Svázané ruce ředitele Lesů ČR

V politice za nic nemůže náhoda. Pokud se něco děje, klidně se můžete vsadit, že právě tak to bylo naplánováno. Franklin Delano Roosevelt, 32. president USA v letech 1933-1945.

V pátek 11.5.2018 proběhla v televizních zprávách informace, že ministr zemědělství Jiří Milek odvolal generálního ředitel Lesů ČR Daniela Szóráda „z důvodu nezvládnutí řízení LČR, které vyústilo v kůrovcovou kalamitní situaci“. O chvíli později pak ještě dva usmívající se předsedové politických stran sdělili ochotu „deklarovat nezcizitelnost lesů v majetku státu“. Obě sdělení proběhla oznamovacím způsobem a „hlídací psi demokracie“ je nekomentovali.

Nu což, generální ředitel LČR „nezvládl“, ale proč nezvládl? Protože nesměl! Zkuste hasit požár, když jste předtím museli odevzdat všechna vědra a hadice, a na hašení požáru musíte vypracovat projekt, vyhlásit výběrové řízení na jeho hašení, ponechat je zveřejněné dostatečně dlouhou dobu, vypořádat námitky neúspěšných uchazečů, vypsat nové výběrové řízení – a pak už není co hasit.

Zdá se, že LČR nevznikly proto, aby lesnicky hospodařily v lesích státu, ale aby si do nich mohl každý kopnout jako do typického příkladu „stát je špatný vlastník“. Proto jim byla zřizovatelem nastavena pravidla, která řádné lesnické hospodaření vylučují. Odvolání generálního ředitele je tak praktickou aplikací epigramu Karla Havlíčka Borovského: „Nechoď, Vašku, s pány na led, mnohý příklad známe, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohu zláme.“ Kůrovcová kalamitní situace nevznikla až za působení Ing. Szóráda, ale po transformaci lesního hospodářství! Historicky převládaly hmyzí kalamity, časově posunuté po škodách větrem či sněhem, protože technologie zpracování kalamitních těžeb byly pomalé, v důsledku toho se v nezpracovaném dříví hmyzí škůdci přemnožili a následná hmyzí kalamita byla rozsáhlejší než předchozí kalamita abiotická. Harvestorové technologie zkrátily zpracování kalamitních těžeb, chemické prostředky ochrany lesa a jejich aplikační technika (včetně leteckých zásahů) i logistika vedly k tomu, že po roce 1987 hmyzí kalamity prakticky neexistovaly – ale znovu se objevily po roku 1993 a explozívně narostly po roku 2003.

 

Objem nahodilých těžeb způsobených hmyzem

Opětovný vznik hmyzích kalamit je deklarován jako následek globálních změn klimatu, což je jen jedna z příčin.^[1] Před transformací lesního hospodářství bylo běžné, že zjištěný kůrovcový strom byl do tří dnů pokácen, odkorněn, kůra a klest spáleny a místo těžby chemicky asanováno. V současném systému, ve kterém nesmí mít LČR vlastní výrobní kapacity (až na přímo řízené závody a výjimky), se to nedaří stihnout za tři měsíce. Rychlé zpracování kůrovcových stromů není v zájmu firem, které se provedením těžebních prací stávají majiteli dříví. Permanentní zpracovávání kalamit jim totiž umožňuje získat více dříví a za nižší cenu, v případě přetlaku dříví na trhu, jako v roce 2017, dokonce za cenu zápornou!

Naprostou nenormálnost situace ilustrovalo jednání v prostorách parlamentu, které uspořádal 24. dubna 2018 Výbor pro životní prostředí. Generální ředitel LČR na něm uvedl, že mají speciální skupiny, které vyhledávají kůrovcové stromy, vypracovávají projekty na jejich zpracování a poté vypisují výběrová řízení. Čtete dobře! Logické by bylo, aby nalezené kůrovcové stromy ihned zpracovala dvoučlenná skupina dřevorubec + traktorista. Ale to by bylo lesnictví a nikoliv „správa majetku státu“. Představitel MZe tamtéž prohlásil, že ministerstvo situaci „monitoruje“ a v případě že by nastala krizová situace, mohlo by vyhlásit stav nouze, při kterém by byly možné dočasné a věcně omezené výjimky z výběrových řízení. Doufám, že vás uklidnilo, že krizová situace ještě nenastala. Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský označil současný stav lesů za bezprecedentní ekologickou katastrofu, a podle něj se o zhoršování situace vědělo dlouhodobě. Toto prohlášení je zarážející, protože ministerstvo životního prostředí existuje proto, aby ekologickým katastrofám zabránilo. Pokud toho nebylo schopno, i když dlouhodobě o nástupu katastrofy vědělo, a je jedním z vrcholných orgánů státní správy lesů, pak je nejen zcela zbytečné, ale i škodlivé (třeba tím, že blokuje plošné chemické zásahy proti škůdcům).

Vystoupení dvou předsedů politických stran by bylo možné vnímat jako „prozření“, kdyby neexistovaly indicie, že se od roku 1992 několikrát uvažovalo o privatizaci státních lesů. Že je „najednou“ možné deklarovat nezcizitelnost státních lesů, signalizuje prozření v tom smyslu, že se současný systém politikům osvědčil. Lesy byly vyhospodařeny soukromými subjekty, ale zodpovědnost za jejich stav zůstává na státu. To je natolik geniální řešení, že je třeba jej právním aktem prolongovat na věčné časy.

^[1] Problém zvládání současné hmyzí kalamity je i v tom, že je působí dva druhy kůrovců: lýkožrout smrkový (Ips typographus)a lýkožrout severský (Ips duplicatus), mající odlišnou bionomii. Metody boje s lýkožroutem smrkovým jsou proto neúčinné v případě žíru lýkožrouta severského.