování emisí CO2 je v Rusku asi plus mínus 40% (str. 14). Poslední data, která dodala Čína, Indie a Brazílie, jsou z roku 1994 (str. 18).

Křivky globálních emisí CO2 jsou tedy pouhé spekulace. Přesná čísla nikdo nezná. Jak můžeme vědět, že někdo něco opravdu snižuje?

IEA: ROSTE A ROSTE

VK023.jpg

Má snad někdo dojem, že po Kjotském protokolu 1997 se emise CO2 snížily? I kdyby se Evropané vrátili zpátky do jeskyní, státy jako Čína a Indie to bohatě vynahradí. Globální emise stejně půjdou nahoru. Na klimatické politice EU nezáleží.

EU si stanovila závazek, že do roku 2020 sníží své emise skleníkových plynů o 20% vůči roku 1990. Na webu Zmenaklimatu.cz najdete anketu, zda má EU tento svůj závazek zvýšit na 30%. Co na tom? Tak či onak to nebude mít na klima vliv. EU je jen kapka v moři.

Opakuji: Evropská klimatická politika nemá na klima vliv. Položme si tedy otázkou, co je jejím skutečným smyslem? O co tu doopravdy jde?

BIOPALIVA HORŠÍ NEŽ ROPA

Lobbisté prosadili dotace na biopaliva a tvrdili, že se tím sníží emise skleníkových plynů. Nebyla to zřejmě pravda. 21.dubna 2010 Reuters získala důkazy, že EK utajovala studii, podle které biopaliva mají vlastně vyšší emise skleníkových plynů než ropa. (viz)

Dále jak víte, plocha na plantáže biopaliv se získává kácením pralesů. Podivná ochrana přírody. A počátkem roku 2010 prasklo, že to EU chtěla vyřešit tím, že plantáže účetně překlasifikuje na pralesy. Problém zmizí tím, že se přejmenuje? (viz)

PAN MOLDAN A STERNOVA ZPRÁVA

Jiným trikem jak vytvořit dojem, že klimatická politika je hospodářským přínosem, je kreativní účetnictví  a la Enron.

Hovořím o Sternově zprávě, kterou ostře zkritizoval (zde) držitel Nobelovy ceny za ekonomii William Nordhaus. Britská vláda si tuto zprávu objednala jako analýzu, co by stálo globální oteplování a zda se vyplatí proti němu bojovat. A vyšlo z toho, že snižovat emise je hračka a je to hrozně levné a účinné.

Kdo ví, kolik nás mají stát dotace na solární elektrárny a o kolik se má zdražit teplo (zde), musí si nad Sternovou zprávou ťukat na čelo. Přitom vliv na klima je nula celá nic.

Lord Stern neumí do pěti počítat, jak se říká. On téměř ignoroval diskontování! Když to zjednoduším, tak on se domnívá, že cena peněz se nemění. Jenže to se mýlí. Před padesáti lety televizor bylo luxusní zboží pro bohaté, zatímco dnes stojí zlomek měsíční výplaty. Podle Sterna je však televizor v roce 1950 stojí totéž co v roce 2000. Asi nebyl dlouho nakupovat.

IPCC navíc zařadila Sternovou zprávu až po uzávěrce, tj. obešla vlastní předpisy. Obešli recenzenty. Žádnou vědeckou kontrolou (peer-review) Sternova zpráva neprošla ani při vydání ani v IPCC. Kontrola kvality? To v IPCC neznají. (viz).

Je otřesné, že Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Karlovy university Sternovu zprávu veřejně chválil (zde).  Součástí COŽP je přece sekce pro výzkum ekonomických dopadů klimatických změn. Zajímalo by mne, co tam dělají? Za co je platíme? Proč naše politické představitele před Sternovou zprávou nevarovali?

Podívejme se raději jak vypadají racionálnější expertízy.

Dánský statistik Bjorn Lomborg píše: “I kdyby se každá průmyslová země včetně USA zapojila do Kótského protokolu a plnily se závazky celé  století, nemělo by to ani za sto let prakticky žádný vliv. Globální oteplování by se tím do roku 2100 snížilo jen o 0,15°C. Přitom náklady by činily téměř 100 miliard ročně po celých sto roků (zdroj).

O Britských plánech snížení emisí o 30% do roku 2020 Lomborg uvádí, že by se tím globální oteplení oddálilo asi o týden (zdroj).

VK01.jpg

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist