Melouni vymřou? Kdepak, školy dodají tuny nových…

Demografické statistiky vyspělých států strmě padají. A přestože vlády nabádají k plození dětí, planetě Zemi by možná prospěl opak. Antinatalisté volí bezdětný život, kladou totiž důraz na zmenšení lidské populace, což je podle nich nejefektivnějším řešením mnoha světových problémů.

Hnutí antinatalismu zastává názor, že každý narozený člověk je odsouzen k utrpení a k působení utrpení okolnímu světu. Pro ekologické antinatalisty zosobňuje utrpení světa bídný stav životního prostředí.

Problém vidí zastánci hnutí v dnešní společnosti, která plození dětí příliš oslavuje bez důkladného zvážení následků pro už tak přelidněnou planetu. „Naše kultura je silně pronatalistická a je to k naší škodě,“ řekla deníku The Guardian šestadvacetiletá antinatalistka Gwynn Mackellenová, která je členkou Hnutí dobrovolného lidského vyhynutí (VHEMT).

Přes poněkud drastický název přijímá organizace i členy, jejichž cílem není přímo vyhynutí lidského druhu, ale kteří aspoň do určité míry přistoupili na základní principy. Mezi těmi je například snížení populace právě skrz snížení porodnosti.

Ani britská organizace Population Matters (Na populaci záleží) nevolá přímo po vyhynutí lidského druhu, její kampaň však bojuje za zpomalení populačního růstu. Ten podle spolku zásadně přispívá k ničení životního prostředí, vyčerpávání přírodních zdrojů, chudobě a sociálním nerovnostem.

Tématu přelidnění jsme se vyhýbali příliš dlouho
Většina zastánců se radikálnímu kázání vyhýbá, snaží se především o to, aby se téma přelidnění dostalo do popředí a aby páry kromě plození vlastních biologických potomků zvážily například adopci sirotků.

Podle automobilové závodnice a ekologické aktivistky Leilani Münterové se téma příliš dlouho zametalo pod koberec. „Dokážeme se bavit o emisích a klimatických změnách, ale v debatě o populaci se vždycky objeví velmi emoční reakce,“ řekla listu The Guardian.

Také švédská studie z loňského roku si všimla, že vládní doporučení a mezinárodní úmluvy snažící se omezit globální oteplování pravidelně vynechávají toto zásadní téma. Další pokles populačního růstu by totiž šel proti vůli vlád, které naopak k plození dětí nabádají kvůli daním a sociálnímu systému.

Studie zjistila, že rodiny, které mají o jedno dítě méně, vyprodukují za rok o 58,6 tun méně uhlíkových emisí. Za druhé nejefektivnější opatření vědci považují vzdát se auta, které za rok průměrně vypustí „pouhé“ 2,4 tuny emisí.

Organizace Population Matters v poslední době zaznamenala rychlý nárůst v počtu svých příznivců, a to zejména mezi mladými lidmi. Podle jejího ředitele Robina Maynarda sleduje hnutí na Twitteru oproti roku 2016 o šedesát procent více lidí a nedávný příspěvek na Facebooku o životě bez dětí prý viděly více než čtyři miliony uživatelů.

Následky populační exploze pocítí hlavně budoucí generace
Jeden z nejkonzervativnějších odhadů počtu obyvatel, jaký je planeta Země schopna udržitelně pojmout, jsou dvě miliardy lidí. K číslu došli vědci z Cornellovy univerzity v roce 1999 za předpokladu, že by všichni obyvatelé žili v relativním blahobytu a s přístupem k čisté vodě a elektřině. Tuto hranici přesáhla letos světová populace o pět a půl miliardy a každým dnem se jí vzdaluje.

Omezením počtu narozených dětí chtějí antinatalisté ušetřit utrpení i jim samotným. To ony totiž zažijí dopady populační exploze, klimatických změn, zvýšení mořské hladiny a tak dále.

Antinatalisté často čelí otázkám, jak „vypnuli“ své vlastní mateřské pudy. Podle nich je nahradila vůle zanechat po sobě místo biologických potomků toto poselství. Argumentují zároveň, že investovat by se mělo především do lidí, kteří už na světě jsou, například adopcí.

Zdroj