Čtyři důvody, proč nemají elektromobily jistou budoucnost

Uveřejněno dne 30 května 2018 v 10:45

Novináři a publicisté se často chovají jako bezhlavé stádo a neváhají opakovaně pracovat s mírně řečeno nepříliš ověřenými informacemi. Typickou ukázkou je žurnalistická fascinace elektromobily, které považují za jasné vítěze soutěže o budoucí způsob dopravy. Kromě novinářské lenosti v ověřování informací ale za tím můžeme hledat i lobby a šikovný PR producentů automobilů.

Ještě před dvěma lety byly elektromobily hlavními hvězdami slavných autosalónů. Automobilky pyšně představovaly jeden nový model elektromobilu za druhým. Novináři to přeložili tak, že elektrický pohon v autech je již reálnou alternativou klasického spalovacího motoru. Dnes už příliš nových elektromobilů automobilky na trh neuvádí, protože zadání bylo splněno. 

V oslavných článcích novináři totiž poněkud zapomněli (a je otázka zda skutečně jenom “nechtěně”) veřejnost informovat, že v rámci trhu EU elektromobily vznikají především proto, že automobilky musí splnit přísné emisní limity pro celou svoji produkci. Jsou tedy nuceny vyrábět jeden nebo více ekologických modelů a ostatní auta mohou pak být “normální”. Hezkým příkladem jak automobilky řeší tento příkaz je mini-vůz firmy Aston Martin s nízkými emisemi, která jinak vyrábí nekompromisní supersportovní vozy. Aston Martin mini se asi moc neprodává, ale důležité je, že automobilka ho má v programu a může si “odškrtnout, že splnila příslušné požadavky EU a dál vyrábět krásná sportovní auta, kde na emisích příliš nezáleží. Mimochodem, opravdu si myslíte, že Ferrari nebo Porsche vyrábí hybridní vozy pro jejich technický progrese a úžasné vlastnosti nebo proto, že zkrátka musí splnit nějaký předpis EU o emisích?

V principu tedy nejde o to, zda je takové auto ekonomické, technicky pokrokové, ekologické a celkově funkční vozidlo, ale automobilky pouze musí splnit určitou podmínku, aby mohly vyrábět běžná auta. Náklady na takováto krkolomná opatření jednoduše přenesou na nás spotřebitele: buďto se prodělek schová do ceny ostatních aut, nebo ho z nás vytáhnou prostřednictvím stáních a Unijních pobídek, či dotací, které zaplatíme na daních – například i ve vysoké ceně benzínu. A nejsou to vůbec zanedbatelné částky! Naopak. Vývoj nového modelu automobilu stojí miliardy. V rámci EU pak za elektroauta a další ekologické pokusy platíme desítky miliard ročně.

Proto bychom jako plátci daní měli vědět, zda takto vydané peníze v budoucnu něco pozitivního přinesou, nebo se dokonce vrátí do našich kapes v podobě zisku z inovací. Argumenty pro elektromobily jsou celkem známé a široce (možná také záměrně) medializované. Jaké jsou ale základní argumenty proti, které naznačují, že budoucnost elektropohonu automobilů je nejistá, a že můžeme o své peníze přijít?

Auto jenom do ideálních podmínek

Automobil není jenom prostředek, od kterého očekáváme, že nás z bodu A přemístí do bodu B. V autě vyžadujeme takové věci, jako je rádio, elektrické stahování oken, centrální zamykání a spoustu bezpečnostních prvků. Zdaleka nejvíce energie ale stojí klimatizace a topení. A tady začíná zamlčovaný problém. 

Topení v zimě je nesmírně energeticky nákladné. Zatímco spalovací motor produkuje odpadní teplo, které lze snadno využít k zahřátí vozu, elektromobil je při provozu téměř studený. Pokud výrobce uvádí dojezd elektromobilu 100km, tak toto platí pro ideální podmínky a nikoliv pro běžný svět, kde v zimě potřebujete svůj vůz vytopit a ti, kteří parkují v městech mimo garáže také odmrazit skla, respektive rozmrazit celý svůj vůz. Nezávislé testy ukazují, že při teplotách pod nulou klesne dojezd o několik desítek kilometrů. To však jenom topíte a auto nejprve nerozmrazujete jak je obvyklé při parkování mimo garáž! V takovém případě se elektromobil stává prakticky nepojízdný, což je docela problém, protože právě pro městský provoz, kde jsou garáže nedostupným luxusem pro většinu z nás, jsou jinak elektrická auta teoreticky nejvhodnější. 

Stejný problém platí i pro klimatizaci (běžně několik kw z výkonu motoru!), i když té se lze v evropských podmínkách obvykle vzdát. Ale v jižních zemích to asi ideální volba nebude. Obecně velkou spotřebu má ale i zmiňované rádio nebo elektrické vyhřívání a stahování okének, což asi dobře ví každý řidič, který někdy zapomněl vypnout rádio nebo nějakou rozsvícenou žárovičku – po pár hodinách auto nenastartuje. 

Údaje o technických parametrech elektromobilů jsou uváděny pro ideální podmínky. Takové však v praxi neexistují. Dokážete si vůbec představit, že celou zimu jezdíte v automobilu, který připomíná sněhovou kouli? Nebo budete své auto po ránu nejprve fenovat?

