Stížnost solární lobby míří k Ústavnímu soudu
Uveřejněno dne 31 ledna 2011 000 10:48
Podle informací ČESKÉ POZICE by mohla skupina senátorů už tento týden podat „solární“ ústavní stížnost. Stát by mohl přijít o 13 miliard.
Ústavní soud v Brně by mohl už tento týden obdržet ústavní stížnost solárních investorů. ČESKÉ POZICI to sdělili Jakub Hájek a Lukáš Nývlt, zakládající partneři nové advokátní kanceláře NH Partners. Právě oni její text připravují. A to ve spolupráci s Radovanem Suchánkem, expertem na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Na konci minulého týdne procházela finální verze zhruba třicetistránkového dokumentu závěrečným připomínkovým kolečkem mezi zainteresovanými právníky a politiky.
Ústavní stížnost by mimo jiné měla napadnout novelu zákona, která na sklonku loňského roku zavedla dodatečné šestadvacetiprocentní zdanění výnosů ze solární energie. To má trvat 3 roky a jeho smyslem bylo zamezit zvýšení cen elektřiny.
Zástupci solární lobby a někteří odborníci na ústavní právo jsou přesvědčeni, že novela odporuje českému ústavnímu pořádku. Pokud k tomuto názoru dojde i Ústavní soud a zruší ji, zůstane zachován původní model. A solární investoři nebudou tím pádem muset dát v průběhu příštích let do státní kasy bezmála 13 miliard korun. Zda to ovlivní ceny elektřiny je ovšem ve hvězdách (viz článek Urban se vyhnul interpelaci, fotovoltaický hlavolam straší dál.)
Peníze i příroda
Jak ČESKÁ POZICE zjistila, stížnost by však měla směřovat proti více zákonům najednou než jen proti „srážkové“ novele. A její argumentační základna by měla být širší a neomezovat se pouze na daňovou problematiku. Které konkrétní zákony budou napadeny, zatím není jasné.
Právníci chtějí kromě konkrétních „majetkových“ aspektů celé věci argumentovat také mezinárodními závazky, které Česká republika v ochraně životního prostředí má, například Kjótským protokolem. A také právem na příznivé životní prostředí podle Listiny základních práv a svobod a – zjednodušeně řečeno – „obecným blahem“.
Autorům stížnosti se nelíbí ani některá specifika legislativního procesu, která doprovázela přijetí „srážkové“ novely. Například to, že veřejnost měla jen nezvykle krátkou dobu na to, aby se se zákonem seznámila před jeho účinností.
Ze zákona mohou ústavní stížnost v Česku podat mimo jiné politici. A to buď skupina 41 poslanců, nebo 17 senátorů. V tomto případě bude zvolena druhá varianta. Předběžně svůj podpis pod stížnost podle údajů České Pozice přislíbilo všech šest členů lidoveckého senátorského klubu, deset sociálních demokratů, dva senátoři TOP 09 a čtyři nezařazení senátoři.