Zamlčené omezovače rychlosti

Další problém v technických parametrech se jmenuje maximální rychlost. Elektrický supersport Tesla zvládne i přes 150km v hodině. Běžný elektromobil se chlubí dálniční stotřicítkou. To je ale marketingový trik, protože v praxi musí být ve voze omezovač, který zastaví motor někde na maximální rychlosti 110km/hod. Spíše ale bude nastaven na rychlost ještě menší – obvykle okolo 90km/hod. Elektrický pohon teoreticky vysoké rychlosti zvládá. V praxi ale při takových rychlostech dochází k extrémně rychlému vybití baterií a zkrácení dojezdu na několik kilometrů a navíc k jejich poškozování! Reálně tedy tyto vozy nejsou příliš praktické pro dálniční provoz, i když papírově to vypadá bez problémů. Je v tom ale malý trik s nezbytným omezovačem rychlosti nastaveným na nízké rychlosti. Jinak je vám auto na nic a rychle ho zničíte a je jedno, že cena baterii v poslední době poměrně výrazně klesla.

Morbidní nadváha

V jednom z dílů celosvětově populárního motoristického pořadu Top Gear se škodolibí průvodci pokusili porovnat některé dvacet a více let staré vozy kategorie GTI s jejich moderní podobou. V rychlostním závodě překvapivě spousta super moderních GTI vozů ostudně prohrála se svými předchůdci, kteří jsou dnes již mnohdy v kategorii veteránů. Moderní, technicky sofistikované vozy prohrály díky nadváze.

Například původní skvělý Golf GTI měl jenom pár kilo přes 900kg. Současný Golf GTI má skoro 1400kg. Rozdíl ale není na vrub váhy mechanických části pohonu, ale zapříčinily ho bezpečnostní požadavky – různé airbagy, výztuhy a další prvky. Motor moderního vozu tedy táhne i o třetinu větší váhu než před několika desítkami let, ale při nižší spotřebě, než v minulosti. Mimořádně se tedy zvýšila jeho účinnost, protože mu k tomu stále stačí zhruba 50kg vážící nádrž s benzínem. 

Moderní vozy mají problém s nadváhou, ale elektromobily jsou v tomto ohledu přímo morbidně obézní. Důvodem jsou baterie, protože pohonné jednotky a další mechanické části jsou oproti spalovacímu motorům naopak velmi jednoduché a tudíž i lehké. Baterie váží 400 a více kilogramů a čtyřmístný elektromobil tak má zpravidla hmotnost výrazně přesahující 1000kg, což je stejně jako běžný vůz. Zdálo by se, že je vše v pořádku, ale není…

Elektromobil musí uvést především vlastní pohon (tedy baterie a elektromotory) a teprve pak až zbývá zbytek výkonu na auto a posádku. To není vůbec efektivní a ani trochu ekonomické (lze i pochybovat, že je to ekologické). Poněkud je to z hlediska efektivity pohonu návrat do středověku, protože váš kůň, aby neumřel hlady, sežere po cestě téměř větší váhu, než sám uveze. Abyste svoje tělo vážící obvykle méně než 100kg někam přemístili, musíte zároveň vést nejméně 400kg žrádla pro vaše elektrické koně. Plně obsazeným vozem si k efektivitě také moc nepomůžete, protože tím se jenom zrychlí vybíjení baterií a zkrátí dojezd. Osvědčený kůň a zapřažený povoz je tak možná lepším řešením.

A nakonec nenasytná spotřební daň

Automobily ale nejsou jen technika, ale také daně a to zejména spotřební. Ekonomika elektromobilů se v současnosti odvíjí od využití elektrické energie, která není zatížena spotřební daní. Různé dotace na vývoj elektromobilů pozvolna udělaly z těchto vozů pro běžné spotřebitele relativně zajímavé zboží a mohou se tak docela rychle rozšiřovat. Státy  EU tak můžou mít brzy zamotanou hlavu, jak doplnit výpadek spotřební daně z paliva. Elektrická energie nejde rozdělit na tu běžnou, pro domácnosti a na tu určenou na ježdění, na kterou stát přidá, nebo spíše napálí pořádně velkou spotřební daň. A to je problém možná ze všech nejdůležitější, který prakticky nemá dobré řešení. Velmi pravděpodobně se může opakovat solární malér, kdy elektromobily zaplatíme ze svých daní, nebo v ceně elektřiny. Elektromobily možná mají budoucnost při dnešních cenách elektřiny, ale bude tomu tak i v případě, že elektřina zdraží o spotřební daň?

Jaká je prognóza pro eletromobily?

Elektromobily mají i další vážné problémy. Vše se ale točí kolem nepříliš výhodného pohonu, protože elektrická energie při dnešním stavu poznání není efektivně skladovatelná. Klasická paliva spalovacích motorů mají molekulární vazby s mimořádně vysokou energetickou hustotou na jednotku hmotnosti. Baterie se k těmto parametrům ani nepřiblížily. Musíme jednoduše vymyslet něco jiného a nikdo dnes netuší, co by to mělo být. Zdá se dokonce, že reálnější bude v budoucnu vyrábět umělá paliva než, že dokážeme něco vymyslet s elektrickými bateriemi. 

Současný stav tak především přímo volá po inovaci v podobě “značkování energie”. Pokud by to někdo vymyslel, tedy způsob jak označit původ elektřiny, kterou v dané chvíli spotřebováváte z nějaké zásuvky, tak vznikne úplně nový trh s obrovským objemem financí. Pravděpodobně by to nebyla vůbec špatná inovace – minimálně by bylo možné rozlišit elektrickou energii na společensky oceňovanou (například z ekologických zdrojů) a naopak na energii “špinavou”. Především by ji ale bylo možné různě zdanit. A to by byl při dnešním stavu techniky i totální konec elektromobilů, protože by se ukázala jejich neefektivnost. Je to kruté východisko, ale může nás varovat před další zátěží typu „solárních panelů“. V opačném případě zaplatíme provoz elektromobilů třeba ve vyšším DPH a státu bude jedno, zda jezdíme autem nebo chodíme pěšky.

Zdroj

Reakce
  1. 3 měsíci ago

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist